Čeští fandové ultradrsného subžánru amerických noirovek se zatím marně těší na příští krvárnu od Jima Thompsona (1906—1977), autora přezdívaného „Dostojevskij brakového čtiva“, na jehož texty si potrpí mj. Quentin Tarantino.
Minulý rok u nás vyšel Vrah ve mně (The Killer Inside Me, 1952), doprovázený stejnojmenným filmem Michaela Winterbottoma s famózním Caseym Affleckem v hlavní roli. Snímek je slušnou adaptací, ale do psané předlohy má přece jen daleko.
O zfilmování thomsponovek se pokoušel kdekdo, namátkou lze jmenovat Sama Peckinpaha a jeho Útěk (1972, podle předlohy The Getaway z roku 1959). Zmínit lze i Stanleyho Kubricka a jeho Killing z roku 1956, k němuž Thompson psal své typicky peprné dialogy.
Thompson byl pro žánr noir něco jako P. K. Dick pro žánr sci-fi. Insproval se vysokou klasikou a filosofií, proto je struktura a forma jeho krutých vyprávěnek složitější, než by čtenář čekal. A taky psychologické vykreslení a motivaci postav by mu mohl leckterý maintreamový autor závidět. Přesto tyto postavby málokdy řeší morální dilemata, mají totiž jiné starosti – vystřelit dřív, než sami schytají kulku mezi žebra, a zmizet s ukradeným balíkem peněz až někam do Omahy.
Já od Thompsona naposledy četl A Hell of a Woman (1954), jakýsi Zločin a trest amerického maloměsta 50. let, a nad zakončením, které se vzpírá jednoznačné interpretaci, jsem zůstal v bledé závisti.
Thompson v tomto temném, nevyzpytatelném komorním thrilleru nejenže používá nespolehlivého vypravěče a vystavuje tak čtenáře silnější interpretační participaci, než bývá u konzumního čtiva zvykem, ale navíc mu naservíruje dva, možná tři, možná i čtyři alternativní konce příběhu jednoho obyčejného kluka, který měl zatracenou smůlu na ženské, jež se mu připletly do cesty.
Vrah ve mě, Jim Thompson, nakl. Argo, 2010, překlad Alexandra Hubáčková, 192 stran
Miloš Urban vystudoval filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na pražské FF UK. Je autorem sedmi románů, tří novel, několika divadelních her a povídek a překladů knih například Juliana Barnese, Isaaca B. Singera a Chaima Potoka. Jeho román Sedmikostelí byl přeložen do němčiny, holandštiny, ruštiny, španělštiny, bulharštiny, maďarštiny a slovinštiny. V roce 2002 mu byla udělena literární cena Magnesia Litera v kategorii próza za knihu Hastrman.
Novinky týkající se tvorby Miloše Urbana můžete sledovat na jeho blogu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
