Na proslulé britské Univerzitě v Oxfordu studuje každý rok podle statistiky třicet až čtyřicet Čechů, a ať už jsou na kterémkoli z jejích rozmanitých oborů, naprostá většina z nich to dotáhne až k diplomu. Splnit si sen o vzdělání na jedné z nejkvalitnějších a nejstarších světových vysokých škol je tak nejen možné, ale existuje i celkem slušná šance v tom uspět.
Neříkej, ale ukaž
V porovnání například s většinou oborů Univerzity Karlovy jsou zkoušky na Oxford komplexnější, nestačí jen projít testem, případně osobním pohovorem. Přihlášky se podávají přes webové stránky školy a zájemce o studium – ať už bakalářské nebo magisterské – musí nejdříve sepsat v angličtině tzv. personal statement, jinak řečeno motivační dopis. Na internetu je lehko k nalezení řada doporučení, jak ho sestavit, na tohle téma existují i knihy (So You Want to Go to Oxbridge), podle českých absolventů školy je ale dobré dodržovat jedno základní pravidlo.
„V angličtině se traduje ‚neříkej, ale ukaž‘ – a je dobré se toho držet,“ říká Radim Lacina, který na Oxfordu vystudoval bakalářské studium lingvistiky a filozofie. „Čili daleko lepší než psát, že tu školu a obor chci studovat proto a proto, že jsem jí fascinovaný, je popsat, že už má člověk v daném oboru něco za sebou. Prostě ukázat, že dělal něco navíc ve srovnání s ostatními. Může to být rozmanité, od…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu