Umělci štěstí

Je konec října 2021 a se třemi přáteli se vydáváme do Bratislavy navštívit někdejšího československého disidenta, novináře a spisovatele Martina M. Šimečku a jeho ženu Martu. Je to pro nás, jakožto skoro třicátníky, poměrně důležitý výlet. Všichni jsme prošli českými médii (nebo v nich stále jsme), pohybujeme se ve veřejném prostoru a návštěva u Šimečků dva týdny po sněmovních volbách, ve kterých prohrály dvě postavy – po většinu našeho dospělého života vévodící tuzemské politice –, je pro nás vskutku klíčový zážitek. Andrej Babiš a jeho hnutí skončilo až druhé a nemá s kým sestavit kabinet. Babišův největší politický spojenec, prezident Miloš Zeman, leží ve vážném stavu a s nejasnou prognózou v nemocnici a je pravděpodobné, že do povolebního vyjednávání nijak výrazně nezasáhne.

S našimi hostiteli samozřejmě probíráme tuto překvapivou politickou situaci několik hodin. Večer probíhá ve velmi klidné a pozitivní náladě, v domku zaplněném knihami a se slepicemi na dvorku navíc čas ubíhá pomaleji, než jsme zvyklí. Atmosféra se však náhle proměňuje – a zrychluje. Náš hostitel se ptá, co si myslíme o naší budoucnosti a jestli z ní máme obavy.

Je to trefně mířená otázka. I přes volební výsledek, který slibuje spíše pozitivní dynamiku, v Česku zdražuje vše od potravin až po energie. S přáteli napůl s humorem, napůl vážně občas přemýšlíme, že bytovou krizi v budoucnu vyřešíme společnou koupí nemovitosti, kam se všichni sestěhujeme, což v zrcadle současných cen vyjde mnohem…