„Pojďte dál, my vás neukousneme,“ ukazuje mi Jette Klint (45) jejich malý byt asi kilometr od centra historického města Koldingu, jemuž dominuje důkladný středověký hrad Koldinghus. Jejich bytovka je v nové části, ne nová, ale hezky zrekonstruovaná, venku je hřiště, ze kterého se rozléhá křik dětí.
Hrávají si tam také dvě děti Klintových. V bytě dále bydlí manžel Henrik a kocour, který klidně dřímá v křesle z Ikey. Byt má tři pokoje, každé dítě má svůj vlastní se vším, co potřebuje, což je stůl, počítač a plakáty oblíbených marvelovských hrdinů. Manželé mají svoji ložnici s postelí, kterou by jim hosté nízkorozpočtových hotelů mohli závidět, obří skříně nacpané oblečením – něco ze sekáčů, něco z H&M. I obývák, který je propojen s kuchyní a jídelnou, je moderně vybaven. Nic z toho není samo o sobě až tak překvapivé. Spíš to, že Klintovi jsou chudí nebo aspoň patří v Dánském království k těm chudším.
Henrik Klint pracuje jako barman, jeho žena Jette je uklízečka. Ani jedno není zrovna královsky placená práce, oba navíc pracují jen na částečný úvazek. Jejich příjem se pohybuje dohromady kolem 12 tisíc dánských korun, tedy kolem 40 tisíc českých korun. To by nebylo moc ani v Česku, ovšem tady v Dánsku, jedné z nejdražších zemí EU, je to vysloveně málo. Dvanáct vajíček stojí v přepočtu z dánských na české koruny stovku, a kdyby náhodou děti v obchodě vyškemraly na rodičích čokoládovou „snickersku“, vyjde je na 60 korun jedna. Kromě toho jsou tu také vysoké daně a odvody…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu