O klimatické cestě do Kodaně s Kateřinou Husovou

Kateřina Husová

(*1983) vystudovala FSV Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje na pozici mezinárodní klimatické koordinátorky organizace

CEE Bankwatch Network

, což je síť environmentálních organizací z 12 zemí střední a východní Evropy, která usiluje o to, aby veřejné finance z evropských strukturálních fondů nebo Evropské investiční banky směřovaly do ekologicky a ekonomicky smysluplných projektů a aby se na rozhodování o nich mohla podílet i široká veřejnost.

Od konce roku 2007 sleduje vyjednávání OSN o klimatu a klimatickou politiku Evropské unie.

Řada zemí včetně těch chudších v principu souhlasí s cílem, jehož má summit v Kodani dosáhnout: nedovolit, aby se průměrná teplota planety zvýšila o více než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou (zatím vzrostla o 0,8 ºC a o dalších 0,6 stupně pravděpodobně vzroste, i kdyby veškeré emise okamžitě ustaly). Na tom, jak udržet ohřívání Země pod kýženými dvěma stupni, se však dva měsíce před klíčovým summitem svět neshodne.
„Přijatelné“ oteplení planety (o 2 ºC) by přitom nejméně dvěma miliardám lidí přineslo nedostatek vody, nastartovalo by zvyšování hladiny moří trvající stovky let, mnohé oblasti světa by se staly méně úrodnými apod. (důsledky změn klimatu podrobněji viz Respekt 40/2009). (Z článku v Respektu 41/09.)

(Související glosa Martina Uhlíře.)

(On-linerozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)

