Na kole za berlínskou utopií

Jedu na kole po visuté cyklostezce a dole na silnici sleduji jemný bzukot malých elektromobilů. Za chvíli už bez sebemenšího odporu šlapu zelení podél kanálu Sprévy a míjím novou plovárnu, kde se lidé koupou v úplně čisté řece. Z krátké návštěvy imaginárního Berlína roku 2037 se vracím virtuální „červí dírou“, která se začátkem listopadu otevřela na několik dní v pražských Holešovicích. Stačilo sednout na jedno ze dvou jízdních kol přichystaných v Centru současného umění DOX, nasadit brýle a šlápnout do pedálů vstříc utopicky laděným zítřkům. První ročník mezinárodního festivalu ART*VR představil ve virtuální realitě (VR) hned několik vizí budoucnosti. Interaktivní snímek Berlín 2037 rozhodně patřil k těm optimističtějším. Nabídl zhruba čtvrthodinovou projížďku po třech lokalitách Berlína, které se vyznačovaly bezpečnější, čistší a klidnější dopravou, všudypřítomnou zelení a celkovou šetrností vůči klimatu.

Přetavené emoce

Berlín dnes rozhodně nemá pověst města, kde by nikdo nechtěl žít a lidé se odsud ve velkém stěhovali pryč. Spíš naopak. To je znát i na rostoucích nájmech a životních nákladech. Na globálním žebříčku měst podle kvality života od Economist Intelligence Unit, jehož první příčku dlouhodobě obsazuje Vídeň, letos Berlín skončil společně s Frankfurtem nad Mohanem na sedmnáctém místě. V Evropě si kromě rakouské metropole na indexu vede lépe jen Kodaň, Curych, Ženeva a Helsinky. Analytici hodnotí řadu kritérií včetně zdravotní péče, infrastruktury, možností vzdělání a kulturního vyžití, stav životního prostředí nebo bezpečnost u 173 měst po celém světě.