Moje město: OLOMOUC

Osobně si léto v Olomouci dlouhodobě užívám. Olomouc je nádherné historické město, v rámci kterého se „dá všude dojít pěšky“ a není dosud zatíženo davy turistů – naopak protože jde o město univerzitní, přes léto jeho ulice značně prořídnou. O to více tu ale získává prostor kultura a společenská hanácká nátura.

Z muzeí a galerií mě to v létě táhne hlavně k těm alternativním, expandujícím do veřejného prostoru: HROB, Vitrína Deniska, Galerie XY, Letňák. Ten sídlí v prostoru funkčního letního kina (doporučuji!) s proslulou přilehnou hospůdkou příznačně nazvanou Klid v ruchu. Kromě pověstné největší a nejkrásnější venkovní zahrádky ve městě nabízí i řadu kulturních akcí od koncertů a biomarketů až po opékání buřtů, vege kuchyni nebo dojení erární kozy. Prší-li, vede má cesta do posledního klasického kina Metropol (od roku 1933); v sousedním Prostějově je zase fantastické kino Metro 70 postavené v šedesátých letech v bruselském stylu.

V Café na cucky s výhledem na Dolní náměstí nebo v Konvikt bistro & bar v historické barokní budově jezuitského konviktu si vždycky připadám jako na malé dovolené, z klasických hospod a barů vyniká Ponorka a Vertigo. Když mě ale loni v létě navštívila kamarádka z Thajska, vzala jsem ji do nádherné přírody v okolí – Svatý Kopeček, Hrubá Voda, Litovelské Pomoraví. Olomoucko nabízí ideální prostředí pro turisty, inlajnisty a cyklisty, kteří preferují hanácké rovinky před kopci. Do „hanáckých Benátek“ (Litovle) tak cesta nádhernou CHKO trvá…