podzim 1968
Cenzura bude ✭ Dočasně napořád ✭ Realista Husák ✭ Smrkovský musí pryč
Československo obsadilo několik set tisíc vojáků (odhady se pohybují mezi 200–500 tisíci) ze čtyř států, více než šest tisíc tanků, 800 letadel. Vedení země bylo zatčeno a odvlečeno do Moskvy. Brežněvovi se přesto nepovedl důležitý záměr, který mu měl umožnit zemi ovládnout: ustavit kolaborantskou vládu. Její plánovaní členové z politbyra KSČ totiž narazili na odpor prezidenta Svobody a ve strachu se stáhli do pozadí. Vojáci navíc nedokázali zabránit, aby se v pražských Vysočanech v jedné z hal ČKD předčasně a tajně uskutečnil sjezd KSČ, plánovaný na září. Šlo bez nadsázky o obdivuhodnou akci zastánců pražského jara. Okupanti ani s pomocí svých domácích pomahačů nedokázali včas odhalit, že do jedné z hal ČKD míří 1192 delegátů, tedy 77 procent nominovaných.
V Moskvě mezitím vrcholilo drama odvlečených funkcionářů. Ti se po téměř týdenním nátlaku nakonec zlomili a 27. srpna podepsali Protokol o jednání delegace ČSSR a SSSR, známý spíš jako moskevský protokol. Podepsat odmítl pouze František Kriegel. Tím Dubček a spol. stvrdili několik věcí, na kterých Brežněvovi velmi záleželo. Pro zjednodušení uvádíme pouze sliby, které měly okamžitý konkrétní dopad:
1) Dubček a spol. stvrdili, že 14. sjezd KSČ, který byl tajně hned po invazi svolán do pražských Vysočan, odmítl okupaci a deklaroval záměr pokračovat v politických změnách, považuje vedení strany a vlády za neplatný.
2) Dubčekovci se zavázali „ovládnout sdělovací prostředky s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu