Anketa

Barbara Tóth

redaktorka rakouského týdeníku Falter

…a vytvořily vlastní hospodářskou unii, v jejímž rámci vzájemně propojily své měny. Kvůli tomu se během finanční krize v roce 2008 dostaly pod silný tlak. V důsledku krize se ve všech těchto zemích k moci dostaly nacionalistické politické strany, které v předešlých letech založili úspěšní podnikatelé – obdobně jako Berlusconi v Itálii – nebo vznikly z již existujících konzervativních stran, které se proměnily v pravicově-populistická hnutí. Navázaly těsné vztahy s pravicově extremistickými frakcemi v Evropském parlamentu, například s Marine Le Pen nebo s rakouskými Svobodnými.

Paradoxně jsou v těchto zemích také slyšet hlasy, které prosazují vstup do EU – s cílem posílit eurokritický blok stran v Evropském parlamentu. Ještě silnější jsou však hlasy, které se snaží přesvědčit zvláště Itálii a Rakousko k tomu, aby z EU vystoupily a vytvořily novou Východoevropskou unii, jež se bude zasazovat například o nulovou uprchlickou politiku (žádný z těchto států v roce 2015 nepřijímal uprchlíky). Důležitým zastáncem Východoevropské unie – nazývá ji Pravá Evropa – je ruský vládce Vladimir Putin, jenž se léta snaží EU rozdělit.

V Rakousku od roku 2004 sílí Svobodní, v roce 2017 se vrací do vlády jako menší koaliční partner šéfa lidovců Sebastiana Kurze. Tato vláda chystá referendum o tom, zda má Rakousko přistoupit k „pravým Evropanům“,…