Začalo to před sedmnácti lety amatérským výzkumem během půlročního pobytu v Ugandě. Julie Chytilová tehdy čerstvě dostudovala ekonomii a do Afriky vyrazila dobrovolničit. Právě tam poprvé začala zkoumat, jaký dopad má lidské rozhodování na ekonomii. „Snažíme se napodobovat prostředí laboratoře. Ekonomie se inspirovala medicínou. Když v medicíně testujete funkčnost léků, lidé se náhodně rozdělí do dvou co nejvíc podobných skupin, jedné se dá lék, druhé placebo a zkoumá se účinnost léku. Obdobně dnes postupuje i ekonomie. Rozdělíte lidi do dvou skupin a zkoumáte, jak se chovají v různých situacích,“ vysvětluje Chytilová, jak funguje stále častěji používaná metoda, s jejímž použitím česká ekonomka dosahuje úspěchů i na mezinárodním poli. Skrze ekonomické experimenty zkoumala tak rozlišná témata jako například vliv trpělivosti na ekonomiku, dopad války na lidské chování nebo vztah mezi chudobou a lidskou psychikou. Za svůj výzkum obdržela řadu ocenění včetně Ceny Neuron pro vědce do čtyřiceti let.
Co člověk potřebuje, aby dnes v ekonomii uspěl? Podle čeho se měří úspěch?
To úplně nejdůležitější je podle mě pozorovat svět okolo sebe, mít chuť klást si zajímavé otázky a pak se je snažit co nejlépe zodpovědět. Ekonomie je nyní poměrně široce rozkročený obor, já se se spolupracovníky ve výzkumu pohybuji na rozhraní ekonomie a dalších vědních oborů, jako jsou třeba psychologie nebo sociologie. Otázky, které si klademe, jsou proto poměrně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
