Vítejte ve skleníku

Britská meteorologická služba ovšem nedávno přišla se závažným varováním: pokud budou současné trendy pokračovat, vzroste globální teplota o 4 ºC už do roku 2070 a možná dokonce do roku 2060.

Odborníci z meteorologické služby vyšli ve své předpovědi z počítačových modelů, které zohlednily míru spalování fosilních paliv a skutečné emise skleníkových plynů během posledních dvaceti let. Výsledek není úplným překvapením; vědci již v minulých letech varovali, že spotřeba uhlí a emise například v Číně rostou rychleji, než se dříve zdálo, a starší odhady vývoje podnebí na Zemi proto pracují s nepřesnými údaji. Předloňská zpráva Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) počítala s tím, že teplota do konce století pravděpodobně vzroste „pouze“ o 1,8–4 ºC.

Závěry nejnovější studie, představené koncem září na půdě Oxfordské univerzity, jsou šokující i pro otrlého čtenáře, kterého už stále nové klimatické prognózy unavují: ne všechny oblasti planety se ohřívají stejně, takže například v Arktidě může teplota do konce století stoupnout až o 15 ºC, v některých částech západní a jižní Afriky o 10 ºC.

Připomeňme, co by znamenal vzrůst průměrné teploty na Zemi „jen“ o zmíněné dva stupně, o něž se svět nyní pře: suchem by trpělo až o dvě miliardy lidí více než nyní, vyhynulo by 10–15% biologických druhů, byl by nastartován vzestup hladiny moří trvající staletí, zmizely by obrovské plochy amazonského pralesa. Při oteplení o tři stupně by začala klesat produkce potravin nejen v sušších oblastech planety, ale i celosvětově, a šířící se nemoci by vyvolaly velké problémy ve zdravotnictví; od čtyřech stupňů výše bychom byli svědky katastrofálního vymírání organismů po celém světě, prudce by narůstal počet environmentálních uprchlíků a podobně.

Tohle vše tedy podle britských vědců hrozí už třicet let před koncem století a možná ještě dřív. Situaci v těch oblastech Afriky, kde by se oteplilo o deset stupňů, lze shrnout jednoduše: vyspělá technická civilizace mající dostatek energie by tu snad žít mohla, zaostalé zemědělské komunity určitě ne.

Zdálo by se, že tváří v tvář takovým rizikům se musí v prosinci v Kodani vlády snadno dohodnout. Jak ale ukazuje článek v dnešním vydání Respektu, tak jednoduché to není. Spojené státy čekají na nový energetický zákon, který není hotov a jeho předběžné verze nejsou dostatečně razantní. Čína čeká na Spojené státy. Indie čeká na Čínu. Závazky odpovídající vážnosti situace na sebe vzaly pouze Evropská unie a Japonsko. A Česko? Vlastně je to překvapující: s euro- a klimaskeptickým prezidentem a elitami, které pochybují o samé existenci globálního oteplování, na tom nejsme zase tak špatně. Čeští politici sice občas klimatická jednání komplikují, v tom základním ale zatím „držíme basu“ s Unií. Všichni zasvěcení, které Respekt při přípravě článku oslovil, se shodli, že Česko v Kodani nebude dělat problémy a že případná dohoda, kterou se tam podaří uzavřít, v českém parlamentu patrně projde.

Může to mít ale i ryze pragmatické vysvětlení: protože po roce 1990 došlo v Československu k útlumu těžkého průmyslu, je pravděpodobné, že nás snižování emisí do roku 2020 zase tolik bolet nebude. Naopak nám může boj proti klimatické změně sloužit jako vítaný zdroj příjmů z emisních povolenek. Pokud ovšem nevěnujeme povolenky zdarma firmě ČEZ - přesně tak jak to nedávno udělali čeští poslanci.

6.10. od 11 hodin on-line rozhovor k tématu s Janem Dusíkem na respekt.cz.

7.10. od 11 hodin on-line rozhovor k tématu s Kateřinou Husovou na respekt.cz.