Záhada svobodné vůle
Vědci nahlížejí do hlubin lidského mozku a zkoumají, zda jsme opravdu pány svých rozhodnutí.
Nemůžeme se zmýlit, když si myslíme, že právě teď dočítáte první větu článku o svobodné vůli člověka. Rozhodli jste se číst dál, jinak byste se právě neblížili k závěru druhé věty. Váš zájem podle všeho vzbudil i očekávaný obsah třetí věty, proto jste také svým očím dovolili, aby teď klouzaly k tečce na jejím konci. Čtete, vnímáte a rozhodujete se, co uděláte vzápětí.
Zároveň si ale během toho všeho trochu lžete do kapsy. Vědci zabývající se činností mozku už několik desítek let tuší, že naše představy o způsobu, jímž vnímáme a řídíme své vlastní chování, narážejí na určité nesrovnalosti. Podle nich vaše oči uprostřed této věty právě začínají číst větu následující. Jsou v textu zkrátka dál, než si myslíte. Rozdíl nebude velký, většina zkoumání se pohybuje v řádech milisekund, jsou však vědci, kterým měření vycházejí na celé sekundy. I kdyby byl ale rozdíl nepatrný, pokud existuje, vyplývají z něj vážné důsledky.
Člověk přirozeně věří, že je nadán svobodnou vůlí. Díky ní o sobě rozhoduje, je odpovědný za svoje činy, předpokládá svobodné rozhodování u lidí ve svém okolí a podle něj je také posuzuje. Na tomto předpokladu stojí právní systém, ekonomické teorie, morálka a koneckonců i celý slavný demokratický kapitalismus, jehož koncept by bez nezávislého rozhodování jednotlivců začal postrádat smysl. Hranice svobodného uvažování jsou ale současně atakovány ze všech stran. U soudů se díky pokroku vědy stále častěji objevují odborníci, kteří dokážou konkrétní projevy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu