Úder mačetou jsem odvracela talířem
Kateřina Sam o přepadení na Papui-Nové Guineji a cestě za prestižním evropským grantem
Bioložka Kateřina Sam touží zjistit zdánlivě triviální věc – proč je svět zelený. Přesněji, co se stane, když pomocí klecí, sítí a lepivých bariér zabráníme predátorům, jako jsou ptáci, netopýři nebo dravý hmyz, v přístupu k rostlinám – sežerou je pak housenky a další podobní živočichové? Na tento výzkum získala jako jedna z mála Češek a Čechů loni peníze od Evropské výzkumné rady (ERC), organizace financující špičkové projekty jednotlivých vědců.
Opravdu nevíme, proč je svět zelený? Nikdo to ještě nezkoumal?
Nikdo zatím pořádně nepřemýšlel o tom, jakým predátorům za to vděčíme. Znám skupinu vědců, kteří by se v hospodě poprali za to, že to jsou mravenci, podle nich nejdůležitější predátoři světa. Pár lidí tvrdí, že je to dílo pavouků – nedávno zrovna vyšel skvělý článek o tom, kolik tun hmyzu pavouci sežerou. Bez pavouků bychom podle autorů byli úplně v háji.
Kolik sežerou?
Polovinu biomasy všech členovců, asi 400–800 tun ročně. Podobně i další skupiny vědců stojí každá za svým predátorem. Nějaké výzkumy už proběhly; spousta lidí někde v terénu postavila voliéru a pak tvrdili, ze jde o vliv ptáků, ale už nezvažovali, že síť vyžene i ještěrky, netopýry a podobně. Přišla jsem tedy s myšlenkou predátory vyloučit jednotlivě, každého zvlášť. Šílenost nápadu, že budu klece každý den ráno otevírat a zavírat a že to udělám po celém světě, posuzovatele žádosti o grant myslím docela nadchla.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu