Od minulého týdne je ke koupi nový speciál Respektu připravený k výročí našeho vstupu do EU a nazvaný Co Čechům dala a vzala Evropa. Jeho součástí je i rozhovor s Alexandrem Vondrou - a právě interview s někdejším ministrem zahraničí a nynějším kandidátem do Evropského parlamentu zčásti odemykáme jako upoutávku a pozvánku ke koupi speciálu:
Bývalý vicepremiér Alexandr Vondra před deseti lety spoluřídil Evropu a později se stal jejím výrazným kritikem. Tvrdí ovšem, že se nezměnil on, ale EU. I proto před životem v „progresivistickém“ městě utekl na venkov a odtud chce Evropu zachraňovat.
Užíval jste si to, když Česko předsedalo Unii a vy jste za to zodpovídal?
Jasně! Jinak bych to ani nemohl dělat. Náš hvězdný moment byla plynová krize hned v lednu 2009. Nechali nám ji Francouzi a podle mého soudu záměrně, abychom si na tom vylámali zuby. Nám spadla do klína už v horké fázi. Rusové se jako obvykle snažili vydusit Ukrajince a plyn přes jejich území už nějakou dobu netekl. Slováci, Maďaři, Bulhaři mrzli, na východě Slovenska začaly kolabovat fabriky. Mirek Topolánek se přes skepsi ostatních lídrů zvedl, odletěl nejdříve za Putinem, pak za Julijí Tymošenko. Tu krizi jsme ukončili a následně postavili celý koncept energetické bezpečnosti Unie. Myslím, že jsme to zvládli docela mistrovsky.
Je něco, čím vás už tehdy EU štvala?
Již tehdy jsem cítil, že když se dostáváte do polohy mocensko-politického rozhodování, tak schopnost větších zemí manipulovat ho směrem, který bude odpovídat jejich zájmům, je násobně vyšší než schopnost menších států tomu bránit.
Před chvílí jste zmínil, jak jedna menší nezkušená země „mistrovsky zvládla“ plynovou krizi. Neodporujete si?
Musím říct, že německá kancléřka byla tehdy skvělá. Měli jsme shodu zájmu, pokud jde o řešení ekonomické krize, protože jsme nechtěli zbytečně utrácet. Jsme v tomto smyslu prostě součástí německé ekonomické zóny v Evropě, takže Angela Merkel nám neházela klacky pod nohy, naopak nás podporovala. Ale bylo to dané agendou, která se řešila. Příklad té mocenské manipulace je Lisabonská smlouva. Velcí ji chtěli proto, aby se po rozšíření vrátila moc od té drobotiny zase k nim. Francouzi a Němci tvrdili, že s ní bude Unie globálním hráčem. A co je výsledkem toho integračního urychlování? Že odchází Velká Británie, vojenská síla s nukleárním odstrašením, která dávala Unii právě kýžený globální rozměr, dávala jí anglosaský byznysový drajv a dávala jí dorozumívací prostředek, angličtinu. A o to všechno teď přicházíme.
Přečtěte si více k tématu
Erik Tabery: S Evropou po boku
Ale Británie neodchází z důvodu, který jste právě popsal.
To máte tak, nikdy nemá nic jen jednu příčinu. Vždycky se hromadí nějaká série příčin a efektů a pak přijde příslovečná poslední kapka. Poslední kapka byla asi to, že v době doznívající ekonomické krize byli Britové trošku nešťastní z konkurence, levné pracovní síly z Východu a imigrace vůbec. A my, protože to prosazovaly velké státy, zejména Francie, my jsme Davidu Cameronovi nic nedali.
Lze to vidět i opačně – že David Cameron tehdy dostal všechno, o co si řekl. Záruky, že volný pohyb za prací do Británie bude omezen, když k tomu nastane důvod, záruky spolupráce vlád Polska, Česka v této věci a tak dále.
Ano, můžete právem namítat, že si Britové tehdy nepožádali o tvrdé výjimky hned na začátku. Hráli to v britské tradici otevřeně. Jenže když jim teklo do bot, nikdo z Evropy jim nešel naproti. Když měl Emmanuel Macron doma problémy s řidiči kamionů, dostal okamžitě od Evropské komise koncesi v podobě změny pravidel. Tak proč podobnou koncesi nedostali Britové?
EU měla Británii před referendem nabídnout, že na jejím území nebude platit volný pohyb a pracovat tam budou moci ostatní Evropané jen na vízum?
Já zastávám principy liberálního ekonomického pořádku. Ale politika je o kompromisu a volbě priorit. Dočasné omezení pravidel by výměnou za udržení Británie „in“ stálo za to.
Když pomineme otázku, zda by podobný ústupek něco zachránil, nebyla by ODS mezi prvními, kdo by hlasitě proti zákazu volné práce pro Čechy na ostrovech protestoval?
Nebyla. Neměl bych potíž takový ústupek udělat. Češi na britském pracovním trhu problém nejsou. Jde spíš o lékaře, kteří jim nevadí, než o instalatéry. Odchodem Británie ztrácíme víc. EU ztrácí rovnováhu v trojúhelníku Berlín, Londýn a Paříž. V oblasti obrany to tvrdili jestřábi, Francouzi a Britové, a pacifističtí Němci šlapali na brzdu, v oblasti byznysu otevírali prostor Němci a Britové a na brzdu šlapali Francouzi. A v politické integraci tlačili na pilu Francouzi a Němci a za brzdu tahali Britové. Ve výsledku se ostatní země, i když třeba nemohly promítnout svůj vliv, mohly cítit komfortně. To teď končí. Teď budeme mít osu Paříž–Berlín. Protože silnějším článkem je v ní Německo, Unie bude do budoucna víc „německá“.
