0:00
0:00
Speciál23. 11. 202217 minut

Bitva o prezidenta

Velké sny o hlavě státu doprovázejí drsné volby. Od Masaryka dodnes.

Zcela výsadní postavení, ale téměř bez pravomocí. (Masaryk na všesokolském sletu, 1926)
Autor: Profimedia

„Žijeme v pohádce?“ ptal se ve svém prvním poselství čerstvě zvolený prezident Tomáš Garrigue Masaryk a pokračoval: „Tak se ptají politikové všech zemí, a sám si kladu stejnou otázku; a přece je to všechno skutečná skutečnost, výsledek čtyřletého zápolení všech národů světa. Svět se rozstoupil na dva tábory, a v hrozném boji zvítězili ti, kdo hájili ideálů spravedlnosti – zvítězili idealisté, zvítězil duch nad hmotou, právo nad násilím, pravda nad chytráctvím.“ Čechoslováci měli svou republiku a svého prvního prezidenta. Mnohé se budovalo od začátku, protože nebylo na co navazovat. Učili jsme se demokracii, budovali nové instituce, hledali své místo v Evropě. Masarykův vliv na nový stát se nedá dostatečně docenit, jak byl významný. Zejména pak definoval podobu hlavy státu jako moudré, vyrovnané, nadstranické a spravedlivé osobnosti, a tento nedosažitelný ideál je tu od té doby převládajícím nárokem na držitele prezidentského postu. V kontrastu s tímto očekáváním tu ale jsou volby demokratických prezidentů, které bez ohledu na dobu či způsob hlasování připomínají spíše bitevní pole.

Velká oběť

↓ INZERCE

Snad o jedné jediné věci se v souvislosti s tuzemským prezidentem nepolemizovalo – jestli tím prvním má být Masaryk. Jinak se o pravomocích, podobě volby, vystupování na veřejnosti, zahraničních cestách… hlav státu nekonečně debatovalo, přelo, navrhovalo a zavrhovalo. A to od vzniku republiky až dodnes. Jde o jedinou zdejší instituci, kterou reprezentuje nikoli kolektivní…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc