Málo velkorysosti

Nacionalismus se podobá kolektivním sportům. Výhra jedněch znamená prohru druhých – a také touhu po odvetě v příštím zápase.

Československo bylo výsledkem zápasu, který spolu desítky let před jeho vznikem vedly český a německý nacionalismus. Češi vyhráli. Díky výsledku první světové války dosáhli zdánlivě nedosažitelného cíle zdejšího nacionalismu: samostatného státu. Čeští Němci stejně drtivě prohráli. Nejenže válkou nevznikla velkoněmecká říše ve střední Evropě, což bylo cílem německých nacionalistů, ale Němci se navíc stali menšinou v novém státě vedeném Čechy.

Výsledek to byl překvapivý. Češi a ani sudetští Němci nebyli na novou situaci připraveni. Historik Jan Křen ve studii česko-německého soužití nazvané Konfliktní společenství píše, že pro mladé Československo vyplýval jasný požadavek: „Zvláštní ohled vůči německým sentimentům v podobě prozíravé velkorysosti a moudré zdrženlivosti.“ Jinak hrozilo, že Němci nový stát nikdy nepřijmou a Československo dříve nebo později rozbije vnitřní národní napětí.

„Že by ovšem česká politika takovými ctnostmi zrovna přetékala, nelze dost dobře říci,“ dodává Jan Křen. Chování německých politických předáků těm českým však práci vůbec neusnadňovalo.

Zrození

Politici z řad českých Němců připojení k Československu radikálně odmítli. Levicoví i pravicoví němečtí poslanci…