V pravěké galerii

Před 40 tisíci lety svět připomínal Středozemi z Pána prstenů, jen místo skřetů, hobitů a obrů tu žily různé druhy člověka. Do Evropy obývané neandertálci se z Blízkého východu šířili urostlí cizinci – anatomicky moderní lidé Homo sapiens. Údolími sibiřského pohoří Altaj se toulali robustní denisované, o nichž nevíme prakticky nic; zůstalo po nich jen pár úlomků kostí a zubů. Na indonéském ostrově Flores lovili trpasličí lidé, podobní dávno vymřelým australopitékům, trpasličí slony.

Dnes je to minulost, přežil jen Homo sapiens. Pomohlo mu v tom umění? Samo o sobě jistě ne, podobně jako jazyk je však projevem schopnosti komunikovat pomocí symbolů, zaznamenávat a charakterizovat okolní svět pomocí různých obrazců, zvuků a podobně. A ta mohla být pro přežití důležitá. Jednou z nejzajímavějších otázek proto je, nakolik i příslušníci jiných druhů člověka ovládali symbolickou komunikaci, zda měli rituální představy – a jestli vytvářeli umělecká díla. Pozoruhodným příspěvkem do této diskuse je nedávný objev z Gibraltaru.

Pravěká mapa?

Ústí Gorhamovy jeskyně se černá na východní straně Gibraltarské skály, jež v řecké mytologii tvořila jeden z Herkulových sloupů ohraničujících známý svět. V době, kdy v jeskyni žili neandertálci, se vchod nacházel několik kilometrů od pobřeží, kam tehdejší nájemníci chodili lovit ryby a ptáky nebo sbírat škeble. Dnes by jim stačilo vyjít ze svého příbytku a mohli by se ponořit do vln Středozemního moře…