Cíl: Země
Přílet čeljabinského asteroidu nikdo nepředvídal. Dokážeme se před podobnými návštěvami z vesmíru někdy ochránit?
Jedenáctého září 2077 vstoupil do atmosféry nad Evropou dvousetmetrový balvan. Vzniklá tlaková vlna způsobila při cestě napříč starým kontinentem obrovské materiální škody a miliony lidí trvale připravila o sluch. Když pak těleso dopadlo na sever Itálie, smazalo z povrchu Země starověká města Benátky a Padovu. Takto střet s asteroidem popsal Arthur C. Clark ve svém románu Setkání s Rámou (1972). Události v ruském Čeljabinsku nyní ukázaly, že nemusí jít o nereálný scénář.
Z vesmíru sice přiletěl „jen“ sedmnáctimetrový balvan – tedy menší než běžný vyhlídkový balon. Přesto šlo o hmotu deseti tisíc tun, která vstoupila do atmosféry rychlostí kolem 64 tisíc kilometrů za hodinu. Díky této rychlosti „narazil“ na řídké vrstvy atmosféry, začal se zahřívat a stlačovat. Ve výšce 27 kilometrů nad povrchem Země (několik kilometrů jižně od Čeljabinsku) pak těleso tlak nevydrželo a explodovalo. Uvolnilo při tom obrovské množství energie, asi 36krát větší, než jaké měla atomová bomba svržená na Hirošimu.
Výsledek jsme viděli v televizních zprávách. Tlaková vlna z rozpadu vyrazila ve městě a okolí přes 100 tisíc oken. Lékařskou pomoc vyhledalo 1491 osob, drtivá většina z nich měla zranění způsobená právě střepy z rozbitých oken. A guvernér oblasti Michail Jurevič vyčíslil přímé materiální škody na „ne méně než miliardu rublů“ (asi 640 milionů korun).
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu