Dubčekova demokracie

Komunističtí stoupenci reforem se po zvolení Alexandera Dubčeka přestali ostýchat vyjadřovat své představy o změnách mocenského uspořádání. V polovině února vyšel v Rudém právu rozsáhlý text od vedoucího výzkumného pracovníka Ústavu státu a práva, straníka Zdeňka Mlynáře s názvem „Naše politická soustava a dělba moci“. Mlynář připouštěl, že moc ve státě je koncentrována v rukou příliš úzké skupiny funkcionářů a „lid“ je vyloučen z účasti na rozhodování. Systém podle něj nejde napravit výměnou několika osob ve vedení KSČ, ale pouze „kvalitativní změnou“, jejíž součástí bude zavedení shromažďovacích, spolčovacích svobod, svobody projevu a dalších základních práv.

Mlynář se zmínil dokonce o zavedení pluralitního systému dvou politických stran, mezi nimiž by mohli lidé svobodně volit (komunistické a jedné další). To ale viděl vhodné až do budoucna, zatím měla zůstat jen jedna strana. Lidé by však měli mít možnost volně volit své komunistické zástupce do parlamentu, nikoli jako dosud pečlivě vybrané a nadiktované figurky. Výkon moci by měl přejít z ústředního výboru KSČ právě na parlament a vládu, jejichž složení by v omezené míře odráželo názory lidí a mohly by se stát místem volné soutěže názorů, tedy názorů v rámci komunistické strany. Podobně volněji by se mohly obsazovat samosprávné orgány v obcích nebo v podnicích. Uvnitř nadále monopolní KSČ by mohly koexistovat různé názorové frakce, které by mezi sebou vedly diskusi a soupeřily. Tohle soupeření by vedlo k obsazení…