Diskuse s Janem Velebou

Jan Veleba

Reforma společné zemědělské politiky už dlouho patří k „evergreenům“ politické debaty v EU. Hory nadbytečného másla, jezera z neprodejného mléka, hangáry příliš draze vykoupené pšenice, obrovská byrokracie a vysoké náklady – tak zní tradiční výčitky. V poslední době se ale čím dál tím víc ukazuje ještě další nevýhoda: ve své současné formě zabraňuje systém evropským zemědělcům v tom, aby nejen zásobovali lidstvo potravinami, ale co nejšetrnějšími produkčními metodami také přispívali k zachovaní zdravého životního prostředí (Více v článku - V mléčné bouři).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:25Jirka JustDobrý den, v nedávné době se hovořilo o vzniku tzv. rýžového OPECu, tedy mezinárodního kartelu států s největší produkcí rýže. Podobné hlasy zaznívají i z Ruské federace, která již několik let plánuje vytvořit obilný OPEC. Jaký je Váš pohled na tuto politiku? A je možné v střednědobém horizontu očekávat takovou tendenci i mezi exportéry ostatních potravin?Děkuji za odpovědi.13:00Jan VelebaU ostatních potravin to podle mne není možné. Proto, že je velká diverzifikace výroby surovin a jejich zpracování. V tomto směru je rýže výjimkou - pěstuje se v omezeném množství asijských zemí.:24Václav ZemanDobrý den, ještě před pár lety se mluvilo o tom jak zemědělci nemají co dělat. Když se začala pěstovat biopaliva najednou můžou za růst ceny potravin. Jak mohlo dojít k takové mu zlomu? Není kritika biopaliv spíš zástěrkou nějakých jiných problémů?13:00Jan VelebaAno, je to tak. V loňském roce se ve světě na produkci biopaliv použilo jenom necelých 5% obilovin. V Evropě ještě méně. Takže biopaliva jsou ve věci zvyšování cen potravin jenom zastírací manévr.
Hlavní důvod zvyšování cen potravin je nárůst světové populace velké změny ve stravovacích návycích v dynamicky se rozvíjejících třetích zemích. Mám na mysli třeba prudký nárůst spotřeby masa, jehož výroba je velmi náročná na spotřebu obilovin.:00Mirek ŘímsaNedávno zde byl rozhovor s panem Papežem (PS), jak se díváte na reformní kroky v souvislosti s jím navrhovaným postupem při zacházení s půdou a zemědělskými pozemky?13:04Jan VelebaTen rozhovor jsem bohužel neslyšel, ale jeho názory znám. Myslím si, že je skoro pět minut po dvanácté, abychom udělali patřičné kroky k zastavení velkých úbytků půdy. Většinou si investoři vybírají půdu na rovině a tu nejkvalitnější. Viz zábor 50 ha nejůrodnější půdy u Kolína na automobilku. Myslím si, že to je skoro zločin a tyto procesy jsou nevratné.:05Jirka TejnorJak vidíte vývoj produkce surovin na výrobu potravin po vstupu dalších (východních) zemí do EU?13:06Jan VelebaUrčitě dobře. V těch zemích dojde pravděpodobně k velkému přílivu investic a rozvoji produkce. Mluvím ale jenom o rostlinné produkci s výjimkou cukrovky.
U výrobků živočišné produkce je tomu většinou naopak - sem vyváží západní země svoje přebytky a my svoji výrobu utlumujeme. V tomto smyslu je vývoj velmi nekorektní.
Příklad vepřové maso. Před vstupem do EU jsme ho dovezli za 1,3 mld. Kč a v minulém roce to bylo už za 6,7 mld. Kč! Podobný vývoj je i u ostaních komodit.:52Martin PešekPane Velebo, jak se k celé aféře s vyléváním mléka přistupovalo na půdě Agrární komory? Zastupujete jak zemědělce (chovatele), tak i výrobce potravin a pěstitele - bylo těžké dohodnout se na společném postupu? Byl to skutečně především spor mlékařů a vlastníků velkých supermarketů?13:10Jan VelebaByla to hlavně záležitost německá, my jsme vyjádřili určitou formu solidarity. V Německu došlo k tomu, že supermarkety z týdne na týden prudce stlačily ceny, za které nakupovaly mléčné výrobky od mlékáren. Pro německé farmáře to znamenalo snížení ceny z 42 eurocentů za litr mléka na 25 až 33 eurocentů, což je pro ně likvidační.
Problém s řetězci je opravdu velký. Nerozhoduje trh, ale jejich obrovská síla a dominance, která ničí farmáře i zpracovatele.:09Šárka SedláčkováPřed rokem a půl čeští zemědělci protestovali proti diskriminační politice globálních řetězců při nákupu potravin, konkrétně u Intersparu a Tesca. Tenkrát mě a jistě i Vás šokoval vlažný přístup mnoha médií a některé velmi naivní veřejné projevy - v tom smyslu, že české zemědělství je přežitek, vždyť světový trh je plný mnohem levnějších potravin, než jsou ty české. Jak se to změnilo za ten rok a půl ! Změnilo se něco také na chování těchto řetězců a na mínění veřejnosti od té doby ?
A také bych se chtěla zeptat, jestli Agrární komora nějak stojí za bývalými samostatně hospodařícími sedláky - často nedobrovolnými podílníky někdejších JZD, kteří se marně domáhají vrácení družstevního majetku zpět do osobního vlastnictví. Jak se na to díváte vy osobně ?13:13Jan VelebaPokud se týká veřejného mínění, tak to se opravdu probouzí a mění se v náš prospěch. V poslední době tomu určitě pomáhá dramatická situace na světovém trhu potravin. Už se totiž hůře říká i píše, že všechno dovezeme, že to zemědělství je jenom pro udržování krajiny apo. Pokud se týká řetězců, tak se nezměnilo nic. Ale ono ani nemuselo, protože naši politici to nechávají bez povšimnutí a jejich zájem je jediný - maximální zisk.
Druhá část otázky. V AK je asi 1800 samostatně hospodařících rolníků, takže nám to jedno není. Problém je v tom, že nevydané restituční nároky může dořešit jedině soud. Slibovat jim, že se to udělá 15 let po transformaci s nějakým zpětně působícím zákonem je populismus a nezodpovědnost. Tento názor jsem řekl na podzim i premiérovi a požádal ho, aby dal soudům politický signál, aby se rozpohybovaly a tyto procesy rychle dokončili. Bohužel to neudělal.:09J. VoráčkováDobrý den, chápu-li dobře smysl agrární komory jako určitou lobbistickou skupinu, pak by se vás měly dotknout chystané změny (zákon o lobbingu), máte představu, jak by to ovlivnilo chod vaší organizace?13:19Jan VelebaMyslím si, že nijak. My jsme totiž ustaveni ze zákona a z toho plyne naše přirozená role jednat a lobbovat se státní administrativou, zákonodárci apod.:21Tomáš FořtFunguje agrární komora i jako poradní orgán vlády a parlamentu a nebo je spíše v opozici?13:20Jan VelebaNe, nejsme poradní orgán vlády. Jsme nezávislá, nevládní a ze zákona ustavená dobrovolná organizace. Takže jsme spíše něco jako konstruktivní opozice.:11Jakud ZázvorkaJaký je postoj komory ke geneticky modifikovaným obilovinám? Jaký Váš? Budem v blízké budoucnosti řešit nedostatek potravin tímto způsobem (GMO)?13:22Jan VelebaV situaci, kdy například 80% soji ve světě jee pěstováno s využitím GMO technologií a v situaci nedostatku potravin je nerozumné zastávat konzervativní postoje a tyto potraviny zakazovat.
Nehledě na to, že třeba takové USA tyto technologie naplno využívají a tím mají před Evropou konkurenční výhodu.
Můj postoj je jednoznačně kladný, ale Evropa je bohužel konzervativní. Vidím v tom pro evropské zemědělství problém.:58Roman ŠenkeříkČešští producenti mléka se k protestu těch německých přidali? Jak ale funguje spolupráce a solidarita v jiných odvětvích? Stejně vstřícně? Je to přeci jen konkurence…13:25Jan VelebaV zemědělství to máte jinak. Zemědělci jsou lidé, kteří mají blízko k přírodě, protože jsou na jejích vlivech dlouhá staletí bytostně závislí. To v nich vypěstovalo solidárnost mezi sebou. Já například jezdím každý měsíc do Bruselu, kde se koná zasedání zástupců nevládních agrárních organizací celé EU a o všem se radíme, všechno probíráme mezi sebou a hledáme společná stanoviska, jak věci řešit. Například takovým současným žhavým tématem je řešit řízení rizik z titulu klimatických vlivů, které se prohlubují. Toto v žádném jiném odvětví nenajdete.:34T. KebrlePožadujete tedy nějakým způsobem i po úřednících v Bruselu, aby dovozy určitých potravin (vepřové maso apod.) byly korigovány?13:45Jan VelebaPožadovat můžeme, ale nemá to smysl, protože na to neexistují žádné nástroje. Spíš asi jde o to, abychom přesvědčili českou veřejnost, aby lidé dávali přednost českým potravinám. Samozřejmě by do toho jasným a viditelným příkladem měli vstoupit čeští politici. Například minstr zemědělství pijící před televizní kamerou české mléko apod. To západní politici běžně dělají. U nás se to ale nenosí, naši politici jsou v zajetí romantického liberalismu.Protože za tímto v pořadí jedenáctým dotazem už další nejsou, děkuji Vám vážení čtenáři Respektu za korektní dotazy a přeji vše dobréJan Veleba, Agrární komora ČR:14M. TeleckýJaký bude dopad letošní nepřízně počasí na úrodu základních poldin a obilovin? S jak velkými dopady se každoročně počítá? Je tedy třeba (dle Vaší předchozí odpovědi) tyto předpokládané ztráty navýšit?13:49Jan VelebaDopad určitě bude, ale nic to neohrozí. Protože máme asi polovinu hospodářských zvířat než jsme dříve měli, tak jsme vysoce přebytkoví v produkci obilí ať je úroda jakákoliv.
Já odhaduji, že poslední vítr, tuším že to bylo přesně před týdnem, spojení s lijáky ubral takových 200 až 300 tisíc tun obilí. Ale opakuji, na nic to nebude mít vliv.:13Josef TomešDobry den. Jak dlouho bude tedy podle Vas pane Velebo trvat napjata situace kolem potravin? Da se ocekavat zlepseni a nebo to jiz bude mit zhorsujici se trend? Jaka je vubec podle Vas budoucnost evropskeho zemedelstvi? Nestane se z nej pouze skanzen? Verite v ochotu politiku nasi i ostatnich evropskych zemi stav podstatne zlepsit? Ne pouze zakonzervovat?14:04Jan VelebaTrend je nastolen zvyšující se poptávkou po potravinách, která je odhadována jako dlouhodobá. Důvodem je rostoucí světová populace (nárůst cca 80 mil lidí ročně), odliv lidí z venkovských oblastí do měst v zemích jako je Čína a Indie, zlepšení ekonomické situace těchto spotřebitelů, což přispívá ke změně stravovacích zvyklostí, reprezentované například zvýšenou spotřebou masa. Například v Číně je dnes v porovnání s rokem 1985 konzumováno na hlavu 50 kg vepřového masa oproti původním 25 kg, což představuje v přepočtu potřebu cca 30 mil ha obilí. Stejný trend je i dalších státech označovaných jako rozvojové. Odhad meziročního světového růstu poptávky je 6%, čemuž zemědělská výroba nyní nedostačuje. Odsud pramení i možnosti evropského zemědělství, kde se přikláním k ambicím Francie vyrábět potraviny pro okolní svět, nezakonzervovat produkci, jít šanci naproti. Věřím, že si to zavčas uvědomí i evropští politici, protože pak bychom opravdu mohli skončit nejenom jak skanzen, ale se všemi z toho pramenícícmi důsledky jako je závislost na dovozech, apod.