StB proti nepřátelským živlům

Federální ministr vnitra František Kincl vyhlásil 13. ledna 1989 nejvyšší – čtvrtý – stupeň mimořádných bezpečnostních opatření na území Prahy a Středočeského kraje. Státní bezpečnost měla informace, že k nastávajícímu dvacátému výročí smrti Jana Palacha chystají „opoziční a nepřátelské skupiny“ akce, které mohou „vyvolat narušení pořádku a klidu“.

V roce 1987 existovalo na území tehdejšího Československa pět disidentských spolků, včetně Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Do počátku roku 1989 počet „antisocialistických a nepřátelských uskupení“, jak je ve své terminologii nazývala StB, vzrostl na čtyřicet tři. „Protivníkovi se podařilo prolomit izolaci a ovlivnit politicky indiferentní osoby zejména ve vědě, kultuře a mezi mládeží z řad vysokoškolských studentů. Tyto osoby jsou kvantitativním a především kvalitativním růstem členské základny nepřátelských skupin,“ čteme v dobové zprávě StB o tehdejší opozici komunistického režimu pro vedení ministerstva vnitra.

Estébáci měli tedy v lednu 1989 obavy, co se bude při výročí smrti Jana Palacha dít, a snažili se na to připravit. „Velikost a razantnost demonstrací je ale zaskočila, nečekali, že na Václavské náměstí přijdou opakovaně desítky tisíc lidí. Šokovalo to i komunistické představitele státu a StB pak na poradách připravila řadu kroků, jak opozici zvládnout,“ říká historik Pavel Žáček.

Po masových demonstracích za svobodu během tzv. Palachova týdne se podle historiků celkem zásadně změnila jedna…