Nesníst město zevnitř

„Bydlíme tu,“ oznamoval obří billboard na domě v amsterodamské čtvrti červených luceren, vyhlášeném centru sexuálního turismu. Billboard s fotografiemi konkrétních obyvatel vyvěsili letos v březnu právě oni. Došla jim trpělivost. S některými z dvaceti milionů turistů, kteří ročně navštíví hlavní město Nizozemska s populací zhruba devět set tisíc a promění ho v jednu velkou party, ve které se podle znepokojených „domácích“ nedá žít. Nemalou část návštěv – hlavně skupiny mladých mužů (třeba z Velké Británie jich ročně přijede milion) – láká často a zcela nepřekvapivě právě legální prostituce a marihuana, které zásadně přispívají do městského rozpočtu. Slovy jednoho tamního zastupitele, přijeli do Nizozemí „na dovolenou od morálky“. Do muzeí a galerií, kde by je nejraději vidělo jejich vedení, si cestu nenajdou.

Ačkoli na průčelí pražských domů žádné zoufalé nájemnické billboardy zatím nevisí, cedule v centru kolem Staroměstského náměstí hrozí tučnou pokutou narušitelům veřejného pořádku. Vzkaz míří jednoznačně na turisty, kterých do Prahy ročně přijede osm milionů. Mnohé z nich přitahují podobné atrakce jako v Amsterodamu – levné a dobré pivo i sexuální turismus. Byť v posledních letech s bohatnutím obyvatel Číny stoupá počet turistů z Asie, které lákají památky a nákup značkového oblečení. Podobné pokusy o regulaci veřejného prostoru s ohledem na místní obyvatele, kteří v turisticky nasycených centrech bydlí, je možné sledovat v řadě dalších evropských měst.

Vedení Amsterodamu se rozhodlo jednat. V červenci například zakázalo kotvení obřích výletních lodí v přístavu v centru. Minimálně stovka jich každoročně vychrlí tisíce turistů, kteří zde stráví pár hodin. Ilana Rooderkerk ze středolevé strany D66, která stojí v čele města spolu se sociálními demokraty a environmentalisty, tyto lodní výsadky nedávno nelichotivě přirovnala k „náletu kobylek“. Podle primátorky Femke Halsema, jež volila mírnější jazyk a kterou citovala BBC, rychloobrátkoví turisté „konzumují město, aniž by mu něco zásadního přinášeli“. Obří lodě – Benátky jejich vplutí do zálivu zakázaly už v roce 2021, byť vymáhání zákazu je pomalejší – se obecně staly symbolem turistického přetížení. Počet turistů bloumajících po atraktivních či zajímavých místech dosáhl víceméně všude ve světě kritického bodu. Jinými slovy, zůstaneme-li v Amsterodamu, kamenem úrazu nejsou ani tak namol opilí, zvracející a do půl těla svlečení britští mládenci, i když jejich vymizení za La Manche by Amsterodam přivítal, jako spíš neúnosně vysoké počty návštěvníků obecně. V roce 2025 by podle odhadů mělo v Amsterodamu strávit aspoň jednu noc 23 milionů lidí a dalších 24 milionů by mělo přijet jen na jeden den. K vyjmenovaným problémům je třeba přičíst Airbnb nabízející krátkodobé ubytování turistům v bytech pod rouškou „sdílení“. Podle kritiků šroubuje nahoru ceny nájemného a zároveň ukrajuje z počtu bytů, jež jsou k dispozici k běžnému životu. Například v Benátkách je dnes stejný počet postelí pro místní jako pro turisty. Před třemi lety se ostatně i Praha přidala k desítce evropských měst, které požadují větší regulování krátkodobých pronájmů. Primátor Zdeněk Hřib řekl tehdy deníku The Guardian, že „stravují město zevnitř“.