Diskuse s Vladimírem Dlouhým

Vladimír Dlouhý

Vladimír Dlouhý je vystudovaný ekonom (dříve politik, v letech 1989–1997 ministr vlád ČSFR a ČR). V současné době přednáší jako vysokoškolský učitel na Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd University Karlovy v Praze. Jeho odborným zaměřením je makroekonomie a hospodářská politika. Je také členem Nezávislé energetické komise, která je poradním orgánem vlády pro posouzení energetických potřeb České republiky (Související článek Petra Třešňáka a Ondřeje Kundry - Jak svítit a topit zadarmo a komentář Petra Třešňáka - Ucpat díru v nádrži).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:58Jirka JustDobrý den, v poslední době můžeme vidět mezi Evropskou unií a Ruskou federací, nadneseně řečeno, závody ve stavbě plynovodů a ropovodů. Aktivní roli se v nich snaží hrát i náš severní soused - Polsko. Jakou pozici by měla podle Vás zaujmout Česká republika? Měla by se připojit k „baltsko-černomořsko-kaspické energetické koalici“ nebo se držet dosavadní orientace na ruské projekty?Děkuji za odpovědi.14:16Vladimír DlouhýPovažuji za důležité, aby Česká republika do budoucna hledala cesty k diverzifikaci dovozů ropy a plynu. Nevnímám Rusko jako nějakou „super-hrozbu“, nicméně politický a hospodářský vývoj nejen tam, ale v celém dnešním světě vyžaduje aktivní hledání různých přístupů k energetický zdrojům. Schopnost odebírat plyn a ropu z různých teritorií bude proto vyžadovat, abychom hledali napojení všude tam, kde to bude technicky a politicky přístupné a ekonomicky schůdné. Navíc, spíše intutitivně v poslední době cítím, že se možná objeví i projekt plynovodu severo-jižním směrem.:32Juraj VechterPan Dlouhý ako sa dívate na intenzivne úsilie vlády Slovenskej republiky o stavbu jadrového zdroja za každú cenu?
Odporučili by ste napr. a.s. ČEZ aby šla do spoločného podniku s štátnou slovenskou firmou s cieľom postaviť a prevádzkovať jadrový zdroj na Slovensku alebo to má skúsiť sama?14:22Vladimír DlouhýDomnívám se, že země jako Česká republika či Slovensko mají potenciál v jaderné energetice. Závisí na těch subjektech, které v energetice podnikají, zda jejich manažeři budou tuto investici považovat za dlouhodobě realizovatelnou a návratnou. Státy (vlády) by jim v tomto rozhodování neměly klást žádné překážky, což se bohužel dnes děje, ať pod vlivem politických faktorů či pod tlakem některých názorových skupin. To samozřejmě neznamená, že stát nemá v případě jaderné energetiky významnou regulační roli - má a vzhledem k povaze jaderné energetiky podstatnou. Špatné však je, když vznikne situace, kdy se předem diskuse o další výstavbě jaderných zdrojů vylučuje. Co se týče toho, zda by pro ČEZ bylo výhodné postavit jaderný zdroj spolu se slovenskou firmou na území SR, tak to se musíte zeptat manažerů ČEZu - oni by musely provést veškeré propočty a úvahy, které se před kažým takovým velkým projektem zpracovávají.:26BlazaDobry den,
povazujete (do)stavbu chybejicich dvou bloku jaderne elektrarny Temelin za rozumne a vyhodne reseni?14:31Vladimír DlouhýPodobně jako jsem uvedl v odpovědi na předcházející otázku, nechci se vyjadřovat ke konkrétním projektům, protože to je věc těch, kteří za to v příslušných podnicích nesou odpovědnost. Jsem však silně přesvědčen - a působení v Nezávislé energetické komisi mne o tom spíše utvrdilo - že dříve nebo později se k výstavbě dalšího jaderného zdroje v ČR vrátíme. Navíc se zdá, že minimálně z ekonomického pohledu platí, že lépe dříve než později.:28Petr LouckýDobrý den, pane Dlouhý,
zaujalo mě, že odborná a mediální diskuze o energetických zdrojích pomíjí tak významnou surovinu, jakou by se mohl stát vodík. Řada laických názorů vyjadřuje obavy, že se tak děje na popud ropných dodavatelů, z minulosti známých též svým tažením vůči propagátorům „konkurenčních“ zdrojů energie. Zajímalo by mě, do jaké míry tyto spekulace odráží realitu, a také odpověď na otázku, proč užívání vodíku stojí na okraji zájmu politiků i odborníků.