:17Ivoš KosDobrý den, četla jste poslední články nositele Nobelovi cena pan Krugmana? Co si myslíte o pohledu tohoto ekonoma na klimatické změny?11:03Katerina HusovaDobrý den, názor ekonoma Krugmana částečně sdílím. Souhlasím s ním zaprvé v jeho chápání, jak vážnému a zásadnímu problému v podobě klimatických změn čelíme. Také s ním souhlasím v jeho analýze, proč je hledání řešení tak zdlouhavé a obtížné - protože zasahuje samou podstatu našeho systému a společnosti. Nesdílím ovšem jeho úplnou beznaděj – krize může být i katarzí a individuální řešení může do svého života přijmout každý z nás.:13Ivan PochobradskýV čem vidíte největší omyly týkající s pohledu laické veřejnosti na klimatické změny?11:05Katerina HusovaKlima se vždy měnilo a měnit bude - člověk na tom nemá žádný podíl a nemůže to ovlivňovat. Také je problematické, když se různé zcela okrajové a nepodložené teorie (například že měření klimatu jsou nepřesná, nebo že hokejkový graf byl dávno vyvrácen) vydávají za jasný důkaz toho, že celé dosavadní klimatologické poznání neplatí. Obdobně platí o určité (byť stále menší) míře vědecké nejistoty ohledně klimatologických poznatků. Z toho pak vzniká ten omyl, že jednou budeme všechno vědět na 100% (a budeme pak moci podle toho jednat), což vede jen k odsouvání řešení a vlastní odpovědnosti.:35Radek KnechtaZúčastníte se i vy osobně kodaňského summitu?11:06Katerina HusovaAno, mám to v plánu. Letos jsem byla zatím na 5 týdnech těchto jednání. Před Kodaní se chystám ještě na důležité, přípravné setkání v Barceloně.:57Karel FráňaJste vy nebo vaše organizace v poradním sboru našeho ministerstva ŽP?
Jaká vidíte ze své pozice pozitiva a negativa chystané schůzky v Kodani?11:13Katerina HusovaJá osobně v delegaci MŽP nejsem. Se zástupci MŽP se pravidelně scházíme - poradní funkcí bych to ale nenazývala, spíš jde o vzájemnou výměnu a konfrontaci pozic.
Pozitiva Kodaně: Je zde šance, že se podaří nastavit globální pravidla tak, aby tím nadále netrpěla atmosféra, aby se třetí světa rozvíjel udržitelně a aby se globální ekonomika transformovala do čisté, nezávislé na fosilních palivech.
Negativa: Nejistot a proměnných, které budou v Kodani hrát velkou roli, je celá řada. Globální politický tlak se dohodnout je enormní, stejně jako očekávání. Pokud tento proud narazí, hrozí opravdový problém. Nikdo zatím o scénáři B moc nemluví - těžko říci, co by se stalo.:06M. MiklikDobry den. Pani Husova, jaky postoj ma CEE Bankwatch Network k nove otevrene diskusi o mozne dostavbe Temelina v CR?11:18Katerina HusovaDobrý den, Bankwatch se Temelínem příliš nezabývá, zato ale pracujeme na kampaních kolem jaderné elektrárny Ignalina v Litvě a Belene v Bulharsku.
Ohledně jaderné energie máme stejnou pozici jako jiné ekologické organizace - například české Hnutí Duha. Požadujeme, aby se v jakékoliv diskuzi o jádru předně zahrnovaly všechny externí náklady - na úložiště a likvidaci, pojištění a výstavbu - a náklady sociálních a ekologických ztrát.:50MagdaJakým způsobem bude CEE Bankwatch Network nápomocno jednáním v Kodani? Jak a jakým způsobem může nebo chce do chystaných mezinárodních dohod zasáhnout?11:22Katerina HusovaBankwatch jednání sleduje dlouhodobě a naší přidanou hodnotou je, že máme přehled o tom, jaké rozvojové peníze z mezinárodních finančních institucí se utrácejí v energetice v našem regionu. Protože o těchto institucích se bude v Kodani vyjednávat také, chceme tuto analýzu vnést do diskuze.
Prakticky to znamená, že se podílíme na formulaci pozic sítě nevládních organizací Climate Action Network, která zastřešuje všechny ekologické organizace na jednání. Také mluvíme s delegáty různých zemí a vysvětlujeme jim, jaké výhrady máme vůči jejich pozicím.:09M. PrerovskýDobrý den, jak se díváte na snahy některých skupin řešit klimatické změny pomocí výstavby jaderných elektráren?11:27Katerina HusovaZ jakýchkoliv projekcí Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je jasné, že jádro nebude mít na tranzici k nízkouhlíkové ekonomice dominantní podíl. Nejsme schopni současné jaderné kapacity zvýšit natolik, aby mohlo být řešením. Vsázet na jednu kartu při řešení tak komplexního problému jakým klimatické změny jsou dost dobře ani nelze. Jádro - neobnovitelné, vysoce problematické a drahé - považuji za stejně zastaralý způsob získávání energie jako pálení ropy či uhlí.:00M. PrerovskýV Kodani se nejspíše politici nedohodnou (ostatně i Kjoto nevzniklo hned na sumitu), ale věříte, že se v následujících jednáních podaří dosáhnout politické dohody? A lze odhadnout na jaký kompromis se přistoupí?11:32Katerina HusovaVěřím, že k dohodě v Kodani dojde. Jak jsem zmínila výše, politický tlak je enormní a světová veřejnost (a to i v třetím světě) má jasno v tom, co od svých lídrů chce. Stejně tak i byznys.
Otázkou zůstává, o jakou dohodu půjde. Je jasné, že nebude detailní a v dalších letech se budou vyjednávat techničtější jednotlivosti. Musí ale obsahovala všechny části a být v souladu s vědeckými poznatky.
Klimatická jednání nejsou hrou s nulovým součtem. Tzn. taktika urvat co nejvíc tu nefunguje (neúspěchem ztrácí všichni). Potřebujeme spolupráci a otevřené karty. Je otázkou, kolik států na to přistoupí.:45Milan BohušCo přesně je náplní vaší práce zde v ČR?11:37Katerina HusovaMoje náplň práce je vcelku pestrá. Sleduji formulaci politiky EU v klimatických otázkách, příležitostně se kvůli tomu setkávám se zástupci MŽP, MF, případně Úřadu vlády. Analyzuji energetické portfolio Evropské investiční banky. Podílím se na práci Bankwatche v oblasti evropských kohezních fondů. K tomu patří i jistý díl komunikace s médii, příspěvky na konferencích, atp. Tento víkend jsem například v Albánii vystupovala na tréninku pro místní nevládní organizace.:00Jan MašekMáte nejnovější informace o tom, zda americký senát stihne do Kodaně schválit Obamův program týkající se ovlivnění klimatu?11:43Katerina HusovaJeště v červenci, kdy jsem v americkém Senátu byla, většina organizací vyjadřovala naději, že by Senátem klimaticko-energetický „bill“ mohl projít. Teď díky komplikacím se reformou zdravotnictví se čas ale zkrátil a naděje se ještě zmenšily. Šance tedy je, ale je malá.
Není to samozřejmě jen Obama, ale celá řada dalších kongresmanů a jiných lidí, kteří o přijetí zákona usilují. Obama bude mít pro Kodaň těžkou pozici, ale zase je komunikačně a týmově dobře vybaven balancovat mezi tím, co prošlo Sněmovnou a co by bylo přijatelné i v Senátu.:00JiriJakým způsobem se dá zaručit, že peníze pro rozvojové země na adaptace neskončí jako obvykle na kontech vládnoucích elit?11:53Katerina HusovaTohle je velký problém a těžko říct, zda na něj někdo zná odpověď. Věřím v malá, cílená a partnerská řešení - mikrofinancování, široká účast příjemců, dohled na místě, pomalé a postupné budování institucí a „good governance“. Bude třeba zapojit zkušenosti rozvojových nevládních organizací. Nalít do států s chabou, či narušenou vnitřní správou jen tak peníze zvenčí - to nemůže fungovat. To ale není případ všech zemí třetího světa (s korupcí máme problémy i v ČR :-) Je v zájmu samotných států, aby peníze na adaptace využili efektivně.:29S. KahlKterá ze zemí nejméně dodržela Kjótskou dohodu? Bude se situace opakovat? Jak zajistíte, aby byly varovné hlasy skutečně dostatečně slyšet a hlavně aby byly vyslyšeny?12:21Katerina HusovaKanada. Jejich cíl byl -6% oproti roku 1990, jsou dnes ale na +27%. Kanada si buď bude muset nakoupit hodně kreditů projektů z Mechanismu čistého rozvoje v rozvojových zemích, což ale její závazek pokrýt nemůže, případně nastoupí (slabé) sankční mechanismy Protokolu. Z jednání víme, že pozice Kanada jsou úzce navázané na to, co dělají Spojené státy.
Nástroj pro trestání hříšníků bude obsažen i v Kodaňské dohodě. Je to samozřejmě politicky citlivé a složité vyjednávací téma.
Situace se ale od Kjóta změnila v mnohém. Předně máme mnohem více vědeckých poznatků, které říkají, že situace je velmi vážná. Toto vědomí se promítá i do nejvyšší politiky. Každý světový státník dneska ví, proč je klima problém a že se mnohem víc vyplatí něco s problémem dělat, než nést náklady dopadů neomezovaných klimatických změn. Kdo v nízkouhlíkové tranzici zaspí, bude obtížněji hledat místo v globální zelené ekonomice. Na Kodaňské dohodě se budou podílet všechny státy světa, včetně rozvojových. Veřejné povědomí o problému je dnes neporovnatelně vyšší.
Černí pasažéři proto budou tedy pod mnohem větším drobnohledem a tlakem na to, aby svým závazkům dostáli.:35Miroslava PůstováCo bude obsahem přípravného setkání v Barceloně?11:59Katerina HusovaV Barceloně se bude již konkrétně vyjednávat nad vyjednávacím textem. To si můžete představit zhruba takto: v různých sálech se jedná o různých blocích budoucí dohody, jeden je o financích, další o technologiích, jiný o odlesňování a jak mu zabránit. Na obrazovce se ukazuje vyjednávací text a státy k němu vyjadřují svoje výhrady, podporu, nebo navrhované změny. Mezitím probíhá řada jednání bilaterálních (kam ovšem nevládní organizace většinou nemůžou), kde se jedná o nejproblematičtějších bodech a hledá se společná politická řeč.
Barcelona by tedy měla připravit co nejjednodušší a nejkonsensuálnější text, který bude na stole na summitu v Kodani.:42M. RounaVyužíváte při komunikaci se zástupci jednotlivých zemí služeb některého profesionálního lobbisty?12:06Katerina HusovaNe. Se zástupci jednotlivých zemí mluvíme osobně, já mám kontakty převážně na delegace ze střední Evropy.
Kolegové z britských ekologických organizací zase mluví se svojí delegací, stejně tak jako indické nevládky mluví s indickými delegáty. Každý má kontakty a vztahy jiné, snažíme se tu mozaiku poskládat, abychom měli co nejlepší informace a co nejpřesnější obrázek o dynamice jednání. Někdy fungujeme i jako můstek - vysvětlíme jednomu státu, jak je třeba myšlen návrh jiného státu (protože ti dva neměli prostor si to vyjasnit).:28P. DoulíkBude na programu jednání i problematika jaderných zkoušek a jejich vlivu na klima?12:27Katerina HusovaNe. Tohle myslím spadá pod jiné mezinárodní úmluvy, o odzbrojení a mírovém využívání jaderné energie.Všem čtenářům děkuji za zajímavé a podnětné dotazy. Případné další dotazy je možné posílat na můj email, občasné zápisky z jednání lze najít na mém blogu na respektu, informace o organizaci Bankwatch na jejím webu. Přeji všem hezký zbytek dne a pěkný, barevný podzim. Držme si pro Kodaň všechny palce! S úctou, Kateřina Husová