Dobrovolník v rakousko-uherské armádě, stavební technik v Rusku, pak voják tamtéž a nakonec velitel legionářských protibolševických jednotek. Velitel Československé armády, který vystudoval francouzskou generálskou školu, pak premiér země, který se podřídil mnichovskému diktátu, muž, jenž si podal ruku s Hitlerem, strávil patnáct let v komunistických kriminálech a jehož posledním zaměstnáním bylo noční hlídání Maroldova panorámatu Bitvy u Lipan v pražském Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, dnešním Výstavišti. To jsou kusé údaje z životopisu, který musí vzbuzovat zájem. Přesto o generálu Syrovém neexistuje jediná kniha či vědecká studie a podrobnější informace o jeho rozporuplném životě se dnes špatně hledají.
Chtěl zachránit národ
Boj proti zlu je přírodním zákonem a jenom zbabělec se ho může zříct. Zbabělci a bezcharakterní lidé nemohou však tvořit národ, který si chce uhájit čestné postavení mezi ostatními národy: mohou tvořit jen tlupu lidí, kterou si k podřadným výkonům podmaní cizí národ. To napsal generál Jan Syrový v publikaci Naše armáda, vydané v roce 1935. Bylo mu tehdy čtyřicet sedm let, byl na vrcholu sil a měl za sebou kariéru a činy, které ho k napsání patetického a národoveckého článku opravňovaly.
Narodil se v roce 1888 v Třebíči, v devatenácti narukoval do rakousko-uherské armády, pak odešel studovat do Ruska. Po vypuknutí první světové války vstoupil do ruské armády, a pro rodné Rakousko-Uhersko se tak stal zrádcem. Byl…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