Domnívám se přitom, že jako stát máme jedinečnou šanci zahrnout výstavbu potencionálních zdrojů vody k získání této komodity i do revitalizačních programů přirozené vodní sítě, které připravují MZe a MŽP. Napomohly by tak nejen ke stabilizaci přirozených klimatických poměrů, ale navíc bychom získali síť nových zdrojů, která by mohla přinést i druhotné ekonomické zhodnocení, ať již formou privatizace nebo výnosů z prodeje vodíku jako strategického paliva. Zajímal by mě Váš názor na tuto možnost víceúčelového užití přirozených vodních zdrojů v budoucnu. Děkuji.14:34Vladimír DlouhýOmlouvám se, ale nepovažuji se za odborníka na energii z vodíku. Nicméně, využiji tuto otázku k poněkud obecnější odpovědi, která se týká podpory jak všech nových technologií, tak programu úspor. Každý, kdo podporuje v současné době výstavbu energetických zdrojů, založených na „tradičních“ zdrojích (včetně uranu), jakoby někdy dostal nálepku zastánce energetických či nějakých jiných lobby a odpůrce netradičního přístupu jak k novým technologiím, tak k úsporám. To není pravda - nejen ČR, ale celý svět se nyní dostal do situace, kdy musíme být schopni investovat (ať skutečně kapitálově či v přeneseném smyslu do vzdělání, výzkumu a vývoje) do všech perspektivních možností jak z hlediska získávání, tak úspor energií. Problém je však v tom, že svět a lidé se málokdy mění rychle a skokově. Naše chování jako spotřebitelů a naše schopnosti výrobců energií vykazují velkou setrvačnost. Očekáváná poptávka po energiích a tržní a ekonomické poměry povedou výrobce energií především stále ještě k oněm výše zmíněným tradičním zdrojům.:24Tomáš KuběnaDobrý den, pane Dlouhý, z textů vyplývá, že zpráva komise bude upozorňovat a doporučovat především na nutnost energetických úspor v závislosti na potřebě lepších a dokonalejších technologií výrob a kvalitnějších výrobků (produktů) - myslíte, že budeme schopni toho diktovat i zahraničním dodavatelům (např. z Číny)?14:44Vladimír DlouhýChtěl bych trochu korigovat dojem, který mohl vzniknout po přečtení článku v posledním Respektu. Zpráva se pokusí maximálně zdůraznit význam úspor, avšak musí se i vyjádřit k tomu, jaký tento potenciál úspor reálně ve výhledu na dalších 20–30 let bude a podle toho pak formulovat veškerá svá doporučení. Co se týče konkrétního dotazu: nejde o dovoz více či méně kvalitnějšího (energeticky úspornějšího) zboží z různých zemí (třeba z Číny), jako spíše o to, jaké požadavky obecně na technologie v této zemi budeme mít. Já osobně se domnívám, že pomineme-li extrémní případy zjevně škodlivých výrobků a technologií, pak veškerá regulace je zde marná, protože méně kvalitní technologie budou levnější a budou proto lákavější. V dnešním světě nelze očekávat, že vytvoříme „ekologičtější“ ostrov jménem „ČR“ nebo „Evropa“. Stejně tak  - na celosvětové úrovni - je problematický význam a přínos takových dokumentů jako je Kyotský protokol, pokud se k němu nepřipojí velké, významné, a přitom velmi konkurenceschopné ekonomiky jako je Čína. To pak možná vyřeší i odpověď na tento dotaz.:54P. VoráčekMá Nezávislá energetická komise přístup ke všem potřebným informacím aúdajům potřebným k vypracování svých anylýz a závěrů?14:55Vladimír DlouhýAno, zaznamenal jsem všude vstřícnost a ochotu spolupracovat.:09FojtíkJak moc počítáte s propojením vaší vize úspor energií s ostatními zeměmi (evropskými i východními)? Budou výstupy z práce komise předloženy i našim sousedům? Pan Topolánek slíbil, že se bude snažit doporučení komise vnést do vládní politiky . ovlivňuje Vás toto vědomí nějak při práci (ve smyslu nalezení postupu ke kterému by byla schopna se přdat většina politiků)?14:56Vladimír DlouhýSložitá otázka, zvláště její druhá část. Já osobně bych si přál dvě věci: 1. nalezení společného názoru uvnitř Nezávislé energetické komise, 2. pokud se nám podaří napsat solidní zprávu a předat další solidní podklady, tak aby se k našim výsledkům přistupovalo bez apriorně zatvrzelých politických postojů. V jaké míře se to povede, uvidíme snad někdy na podzim.:20M. PalucilinováÚspory energie, lepší technologie, modernizace provozů… v podání Petra Třešnáka to celé působí dosti „alternativně“…
Věříte pane Dlouhý, že je náš stát (politici, strany i zbývající občané) připraven na politiku úspor a šetření? Myslíte, že ještě současné generace jsou schopny „se přizpůsobit“ anebo je to již spíše úkol pro učitele a pedagogy vychovat naše děti k odlišnějšímu přemýšlení o energii?14:59Vladimír DlouhýJiž v odpovědi na některé otázky výše jsem řekl, že naše zpráva nebude jen o úsporách, i když také o nich. Ale měnit navyklé vzorce chování v celé společnosti je velmi obtížné a já nevěřím na nějaké zlomové změny. Věřím však na něco jiného - na schopnost lidí se poučit (pravda, někdy je to dost bolestné), přizpůsobit se a najít dlouhodobé řešení. Jsem přesvědčen, že lidé toto dokáží i v problémech, kde se protíná ekologie s energetikou, a že to dokáží bez různých Mesiášů. Navíc, čím silnější je ekonomický tlak, tím rychlejší je přizpůsobení. Poznání podstaty problému již na základním stupni vzdělání je ale velmi důležité. Ale jeden příklad: za růst spotřeby energií je v posledních letech stále více odpovědná dorpava. Kolik z nás je však ochotno hned teď prodat svůj silný automobil? Hodně málo a jiné už to nebude. U další generace to však už může být přeci jen trochu odlišné.:33Blažejová DagmarDobrý denZ dosavadních veřejných prezerntaci Pačesové komise vyplývá, že velký důraz je kladen na zabezpečení výroby tepla. Je obecně známo, že více než 1/3 vyrobeného tepla je zajišťován z hnědého uhlí,především MUS, jejíž těžba je blokovaná územními těžebními limity.
