Doba dřevěná

Na sítích podobná videa prakticky nelze minout. Chlapík uprostřed lesa ve zrychlené sekvenci na sebe staví jednu kládu za druhou, až před ním po několika minutách vyroste útulně působící chaloupka ze dřeva. Případně je možné se na chvíli zasnít na některé z webových stránek nabízejících víkend v maringotce v lese nebo v chatě na horách. Právě tyto obrázky zpravidla rámují naše povědomí o tom, jak vlastně může stavba ze dřeva vypadat. Alespoň místní povědomí: relevantní data sice nemáme, ale můžeme si snadno domyslet, že pokud v ulicích denně nevidíme žádné „ambicióznější“ stavby ze dřeva, logicky ani nevíme, že by tady mohly vznikat.

Tenhle pocit se teď možná pomalu mění. V Česku, konkrétně v pražských Řeporyjích, rychlým tempem rostou do vzduchu první větší budovy. Kvůli zdejší legislativě zatím nemohou být vyšší než čtyři patra, ale i to se má brzy změnit. V čem tedy tkví (západními metropolemi v posledních letech objevené a rozvíjené) kouzlo dřevostaveb? A kdy se jejich rostoucí popularita přelije i do Česka?

Dřevěné mrakodrapy

První, druhé, třetí a čtvrté. Čtyři bytové domy, které během čtyř měsíců vyrostly v pražských Řeporyjích, mají každý po čtyřech patrech. Tempo se jeví jako závratné: patro vyroste i za týden s tím, že stavba samotná působí více než cokoliv jiného jako větší stavebnice z lega – jen plastové kostičky vyměnili stavitelé za velké dřevěné panely. Vyrobeny byly jinde, na místo byly složeny v pořadí od základu po vrchol a vrství se na sebe s lehkostí, na kterou nejsme u betonu zvyklí. Součástí akce je také – rovněž zcela ze dřeva – předem sestavená výtahová šachta, dosazená jeřábem do centra budovy. Proces stavby zabere celkově asi o polovinu méně času, než je tomu u železobetonových staveb, a zároveň vyprodukuje méně hluku.