Co si pod tím můžeme představit?
Uspět se sankcemi vůči Rusku bude v „německé EU“ mnohem těžší než dneska, kvůli zájmům německého byznysu. Německo lpí na pravidlech, ale když jde o jeho bytostné zájmy, tak se dělají výjimky. Například plynovod Nord Stream 2, kterým se v rozporu s energetickou bezpečností a diverzifikací zdrojů zvýší jednostranná závislost EU na ruském plynu. Těžit z toho budou německé firmy a domácnosti, protože kohoutek Nord Streamu 2 končí na německém území. Polsku to podráží nohy.
Veřejně jste řekl, že se část Unie v čele s Francií snažila Brity z Unie „vyštípat“. Na základě čeho jste k tomu došel?
Je to stará hra, která jde hluboko do minulosti, až k Marii Stuartovně. Francouzi to tradičně hrají s irskými katolíky proti anglickým protestantům. Některé věci se stále v nějaké formě vracejí a Francie a vyjednavač Barnier teď Brity ponižují při brexitu. Jde tu o svár dvou protichůdných koncepcí Evropy. Jedna je imperiální a druhá renesanční. Theresa May přednesla svůj projev po brexitu ve Florencii – to je ten renesanční koncept. A kde řekli Macron a Angela Merkel to nejpodstatnější?
Myslíte letos? V Cáchách.
Samozřejmě! To je ten imperiální koncept, Karel Veliký. Francouzi a potažmo Němci chtějí Evropu jako říši Karla Velikého, to je ten sen. Jenže impérium Karla Velikého se po jeho smrti rozpadlo na francouzskou část, na německou a mezi tím byly Lotrinsko, Alsasko, Burgundsko, o které se pak tisíc let Francie s Německem svářily a vyřešit to museli, dvakrát, až Američani vojenským nasazením. Problém Evropské unie je, že si pod ní každý představuje něco jiného. Francouzi obnovu zašlé imperiální slávy, Italové peníze, Holanďani byznys a Němci – prozatím – ochranu před sebou samými. Imperiální model, jehož je Macron ztělesněním, nebude fungovat. Je to svěrací kazajka, kterou Evropané nepřijmou, je to cesta ke konfliktu.
Vaši spolustraníci před superstátem varují pětadvacet let a on pořád nikde. Není načase přestat bojovat na prázdném poli?
Já nechci, aby projekt společné Evropy zbankrotoval. Myslím si, a teď vážně, že je pro nás důležitý. V rovině základních svobod je to fantastická věc, máme se dobře. Každý aspoň trochu soudný musí vidět, jak z toho těžíme a že nějaký czexit je blábol. Ale my o to všechno můžeme přijít kvůli ambicím některých jednotlivců, do nichž se mnozí prostě nevejdou.
Takže jsme zpět u Macrona.
Tak jestli chcete nějaký titulek, tak ano, moje politika je Antimacron.
Francouzský prezident ve svém nejnovějším apelu Evropanům navrhl věci, které jdou naproti nastupující generaci, třeba společné evropské instituce na boj proti změnám klimatu nebo srovnání minimální mzdy v rámci EU. Není tam nic, co by předávalo další moc Bruselu. V čem vidíte nebezpečí jeho výzvy?
První půlka jeho článku byly neškodné lyrické fráze, ale druhá začala špatně a špatně skončila. Nevidím žádný důvod pro to, abychom tu měli unijní byrokracii, která bude dohlížet na úroveň svobody. A nechci, a doufám, že to nechtějí ani ti mladí, harmonizovanou minimální mzdu v Evropě. Považoval bych to za tragédii, která by ukončila liberální soutěživý svět, který například v době renesance udělal z Evropy nejinovativnější místo na světě. Z této soutěže vyrostli Galileo, Leonardo, Michelangelo. Čili Macronovi ne, ne, ne.
Za ochranu planety pochodovaly nedávno tisíce středoškoláků také Českem. Nemyslíte, že mladí lidé prostě chtějí od politiky řešení právě téhle věci a víc než volná soutěž je zajímají jistoty na trhu práce? Že tedy Macron rozumí lépe současným Evropanům než vy?
Nic proti mladým. Sám jsem ochranář přírody. Byl jsem teď zase počítat hnízda na českolipských rybnících a raduju se z toho, že jeřábi, kteří tady před dvaceti lety vůbec nebyli, jsou tu dnes ve stovkách. Ale nadbíhat zideologizovanému pohledu ve společnosti nebudu. Co bude fáze dvě této akce? Začnou mladí udávat svoje rodiče, že doma nechrání klima? Že jedí maso a jezdí automobilem? Tohle fakt není můj svět.
Speciál je dostupný k zakoupení také na novinových stáncích, na webu i v aplikacích pro Android a iPad/iPhone.
Pro objednání speciálu přes SMS pošlete zprávu ve tvaru:
EU JMENO PRIJMENI ULICE C.P. OBEC PSC (vzor: EU JAN NOVAK SOKOLOVSKA 22 PRAHA 8 18000) na číslo 90211.
Magazín vám doručíme až do schránky.
Objednací SMS jsou zpoplatněny podle běžného tarifu vašeho mobilního operátora. Cena SMS služby včetně doručení výtisku do vaší schránky na libovolnou adresu v ČR je 99 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha. Infolinka 296 363 199 v pracovní dny 8:00 – 17:00, www.platmobilem.cz. Službu je možné využít do 31. 5. 2019.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu