0:00
0:00
Kontext23. 2. 201910 minut

Stres, který nemá smysl

Přísný systém testů na střední školy má zásadní vliv na to, co se české děti učí

,
foto: Milan Jaroš
Zeptají se nás na anaforu nebo oxymóron?
(Zkoušky nanečisto,
pražské Gymnázium
Na Zatlance)
Autor: Milan Jaroš

Tohle je výhybka z gympl – učňák?“ rozhořčoval se nedávno na Facebooku mecenáš a politik Jiří Hlavenka. Úřadujícího zastupitele Jihomoravského kraje a člena tamního výboru pro vzdělání (za Zelené a Piráty) zvedla od stolu testovací otázka, jestli zkratka „ČEDOK“ znamená Český dopravní klub, Českou dobrou kávu, Českou dopravní kancelář nebo Českou dovolenkovou kancelář. Tahle specialita je součástí série opakovacích testů, které před přijímačkami na střední školy zveřejnila firma Přijímací zkoušky nanečisto, jedna z mnoha, které děti na státní testy připravují.

I když úloha není z pera autorů státního Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), kteří dělají „ostré“ testy, dobře charakterizuje zjitřenou atmosféru těchto dnů. Do testů z češtiny a matematiky, které rozhodnou o budoucnosti zhruba osmdesáti tisíc mladých lidí, zbývají dva měsíce, nervozita roste a biflovat se začínají i ty nejliknavější děti. Testy jsou rovněž středobodem zájmu jejich rodičů, ať už je zveřejní státní Cermat či některá ze soukromých firem. A především: mocná síla vyřazovacích otázek má zcela logicky vliv na to, co se české děti ve školách učí a jaká v nich panuje atmosféra.

↓ INZERCE

Kousni do tužky

Někteří deváťáci z kladenské základní školy Cyrila Boudy vcházejí od podzimu jednou týdně do školních dveří už před sedmou ráno. Přesně v 6.45 začíná přípravka na státní…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc