Proč „Lieberec“? Protože „Liebe“ je německy láska. Protože až do roku 1945 mluvilo v Liberci víc než osmdesát procent jeho obyvatel německy a na unikátním charakteru města je to dodnes znát. Protože Liebiegové Liberec pozvedli k výšinám se stejným odhodláním a vizí jako třeba Baťa Zlín. Protože sem po válce přišla spousta talentovaných mladých lidí v čele s autorem Ještědu Karlem Hubáčkem, a až díky nim se z Reichenbergu stal skutečně Liberec. Protože Liberec je láska na celý život. Proto „Lieberec“.
Přesně těmito slovy začíná autorský průvodce mého blogu jizerské *ticho po Liberci, který vyšel letos v květnu a vyprodal se během týdne. Za stejně krátkou dobu se potom na HitHitu vybraly peníze na jeho dotisk. Liberec je tedy podle všeho skutečně láska na celý život! Stačí jediná návštěva a budete na tom úplně stejně. A zdaleka nejen proto, že se městskou dopravou dostanete až na sjezdovku nebo běžecké tratě. Stačí, když se projdete Lidovými sady, a hned si připadáte jako v nejbohatší berlínské nebo mnichovské vilové čtvrti. Jen zahradníky a sporťáky tady nepotkáte. Nebo stačí letmý pohled na libereckou radnici a hned se vám vybaví její vzor ve Vídni. Nemluvě o zdejší nové gastro scéně, za kterou se pravidelně vracejí lidé z celé republiky. Tak přijeďte taky – ve středoevropském trojúhelníku Praha–Drážďany–Vratislav zajímavější město nenajdete!
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu