Důležitá je lidskost, ne spravedlnost

Málokdo z jeho pacientů to o něm ví. Usměvavý chirurg Edib Jaganjac je Bosňák a coby mladý lékař působil na začátku devadesátých let dva roky v nemocnici v obléhaném Sarajevu. Tehdy malý lékařský tým za těžkých a dramatických provizorních podmínek jen za první rok války operoval dvacet tisíc pacientů. O tom, co zažil, nedokázal dlouho s nikým mluvit, pomáhalo mu sepisování vzpomínek. Ty později vyšly v knize Sarajevská princezna; popisuje kromě jiného úsilí o záchranu pětileté Irmy, těžce zraněné při bombardování. Edib Jaganjac ji operoval, ale kvůli byrokracii OSN se bosenskou dívku nedařilo transportovat mimo obléhanou zónu. Neřešitelnou situaci nakonec zlomil zájem světové veřejnosti a byla odvezena do nemocnice v Británii. Edib Jaganjac pak i s rodinou uprchl před válkou do Česka a už tu zůstal: doma ale má, jak říká, tady i tam. Irma zemřela rok a půl po operaci v dubnu 1995.

Dneska sloužíte, v nemocnici jste od sedmi ráno. Co vás čeká?

Plánovány jsou tři operace, ta první zhruba za hodinu a půl. Jedna je velice komplikovaná, ale nejde o život, a dvě jsou snadné – tam ale může jít o život.

To zní trochu „nesouměrně“. Můžete být konkrétnější?

Komplikovaná operace jsou tříštivé zlomeniny obou pat, šlo o ošklivý úraz, při kterém ale nejde o život. Pacient-
ka by jej mohla prožít i bez operace, sice na…