Respekt Speciál: Život po pandemii

Velké události mívají často jasný začátek a konec. Víme, kdy vypukla první i druhá světová válka, stejně tak známe datum podpisu kapitulace a ukončení krvavých bojů. Učíme se o tom ve škole, kde se nám hlavy plní dalšími konkrétními daty. Dodnes dokážu z hlavy vystřelit rok podpisu Zlaté buly sicilské (1212), i když je už horší si vybavit, co vlastně přinesla. Nástup pandemie, o které se říká, že byla největší událostí od roku 1945, ale nemáme určený přesným dnem. Mohli bychom si zapsat první záchyt nákazy, případně první lockdown. Ale virus se začal šířit dříve. Každopádně nyní se nacházíme v momentu, kdy si s nadějí v hlase říkáme, že jsme svědky konce tohoto virového „vězení“. Ale je tomu skutečně tak? Nečekají nás nějaká nepříjemná překvapení?

Těžko odhadovat, ale v konec doufají všichni. A i když na Wikipedii ještě není datum, kdy pandemie definitivně zmizela, je třeba přemýšlet, jak bude svět vypadat po ní. Změní se? Nebo se rychle otřepeme a vrátíme do běžného života? Bez oprav a poučení?

Jsou věci, na které si člověk zvykl okamžitě, jako kdyby žádné lockdowny nebyly. Ale některé věci, předtím tak běžné, se najednou hůře vracejí zpět. Mnozí například popisují, jak měli problém zapojovat se do krátkých, neformálních rozmluv, když někoho známého potkali na ulici nebo u kávovaru ve znovuotevřené firmě.

Život tyto drobnosti brzy vrátí do své přirozené rovnováhy, ale jsou tu otázky, jejichž zodpovězení není tak snadné. Budeme cestovat stejně jako dřív? Změní se naše vnímání informací v médiích? Vrhneme se znovu do kotlů velkých festivalů? Budeme si jako lidé blíž, nebo dál?

Některé z těchto otázek jsme se rozhodli zodpovědět v tomto speciálu, kde nabízíme rozhovory s odborníky, novináři či vizionáři a články o knihách, které přinášejí neotřelé pohledy na budoucnost. Je to jen začátek debaty, protože otázek nepochybně bude přibývat. Stejně jako interpretací.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor

Objednat tištěný speciál