Jak se staví k tomuto problému Pačesová komise.Děkuji za odpověď
Blažejová15:08Vladimír DlouhýAno, na analýzu problémů kolem tepla klademe velký důraz. Ale zase podobně jako v předcházejících otázkách: nechceme se vyjadřovat ke konkrétním otázkám jako jsou limity před dokončením zprávy. Možná ale jeden postřeh: dnešní efetivita hnědouhelných elektráren se pohybuje kolem 30%, při použití nejmodernějších technologií kolem 40–43%, zatímco při kogenerační výrobě tepla a elektřiny to může být až 60–70%: pokud chceme dále využívat hnědé uhlí, pak především do kogeneračních výrob a nové zdroje na výrobu elektřiny orientujme na plyn či jádro (případně obnovitelné zdroje). Pro teplo zůstane hnědé uhlí patrně stále efektivní a to i když dojde ke změně ve výchozí ceně emisních povolenek po roce 2012. A ještě k limitům: při stávajících limitech je možno u nás vytěžit uhlí s celkovým obsahem tepla 12500 PJ. V loňském roce se vytěžilo uhlí s energetickým obsahem 620 PJ a tedy i při dnešních limitech máme, řečeno zjednodušeně, „uhlí na teplo na dalších 20 let“.:36Ivan MachBude mít k závěrům zprávy (nebo alespoň k části) přístup i veřejnost? Nebo je určena pouze politické špičce?15:22Vladimír DlouhýJsem přesvědčen, že není jediný a sebemenší důvod, proč zprávu neučinit plně přístupnou veřejnosti.:57HrazdiraDomnívám se, že nejlevnější energie je ta nespotřebovaná. Nestálo by za to vést kampaň proti jejímu zneužívání - např. osvětlování různých objektů po celou noc? Taky by bylo dobré osvobodit od daně spotřebiče, které energii šetří - např. úsporné žárovky, ale i nové spotřebiše řady A?15:24Vladimír DlouhýMyslím, že v obecné podobě jsem na to již odpověděl výše. Nevím, vždycky jsem si přál a nyní jsem pyšný, že je osvětlený Pražský hrad a Vy mi to tedˇchcete vzít - no možná, že to je právě ten projev setrvačného chování, o kterém jsem se již zmiňoval a že třeba další generace na osvětlených památkách nebude tolik lpět. Co se týče daňových úlev, tak nejsem jejich příznivcem a pokud, tak jen krátkodobě.:48Karel NovakDobry den pane Dlouhy, myslite ze vystudovany pravnik z Cech ma sanci na misto u GS. Predem dekuji za odpoved. S pozdravem Karel Novak15:27Vladimír DlouhýPane Novák, to není fér, toto není diskse o GS. Jinak teoreticky, šanci má každý.:39Tom E.Dobry den,co si myslite o vyvoji ekonomiky Madarska v dalsich letech? Je jeste moznost napravy? Ptam se proto ze drive bylo Madarsko davano Cesku za vzor, jak to ale nakonec vypada, my jsme ten vlak chytli, Madari ne. Dekuji za odpoved15:28Vladimír DlouhýOpět to není otázka k tématu. Maďarsko má problémy, ale překoná je. Bude to však bolet.:01J. PašekV odpovědi na třetí otázku píšete, že Vás i působení v energetické komisi utvrzuje v myšlence, že se česko dříve nebo později vrátí k jaderné energii (výstavbě dalších jad. provozů) - je to tím, že zjišťujete jaká je nevýhodnost jiných zdrojů a nebo jste došel k poznatkům o tom, jak efektivní (a čistá) může jaderná energie být?
Také se zmiňujete o severojižní trase pro plyn… lze být konkrétnější?15:29Vladimír DlouhýJá osobně jsem o jaderné energie byl přesvědčený již před mnoha lety a to z mnoha důvodů a o některých se zmiňujete. To s tím plynovodem je spíše intuice.:30Petr KolářJe tedy nalezení společného názoru uvnitř komise jednou z podmínek jejího dokončení? Nepovede to v jistém smyslu ke zkreslení (úpravě tak, aby vyhovovala všem)? Jka jsou rozděleny úkoly na této práci? Kdo je pověřen konečnou syntézou?15:30Vladimír DlouhýChceme dojít buď ke společnému názoru nebo poskytneme variantní názory.