V Nové Pace stojí Suchardův dům. Na konci 19. století ho postavil architekt Jaroslav Bret pro sochaře Antonína Suchardu, který si na fasádu nad vchod nechal umístit podivné sgrafito. „Komu se nelíbí stavení za peníze mé, ať si vystaví jiné za peníze své“, stojí na nápisu hned nad majitelovým jménem. Spoluzakladatel Spolku výtvarných umělců Mánes a pořadatel místních spiritistických přednášek měl totiž moderní vkus, který se novopackým nelíbil. Dům považovali za příliš zdobný, okázale „pražský“ a dávající okolí plnému tehdy ještě laciných dřevěných roubenek najevo, že je jeho majitel ekonomicky i kulturně úplně jinde než oni.
Kolem toho nápisu chodím už od dětství. Babička se v Pace narodila a děda se sem za ní přiženil. Ve městě ve třicátých letech vybudoval prosperující prodejnu a opravnu motocyklů a aut značky Jawa, za kterou jako tovární jezdec absolvoval nepočítaně závodů. Firmu i s domem mu hned po převratu zabavili komunisti. Postavil si jiný, a když nám po revoluci vrátili jeho starou továrničku, byla v tak žalostném stavu, že jsme ji museli prodat. Jak umírali mí příbuzní, prodal se i druhý dům a Novou Paku jsme opustili. Ne ale docela. Zůstala nám zahrada pár kilometrů za městem. Před pár lety jsem se rozhodl, že po vzoru mistra Suchardy zkusím, jaké to je si na ní postavit za své peníze své stavení.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
