Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

S Lukášem Dostalem o očkování

Na téma povinného očkování dětí, proočkovanosti české populace, plošné vakcinace, možných rizik s očkováním souvisejících i toho, proč není v Česku očkování podobně jako v řadě západních zemí dobrovolné, jste mohli diskutovat s lékařem Lukášem Dostalem, který se touto problematikou zabývá již řadu let.

Foto Profimedia.cz • Autor: Profimedia.cz
Foto Profimedia.cz • Autor: Profimedia.cz
  • Autor: Lukáš Dostal
• Autor: Lukáš Dostal

MUDr. Lukáš Dostal, nar. 1963, je internista, který v současnosti vede firmu prodávající přírodní kosmetiku a léčiva. Nepatří k odpůrcům očkování, ale je toho názoru, že každá vakcinace má svá pro a proti a že případná rizika je nutné předem důkladně zvažovat, a to jak z medicínských, tak i nemedicínských hledisek.

Lukáš Dostal začal o očkování více uvažovat poprvé v souvislosti s vlastními dětmi. Jeho pohled ovlivnilo hned několik věcí. Kromě profese, díky níž se orientoval v odborných studiích, sehrál svou roli také fakt, že po studiu medicíny pracoval několik let v německých a švýcarských nemocnicích. Vliv na něj měla také manželka původem z Norimberka, kterou zdejší praxe povinného očkování udivuje. Z očkovacího kalendáře si Dostalovi vybrali jen některé nemoci, zvažovali přitom pravděpodobnost nákazy, rizika nemoci a rizika očkování. Za stěžejní v současné diskusi o očkování považuje dvě věci: aby se debata o očkování dostala z ideologické roviny tzv. zastánců a tzv. odpůrců očkování do roviny věcné a aby o očkování vlastních dětí měli možnost rozhodovat jejich rodiče, namísto neprůhledných a často odborně pochybných rozhodnutí státních úředníků. (Z článku v Respektu 16/2010 - ukázka zde.)

On-line rozhovor jehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s časovým zpožděním, po aktualizaci seznamu dotazů administrátorem.)

:03LiborPři „pandemii“ prasečí chřipky se ukázalo, že očkování se nejvíc ze všech bojí doktoři a z nich nejvíce pediatři. Je to tím, že sami vědí, jak je propaganda kolem očkování zmanipulovaná, protože jí sami pomáhali utvářet?11:01Lukáš DostalNeodvážil bych se tvrdit, že očkování se nejvíc bojí doktoři a z nich nejvíc pediatři. Nevím to, žádnou sociologickou práci na téma kdo se bojí nejvíc, jsem nečetl. U prasečí chřipky nastala výjimečná situace, kdy deficit důvodů pro vyhlášení pandemie a deficit studií o bezpečnosti a účinnosti narychlo vyvinutých vakcín byl tak evidentní, že odpor proti této vakcíně byl v naší lékařské veřejnosti netypicky silný a hlasitý. Velmi mne tento projev samostatného myšlení mezi námi lékaři potěšil a povzbudil.
Jinak propagandu kolem očkování opravdu nevytváří pediatři (až na několik málo výjimek), nýbrž z největší části marketingoví odborníci farmaceutických firem. A ti to umí tak dobře, že z toho občas člověka mrazí…:04DorotheaPane Dostál,
rozhodla jsme se neočkovat syna proti dětským nemocem vakcínou MMR.
Protože se nám blíží školka, je na mě vyvíjen tlak od lékařky a rodiny.
Chtěla jsem se zeptat, zda je reálné aby se dítě v dnešní době vůbec infikovalo těmito nemocemi do pubertálního věku? Váhám u očkování spalniček. Víte zda i mi narození v 70. letech jsme byli proti spalničkám očkováni (dle mého očkovacího průkazu nikoliv)? Jaká je závažnost normálního průběhu spalniček?
Děkuji Dorothea11:02Lukáš DostalDobrý den, ponechám stranou otázku, která mne pálí na jazyku – co Vás vedlo k úvahám neočkovat vakcínou MMR? – a zmíním se k dalším bodům.
Nejprve k tlaku od lékařky: Lékařka nemůže jinak, nemějte jí to za zlé, je to její zákonná povinnost. To je jeden z momentů, které mi na našem systému povinných očkování nesmírně vadí: namísto partnera nás rodičů, jehož hlas má díky jeho znalostem a zkušenostem velkou váhu, staví totiž pediatra do naprosto degradující role výkonného úředníka, který vykonává rozhodnutí, s nimiž dokonce někdy ani nesouhlasí.
Rizika infekce v našich podmínkách: přesné údaje o počtech onemocnění v posledních 10 letech naleznete zde (http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998–2007-absolutne). Jak vidíte, je riziko nákazy u spalniček a zarděnek nepatrné, naopak u příušnic se i přes vysokou proočkovanost vyskytují opakovaně lokální epidemie, nejen u nás.
Proti spalničkám se u nás očkovalo od r. 1969. Navíc jsme se v té době ještě setkávali opakovaně s případy spalniček – případů bylo tehdy tisíce ročně a tím se naše imunita proti této nemoci posilovala. Onemocnění se tedy zřejmě bát nemusíte. A lze také předpokládat, že i svým dětem ještě pro první měsíce života předáváte dostatečnou ochranu proti spalničkám.
Normální průběh spalniček je pro nemocného velmi nepříjemný, často s vysokou horečkou, ale závažný není. Závažné jsou právě nenormální, komplikované průběhy a kvůli nim bych spalničky rozhodně na lehkou váhu nebral (především spalničkový zápal plic a spalničková encefalitida – zánět mozku). S trochou zjednodušení lze říct, že procento komplikací je v našich podmínkách v prvních 4 letech života relativně nízké, ale čím je dítě starší, tím podíl komplikovaných průběhů významně stoupá.:22Gabriela TřasákováVážený pán doktor Dostal,s Vašim názorom sa plne stotožňujem. Očkovanie, a vôbec zdravie našich detí, je otázka natoľko komplikovaná, že žiaden sebelepší zákon nie je schopný myslieť na všetko a na všetkých. Každý jedinec má iné životné a zdravotné podmienky, a každý má právo na individuálny a aktívny prístup k svojmu zdraviu. Kým je očkovanie u nás v ČR dané povinne, i lekári, ktorí by inak boli prístupní kompromisu, majú zviazané ruky. Držím palce všetkým ľuďom ako Vy, ktorí otvorene hovoria o problémoch povinného očkovania.11:03Lukáš DostalDěkuji, je to tak jak říkáte. Jsem mírný optimista především v tom smyslu, že diskuse na téma povinnost/nepovinnost očkování dostávají stále častěji věcný charakter a odideologizovávají se. Nesmyslný a nikam nevedoucí spor „zastánci“ versus „odpůrci“ očkování se tak, doufejme, stává minulostí.:44Tomáš HavlíkDobrý den, řešíme individuální očkování naší nově narozené dcery. Proto dotaz je jednoduchý: dá se někde v cizí zemi sehnat vakcína, která kombinuje 2, 3 nebo 4 nemoci? A neodpustím si ještě jeden dotaz: Dá se předpokládat do budoucna zavedení hepta nebo okta vakcíny? Děkuji Tomáš Havlík11:04Lukáš DostalDobrý den, Váš dotaz je příliš obecný, abych Vám jej mohl zodpovědět nebo alespoň napovědět. Neznám důvody, proč řešíte individuální očkování. Má dcera nějakou kontraindikaci? Pokud Vám nedokáže poradit Váš pediatr, pak Vám v takových případech odborně i lidsky s pochopením velice dobře poradí v očkovacím centru Motol (kontaktní údaje zde: http://www.fnmotol.cz/link-ambulance?pracoviste=8), reference od rodičů na paní Dr. Škovránkovou mám jen ty nejlepší. Jinak moderní vakcíny kombinující očkovací látky proti více nemocem (dvě až šest nemocí) jsou běžně k dispozici i v ČR, spíš bývá problém sehnat některé očkovací látky proti jediné infekční nemoci.
Nevím o tom, že by byla v současnosti vyvíjena vakcína proti 7 či 8 nemocem.:57JanaDobrý den,
moc Vám fandím a mám stručnou otázku: jak se díváte na očkování proti tetanu v 11. roce života a v dospělosti? Je riziko nákazy tetanem u nás aktuální?11:06Lukáš DostalDobrý den, děkuji za podporu. Přiznám se, že na Vaši otázku žádný specifický názor nemám a nikdy jsem ji neřešil. Každoročně trávíme s dětmi několik týdnů na statku, dcera jezdí na koni, navíc je onemocnění natolik závažné, že jsme očkování proti tetanu považovali za samozřejmost. Tetanus se u nás již pár let vůbec nevyskytl (http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998–2007-absolutne), což ale neznamená, že zmizel. Přesto díky za otázku, alespoň se podívám na podrobnosti k tetanu detailněji.:18Renáty R.Hezký den, pane Dostále.
Proč stát nenese odpovědost za případné nežádoucí účinky po vynucovaném očkování? A jak je tomu v jiných zemích? Jaká je procedura dokazování případné škodlivosti vakcinace ve světě? Děkuji za odpověď.
Renáta11:15Lukáš DostalI Vám paní Renáto. To je otázka spíš na právníka a na naše zákonodárce, než na mne. Otázka odškodnění má v případě závažných komplikací po očkování každopádně velkou legitimitu: očkuje se totiž zdravý jedinec, očekávání bezpečnosti jakéhokoli preventivního medicínského zásahu do integrity organismu je proto téměř absolutní. U nás se to zatím příliš neřeší, komplikace po očkování se prakticky nehlásí i právně je situace nejasná. Asi nejpřehlednější analýzu právní situace u nás jsem nalezl zde: http://medico.juristic.cz/114047 , ale jak říkám, není to moje parketa.
Z cizích zemí mám reálnou zkušenost především z Německa. Tam je povinnost odškodnění při komplikacích po lege artis provedeném očkování dána přímo zákonem (odkaz zde: http://bundesrecht.juris.de/ifsg/index.html,konkrétně §60 a §61). Zákonodárce u našich německých sousedů možnost poškození očkováním reflektuje a přímo do zákona vtělil pravidla, jak v takovém případě postupovat. Pro odškodnění postačuje již pravděpodobná souvislost mezi očkováním a poškozením.
Dokazování příčinné souvislosti očkování a komplikace po očkování je často ze zcela objektivních důvodů velmi svízelné (podrobnější popis problematiky přesahuje rámec rozhovoru), proto se mi německý model velmi líbí, že i toto zákon bere v potaz.:35Anna ČermákováDobrý den, mám 15 měsíčního syna dosud neočkovaného. Ráda bych si prosadila „individuální“ očkovací plán - chtěla bych očkovat proti tetanu, záškrtu a dětské obrně a hib. Existuje nějaká kombinovaná vakcína pro tyto nemoci? Pokud ano, je u nás k dostání a jaká jsou její proti? Dočetla jsem se, že pokud se očkuje proti hib po 12 m, stačí pouze jedno očkování. Jde pak provést přeočkování na ty zbylé nemoci jinou vakcínou? Z dostupných zdrojů jsem získala dojem, že složka hib v kombinovaných vakcínách pravděpodbněji působí komplikace. Děkuji, Anna Čermáková11:19Lukáš DostalDobrý den, asi Vás zklamu, ale tento rozhovor nemůže suplovat individuální poradenství. Nevím nic o Vašich důvodech pro individuální očkovací plán, nevím nic o Vašem synovi, nevím, zda již byl před 15. měsícem očkován či ne. Moje názory by tak mohly přinést víc škody než užitku. Nejlepší by bylo se s důvěrou obrátit na Vaši pediatričku či pediatra, aby s Vámi Vaše otázky probrali. Pediatr by pro Vás měl být kompetentním partnerem, v zásadě můžete předpokládat, že takové poradenství dává většině lékařů pocit naplnění mnohem víc, než pouhá administrace státem nařízeného očkovacího schématu. – Pokud hledáte informace samostatně, tak obsáhlé informace můžete získat na stránkách www.vakciny.net, zejména informace o dostupných vakcínách a jejich případných komplikacích nebo v novém vydání knihy Martina Hirteho „Očkování pro a proti“ i dalších publikacích. Hledáte li konkrétní zkušenosti rodičů a výměnu názorů s nimi, pak bych Vás odkázal na sdružení Rozalio (www.rozalio.cz). – Kombinovaná vakcína proti Vámi uváděným nemocem na našem trhu není dostupná, nejvíc se jí blíží vakcína INFANRIX – IPV + HIB, která obsahuje navíc (acelulární) složku proti dávivému kašli.:09LenkaDobrý den pane doktore, Vaše dítě bylo přece vážně nemocné právě proto, že jste je nedal očkovat. Nedomníváte se, že Váš přístup byl silně jezuitsky-náboženský, a že jste nedal šanci tomu, co bylo pro Vaše dítě v danou chvíli nejvíce přiměřené?11:29Lukáš DostalPaní Lenko, děkuji za Vaši otázku, i když je to otázka velmi osobní. Formát rozhovoru neumožňuje se ke konkrétní události a osobní rovině příliš vyjádřit. Ta zahrnuje postoj k životu, ke smyslu života, postoj k nemocem, postoj k rizikům života. Určitě při našem rozhodování (společně s manželkou) o očkování také hrála roli. Považuji se za člověka s velmi otevřeným, měnícím se a vyvíjejícím se „světonázorem“. Proto se bráním Vašemu označení našeho přístupu „jezuitsky-náboženský“ – předpokládám, že tím míníte, že naše důvody byly dány nějakými dogmaty či vírou. Nemáme víru, která by se jakkoli k otázce očkování vyjadřovala, doporučovala či zakazovala. O očkování našeho čtvrtého dítěte jsme se paradoxně rozhodovali asi nejzodpovědněji vůbec. Dívali jsme se pro všechna onemocnění, proti kterým se očkuje, na nemoci, jejich rizika, na epidemiologickou situaci – tj na rizika onemocnět. Dívali jsme se i na účinnosti a rizika očkování. Všechna rizika spadala pro naše subjektivní vnímání rizik mezi rizika zanedbatelně malá. Pro názornost: měli jsme ca 99,98% jistotu, že dcera onemocněním, které nakonec prodělala, neonemocní. Očkováním by se tato jistota zvýšila o další zlomky promile, již si čísla nepamatuji, ale dejme tomu na 99,996%, 100% jistotu by stejně nedalo. Je to nezodpovědnost? Je to hazard? Ve skutečnosti je celá řada dalších nemocí, úrazů atp., které dítě ohrožují na životě a zdraví o řády víc. A také s tím musíme žít. Srovnejte si jiné, zcela běžné situace: jsme nezodpovědní rodiče, když vozíme děti autem? Jsme nezodpovědní, když je posíláme na jezdecký kroužek? Když s nimi lezeme po horách? To všechno jsou aktivity, jejichž rizika jsou mnohem reálnější, přesto je zcela samozřejmě do našeho života integrujeme. A nežijeme ve stálém strachu. –
Z Vaší otázky si určitě vezmu slovo „přiměřené“ – to je asi přesně to, na co se člověk při rozhodování o očkování ptá: je to přiměřené?:35Olga RichterováPoužívají se někde pozitivní pobídky pro rodiče, aby své děti nechávali očkovat? Nějaká pozitivní motivace namísto příkazů? Umím si představit, že v situaci, kdy je očkování dobrovolné, sice většina rodičů své děti očkovat nechá (a proočkovanost tedy zůstane relativně vysoká), ale může existovat skupina, kterou by bylo potřeba motivovat jinak.11:33Lukáš DostalTo je zajímavá myšlenka – pozitivní pobídky… Upřímně se snažím si vzpomenout, ale žádný příklad mne nenapadá. Přirozeným primárním motivem naprosté většiny rodičů je starost o zdraví dítěte a žádnou další motivaci nepotřebují. Překvapivě tato starost u některých rodičů vede k očkování pokud možno proti všem nemocem, proti kterým očkovat lze (převládá obava z nemocí) a u jiných ze stejného motivu k výrazně zdrženlivějšímu přístupu k očkování (převládá obava z možných negativních účinků očkování). Obojí postoj je pochopitelný a v každém případě si zaslouží respekt. O detailech a věcné oprávněnosti či neoprávněnosti obou těchto postojů lze určitě diskutovat, ale jak jsem již napsal, v úctě k rodičům snažícím se co nejlépe pečovat o své dítě.
Vy ale asi máte na mysli skupinu, která toto přirozené nastavení postrádá. Tam jsou podle mne důležitá dvě hlediska: 1) Hledisko epidemiologické – pokud tyto rodiny nebudou své děti očkovat, hrozí skutečně reálné nebezpečí pro okolní očkovanou populaci? Pokud ano, pak budou mít epidemiologové z povahy svého oboru určitě mít snahu postupovat represivně (epidemiologie má mnoho „válečnických“ postupů, již v terminologií). 2) Hledisko individuální – proč tato rodina nemá vyvinutý onen přirozený instinkt péče o zdraví vlastního dítěte? V případech takových dysfunkčních a afunkčních rodin je podle mne očkování spíš třešinkou na dortu a je potřeba rodině pomoci řešit mnohem bazálnější a pro vývoj dítěte významnější otázky. Tady určitě prostor pro pozitivní motivaci je, ale je to složité…:29Janka Klieštiková, SlovenskoDobry den Vam prajem, kedze o ockovanie sa zaujimam intenzivne, mam hned niekolko otazok:1. Prosím Vás, viete o najakom prípade zo súčasnosti, kedy nezaočkované dieťa (o ktoré sa rodičia riadne starali) podľahlo predmetnej chorobe?2. Existujú aj „bezpečné“ vakcíny proti záškrtu, tetanusu a obrne, dlhodobo dobre znášané, bez ortuti a iných škodlivých prísad? Ako sa dajú zohnať a existuje vôbec možnosť dať sa nimi zaočkovať? Predpokladám, že lekári musia očkovať výlučne hexavakcínou a iné vakcíny nemajú dovolené aplikovať. Je to tak? 3. Je pravdou, že tetanus môže dieťa bežne dostať už pri malej odreninke, pokiaľ mie je dobre vyčistená rana? 4. A aká je približne pravdepodobnosť , že nezaočkované dieťa v našich podmienkach dostane záškrt? 5. Nie je mi jasne, ako moze nezaockovane dieta , pokial je on riadne postarane, ohrozit verejne zdravie v populacii prevaznej miere zaockovanych jedincov?6. U mojej dcery (ktora je mimoine celiak od raneho detstva) bola diagnostikovana hyperaktivita, ktora vznikla nahle - najskor to boli len neuroticke tiky a neskor to preslo do hyperaktivity. Je realne vinit za to nejaku vakcinu?7. A napokon, je pravdou, ze u ockovanych deti prebehnu predmetne choroby lahsie a s miernejsim priebehom, nez u zaockovanych?Prepacte, ze som Vas zahltila otazkami, ale pre mna ako laika je cenna kazda informacia, ktora pochadza od lekara.11:44Lukáš DostalAd 1. Osobně ne, z tisku ze zahraničí ano.
Ad 2. Obecně je možné v naší civilizaci pozorovat trend snížené tolerance k rizikům. Vidíme to v potřebě se proti všemu možnému pojišťovat, zajišťovat, v množství bezpečnostních předpisů na většině pracovišť, v povinném nošení helmy na kolo, lyže,… Do tohoto trendu plně zapadá potřeba očkovat i proti nemocem, které byly dříve vnímány jako banální. A paradoxně z obdobného „nastavení“ podle mne často vyrůstá obava z nejrůznějších škodlivých přísad např. v očkování (ale i v potravinách, vzduchu, vodě,…). Tím v žádném případě nechci žádná rizika bagatelizovat, ani tuto potřebu po bezpečnosti zesměšňovat. Vím také, že jsou lidé a děti obzvlášť, kteří jsou vůči škodlivým vlivům vnímavější než jiní. Chci jen poukázat na to, že je vždy důležité si uvědomit míru rizika. A že možná jsou naše děti vystaveny toxickým i jiným negativním vlivům řádově vyšším, jen to nevíme. – Je s podivem, že prací, které by cíleně mapovaly možné negativní vlivy aditiv, ale i vakcinace samotné je žalostně málo, takže nějaké silné výpovědi se neodvážím. Za obecně problematickou látku se považuje především rtuť obsahující Thiomersal, který je jako konzervans postupně výrobci opouštěn. Např. v hexavakcíně je nahrazen méně problematickým fenoxyetanolem (odpověď na Vaši otázku, zda existují bezpečné vakcíny). Přesto by si otázka bezpečnosti vakcín podle mne zasloužila mnohem větší pozornosti, vzhledem k jejich masovému použití. Už jen celosvětově známý fakt, že komplikace po očkování se hlásí jen ve zlomku případů (odhady se pohybují mezi 1% a 10%). I to, že většina studií o bezpečnosti vakcín je krátkodobých: nezkoumají se možné dopady očkování ne za dny, nýbrž týdny případně měsíce po očkování znamená, že např. možný vliv očkování na vznik autoimunních chorob je systematicky podceňován.
Můj osobní postoj je (s desítkami otazníků a nejistot), že se v zásadě vakcín nebojím, za předpokladu, že se aplikují zcela zdravému dítěti a po jednom roce života.
Ad. 3. Ve všech lékařských učebnicích se to takto píše, právě z toho důvodu chirurgové prakticky automaticky očkují při poranění, pokud člověk nebyl proti tetanu očkován v posledních 10 – 15 letech. Podmínkou pro vznik tetanu jsou tzv anaerobní podmínky, tj. rána bez přístupu vzduchu a rozvoj tetanu podporuje přítomnost odumřelé tkáně v ráně. Častěji se tetanus vyskytoval při vyčerpání za války.
Ad 4. Zanedbatelně malá, poslední případ záškrtu se u nás vyskytl v r. 1995, předtím v roce 1975. Existují sice bezpříznakoví nosiči bakterie záškrtu – takže riziko nákazy se 100% jistotou vyloučit nelze, riziko bych ale označil hezkým německým termínem „Restrisiko“, čili jako riziko, kterému i těmi nejdokonalejšími opatřeními stejně nezabráníte.
Pro odpověď na zbytek otázek mi bohužel nestačí baterie v notebooku. Věřím ale, že si při Vašem zájmu o tematiku informace najdete.:43AlenaDobrý den, pane doktore. Jak se vidíte poměr užitečnost-riziko/škodlivost u očkování dětí/dospělých proti různým nemocem? Která očkování považujete za důležitá a která za zbytečná?11:58Lukáš DostalDobrý den, to je otázka na několik disertačních prací. U každé očkovací látky je právě tento poměr potřeba hodnotit a není to vůbec jednoduché. Podílí se na tom řada odborníků. Je nesmírně důležité, aby poměr benefit/riziko posuzovali skutečně nezávislí odborníci a aby tento posudek byl naprosto transparentní, než se nějaká očkovací látka schválí pro použití nebo dokonce zařadí mezi povinná očkování. - Tlak farmaceutického průmyslu je z pochopitelných důvodů obrovský (vynaložili obrovské prostředky na vývoj vakcíny a potřebují, aby se jim alespoň vrátily). Při nedostatečné ostražitosti se tak stávají takové věci, že jsou pro použití schváleny a státem hrazeny vakcíny, u nichž tento průkaz neproběhl nebo byl nedostatečný. Příkladem jsou tzv. pandemické vakcíny z minulého roku.
Na otázku Vám tedy nemohu odpovědět. Odpovím alespoň na poslední část: za jednoznačně výrazně problematické v našem povinném očkovacím schématu považuji plošné očkování proti žloutence B v kojeneckém věku a plošné očkování proti tuberkulóze. U obou je poměr benefit/riziko vysoce sporný.:33marekPodle mne nebyla česká vyhl. č. 537/2006 která stanovuje druhy a termíny povinných očkování, schválena v řádném legislativním procesu - ve smyslu podmínek mezinárodní Úmluvy o biomedicíně. Ta totiž rodičům přiznává právo na svobodný a informovaný souhlas či naopak nesouhlas s lékařským zákrokem a stanoví podmínky, za kterých je možné toto právo omezit. To lze provést totiž pouze zákonem a dále je třeba prokázat nezbytnost takového zásahu do práv jedince (např. výrazně vyšším výskytem uvedených nemocí oproti zemím, které proti nim povinné očkování nenařídili), což u nás není. Co říkáte na to, že uvedenou kolizi Ústavní soud za již skoro 4 roky, kdy má tento případ na stole, ještě nepřezkoumal? Obáváte se, že by mohl i zde rozhodnout zpolitizovaně, jak již jednou (v kauze Nemak) dle EPS učinil?12:06Lukáš DostalOpakuji se - legislativa není moje parketa, takže k řadě Vašich údajů musím poctivě říct „nevím“. Co je jednoznačné, že náš systém povinných očkování je v kolizi s mezinárodní Úmluvou o biomedicíně, výklad Ministerstva zdravotnictví, že tomu tak není, je zcela účelový a míjí se s duchem a smyslem Úmluvy. Nemyslím si, že rozhodnutí Ústavního soudu bude v této otázce zpolitizované. Problém je spíš v tom, že pro rozhodnutí bude náš ÚS asi vyžadovat dobrozdání lékařských expertů a při názorové uniformitě v ČR bude obtížné se dostat o kus dál. Ale jak říkám, teď si tady spekuluju, neznaje konkrétní kauzu ani procedury ÚS. Očekávám ale, že pokud se případ dostane do Štrasburku, tak nemá výklad našeho MZd šanci.:36PetraDobrý den, proti kterým nemocem byste vy očkování doporučoval? A proč? A v jakém věku je nejvhodnější dítě očkovat? Jaká by měla být pauza mezi očkováním? Je možné u nás sehnat jednotlivé vakcíny? Děkuji Petra S.12:14Lukáš DostalDobrý den Petro, to po mne chcete moc. Odpoveď je minimálně na jednu knihu. Zajímá li Vás tématika, pak doporučuji si o tom něco přečíst, zdrojů je dostatek. To, co si přečtete, si pak srovnáte s Vašimi postoji, hodnotami, přesvědčením. Z toho Vám pak vyplynou již velmi konkrétní otázky a ty je ideální konzultovat s pediatrem. Nepodaří li se to, tak stojí za to se poohlédnout po jiném, který by Vám vyhověl. - Pokud by se ukázalo, že byste něco chtěla řešit jinak, než u nás přikazuje zákon, nastane problém. Právě na tyto kolize upozorňuje článek v posledním Respektu. Systémovým a pro všechny zúčastněné důstojným řešením by bylo zdobrovolnění očkování, doufejme, že se na tom brzy začne věcně pracovat.:18KočováVážený pane doktore,mám 3 měsíční holčičku a stojím před rozhodnutím, zda ji nechat naočkovat proti pneumokokům očkovací látkou Synflorix. Lékařka mi nabídla variantu očkovat společně s hexavakcínou-mně přijde velmi náročné i očkování hexavakcínou pro tak malý organismus, snažím se oddálit očkování alespoň do půl roku dítěte.
Má otázka/y zní. Co si myslíte o této očkovací látce? Jaké je riziko vedlejších účinků? Je riziko nakažení pneumokokem vysoké? Očkoval byste své dítě touto látkou? Kdy a jak je toto očkování nejlepší aplikovat?
Předem Vám děkuji za odpověď.
Kočová00:53Lukáš DostalDobrý den, Synflorix je poměrně nová očkovací látka, informace o její účinnosti ale i o jejích rizicích jsou zatím velmi hubené. Zásadní problém všech vakcín proti pneumokokovým onemocněním je, že pokrývají jen část spektra lokálně cirkulujících pneumokoků – Synflorix údajně asi 75% evropských sérotypů. Druhým problémem je, že ve chvíli, kdy se začne v širším měřítku očkovat, tak sice onemocnění způsobovaná těmi tzv. sérotypy, proti kterým se očkuje, začnou ustupovat, ale již brzy jejich místo zaujmou ty sérotypy pneumokoka, proti kterým se neočkuje. Shrnuto: můj osobní názor je, že je to očkování pro jinak zdravé dítě zcela postradatelné, názor ale nikomu nenutím. Podrobnosti na stránkách www.vakciny.net. A ještě něco: tak jak to cítíte – pokud bych očkoval, tak rozhodně ne spolu s hexavakcínou – vzhledem k omezeným zkušenostem.:11Renata VášováDobrý den, u očkovacího kalendáře jsou uvedeny pouze minimální rozptyly u hexavakcíny, ale nikde není uveden maximální odstup jednotlivých dávek. Máme za sebou 1. dávku a další bych ráda odložila do 9 měsíce až 1 roku. Je možné další dávky takto posunout? Děkuji23:36Lukáš DostalPodrobnosti jsou uvedené jak ve vyhlášce 265/2009 v §4, tak v souhrnu informací o přípravku (tzv. SPC). Obojí najdete na již citovaných stránkách zde: http://www.vakciny.net/pravidelne_ockovani/DTP.htm . Výrobce uvádí, že opoždění dávky od doporučovaného schématu by nemělo mít vliv na výslednou imunitu (http://www.gsk.ca/english/docs-pdf/Infanrix-hexa_PM_20080718_EN.pdf). Vaši otázku musíte ale stejně řešit s Vaším pediatrem. Nerad bych Váš vztah k dětskému lékaři narušoval paušálním výrokem, aniž znám celý kontext a důvody odkladu očkování. Hezký den přeji.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].