Bjørn Lomborg

Na schůzku přichází v tričku, s batůžkem na zádech, rozesmátý a uvolněný: I když má padesátku na krku, působí jako sebevědomý, otevřený student americké univerzity. Je něco symbolického v tom, že se chtěl s reportéry Respektu setkat v pražské kavárně vyhlášené skvělou zmrzlinou? Neironizuje třeba pojídáním mraženého krému snahy ochladit planetu? „Ale vůbec ne,“ vrtí hlavou dánský politolog, statistik a publicista Bjørn Lomborg, ikona klimatických skeptiků, člověk, jehož názory opakovaně ocenil i Václav Klaus. „Prostě mám jenom zmrzlinu hrozně rád,“ říká perfektní angličtinou muž, který od roku 2012 žije v Praze.

Lomborg píše své knihy o životním prostředí ve stylu „všichni se hluboce mýlí, jen já jsem si všiml, jak je to doopravdy“, což mu po léta zajišťuje značnou míru pozornosti. Řada vědců poukazovala na hrubé chyby, jichž se dopouští, on je však nikdy neuznal. Časopis Time jej přitom označil za jednoho ze sta nejvlivnějších lidí světa, list The Guardian zase za jednoho z padesáti zachránců planety. Ten muž je prostě záhada: staví se do role vědeckého disidenta jen kvůli slávě, nebo vlastním receptům na pomoc světu, odlišným od mainstreamových přístupů, opravdu věří?

V každém případě se teď Lomborg ocitl v nové fázi svého života. Do Prahy se prý chtěl přestěhovat už dávno, pokládá ji za velmi příjemné místo k životu. Udělal to poté, co v Dánsku nastoupila nová vláda a přestala financovat jeho projekty. Spíše než domovem je pro něj však Praha základnou jeho cest: do…