Bonapartův triumf
Bitva, v níž Napoleon ovládl mistrovství psychologické války a s armádou nového typu přepsal mapu Evropy
Bitva u Slavkova
datum: 2. prosince 1805
místo: prostor mezi Brnem a Slavkovem u Brna
cíl: zastavit rozpínavost Napoleona
vítězové: francouzská Velká armáda, asi 75 tisíc mužů, zhruba 1400 mrtvých a 7300 zraněných
poražení: ruská armáda (asi 75 tisíc mužů), rakouská armáda (16 tisíc mužů), zhruba 16 tisíc mrtvých a zraněných
Na konci listopadu roku 1805 to pro Napoleona Bonaparta vypadalo uprostřed zimně mlžných moravských polí tak bledě, že na úspěch nesázeli ani někteří jeho vojáci. „Mládenče, teď se naučíte, co je ústup, možná i porážka,“ pronesl podle záznamů Napoleonových pobočníků k vojevůdci jakýsi veterán francouzské republikánské armády. „Tohle špatně začíná.“ Možná „to“ – rozuměj souboj o vládu nad Evropou se spojenými vojsky rakouské a ruské říše – špatně začalo, skončilo to však vítězstvím tak přesvědčivým, že bitva u Slavkova bývá označována za nejoslnivější ze zhruba šedesáti bitev, které Napoleon za svoji kariéru svedl. Tenhle „mládenec“ totiž disponoval nástroji a dovednostmi, jež jeho rakouští a ruští protivníci neměli: vedle nového typu armády zejména uměním lsti.
Napoleonova lest
Už rok 1805 nezačínal pro Napoleona právě šťastně. Tento původem nepříliš majetný Korsičan to sice z podporučíka během několika let závratné kariéry dotáhl až k nejvyšším vojenským hodnostem doprovázeným oslnivým společenským vzestupem, který navíc…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu