Frontové bojovnice, advokátky a další
Role žen v prvních letech vznikajícího státu
Je to věc, která čtenáře historických knih o vzniku a prvních letech samostatného Československa uhodí do očí. Tedy spíše čtenářku: nevystupují v nich téměř žádné ženy. Kolektiv historiků ve slovníku Politická elita meziválečného Československa 1918–1938: Kdo byl kdo za první republiky přináší portréty pěti stovek osobností – a ženy zde lze spočítat na prstech jedné ruky. V přehledu chybí i postavy, které během vzniku a budování nové republiky prokazatelně hrály významnou roli, třeba novinářka Milena Jesenská (její reportáž z roku 1938 přinášíme na str. 108–110).
Ženy do vzniku státu nicméně podstatně zasahovaly – byť nebyly v prvních liniích. Ani nemohly: mluvíme o epoše, kdy společnost teprve jen velmi pozvolna dovolovala ženám studovat, pracovat v některých povoláních, která měla k politice blízko (právo, novinařina), či se aktivně zapojovat do politického života. Až do roku 1913 kupříkladu měly Češky zakázáno angažovat se v politických spolcích (do stran vstupovat mohly a byly zde často vnímány jako exotický úkaz). O možnosti, že by mohly studovat práva, jednalo vedení Právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity (pouhou shodou okolností) až 28. října 1918. A i když počet mladých žen na univerzitách prudce rostl, ještě na konci třicátých let netvořily mezi studenty ani pětinu. Do prvního parlamentu samostatného státu bylo na podzim 1918 kooptováno osm političek, od roku 1920 už byly voleny v řádných volbách. „Zastupovaly tam zejména strany, které…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu