0:00
0:00
Rozhovor11. 9. 20206 minut

Souťok, esterifikace, haranténa. Neologismy jsou kronikou doby

S Martinem Kavkou o webu Čeština 2.0, neologismech a okysličování jazyka

Světovým dnem neologismů bude 9. září. Na diskuzi pořádané Ústavem pro jazyk český to oznámil Martin Kavka - zakladatel webu Čeština 2.0, na kterém sbírá novotvary už od roku 2008. „Říkal jsem si, že když existuje světový den objímání, čokolády a dokonce i světový den chyb v kalendáři, tak proč nemít den neologismů,“ vysvětluje.

Proč Světový den neologismů potřebujeme?

↓ INZERCE

Protože potřebujeme propagovat češtinu. A jednou z nejzábavnějších složek češtiny jsou neologismy. Jednak je zábavné je vytvářet, jednak je zábavné je poslouchat. Což potvrzuje i web Čeština 2.0; lidi zkrátka baví nová slova. A musíme ukázat i mladší generaci, že čeština je zábavná.

Když jste řekl, že čeština je třeba propagovat, myslel jste tím právě v Česku u mladší generace - nebo také v zahraničí, když je v názvu světový…

Češtinu musíme propagovat a popularizovat hlavně doma. A nejen u mladých, ale i u těch starších, kteří se občas brání novotvarům jako něčemu, co do jazyka nepatří. A ony naopak patří.  Nicméně věřím, že si Světový den neologismů postupně osvojí i jinde, třeba se přes lidi z akademického prostředí podaří rozšířit i za hranice. Zatím je den neologismů světový jen názvem, ale v duchu zdejších cimrmanovských tradic nelze mít přízemní cíle!

Martin Kavka Autor: Kenji's ShotBook

Letos je tedy nultý ročník. Jak by mohla vypadat oslava prvního výročí? 

Já jsem oslavil už nulté výročí - u piva. Čepovaného. Ke kterému mimochodem existuje spousta úžasných novotvarů –čepivo nebo čepůvka. Každopádně myslím, že Češi mají důvod neologismy vzít za své a slavit, že vznikají. Protože neologismy jsou pro každý jazyk živou vodou, okysličují ho. Díky nim dál dýchá a nemění se v zapáchající zdechlinu. Pokud bychom se neologismům bránili, jen bychom z češtiny dělali zaprášený exponát v muzeu. Ale to Čechům nehrozí - jsou hraví a jazykově šikovní.

Zmínil jste mladou generaci: ta používá spíš anglická slova, která vymění za česká. Setkáváte se s tím na Češtině 2.0? Není to z pohledu milovníka češtiny zavrženíhodné?

Samozřejmě se s tím setkáváme, ale mojí rolí je nové pojmy popisovat, ne je hodnotit. A zavrženíhodné to není, z mého pohledu jde naopak o zajímavé obohacení. Záleží na nás, který výraz z angličtiny převezmeme a jestli ho budeme používat - jazyk je demokratický.

 V semináři, který jste s kolegy vedl, zaznělo, že dříve bránila šíření novotvarů cenzura. Komplikuje něco jejich šíření dnes?

Do jisté míry ano, ale jde spíš o jakousi autocenzuru, kterou v sobě chováme. Pořád máme pocit, že to, jak mluvíme, nám musí schválit nějaká autorita - ale žádné autority k posvěcení novotvarů nepotřebujeme.

Jak se vyvíjely během dvanácti let, co Čeština 2.0 funguje, témata a oblasti, z nichž novotvary přicházejí ? Převažuje politika?

V žádném období nic moc nepřevažuje, takže ani politika. Občas nějaká politická či společenská událost zapříčiní, že vznikají slova primárně na jedno téma. Dříve to byl třeba úspěch českých sportovců, například dvě zlaté medaile Ester Ledecké z olympijských her (na Ester, esterifikace) nebo stavba a rekonstrukce D1. Je to tedy promítnutí našeho každodenního života - a politika je pouhou součástí toho, tudíž hlavní roli nehraje.

Když jste zmínil dálnici D1, nestálo by za to udělat průřez, jak se novotvary třeba na téma opravy dálnic vyvíjí?

Zrovna dostavba dálnic lze napříč časem krásně pozorovat podle jmen ministrů. Velmi tvárné a tím i populární je jméno bývalého ministra dopravy Dana Ťoka. Vzniklo třeba slovo souťok, což je sbíhání dvou jízdních pruhů do jednoho před uzavírkou. Během ťokovské zimy zase nesněží a nemrzne.

Je Čeština 2.0 hlavně humorné zachycení trendů nebo i snaha o ucelené „trasování“ neologismů? 

Čeština 2.0 je taková kronika doby. Každý přispěvatel do ní otiskne své emoce, svůj názor, sám sebe. Takže každé nové heslo s definicí, případně s příkladem užití, je minifejetonek, minipříběh. Zároveň je pro přispěvatele do Češtiny 2.0 hlavní motivací zábavnost nových slov, trefné vystižení nějakého fenoménu, společenské události. To asi zůstane i do budoucna. Když se bude přispěvatel rozhodovat, jestli 0 přidá spíš slovo výhrouška, tedy výhružné hlášení v MHD, že si mají cestující nasadit roušku, nebo koronakrize, tak bych vsadil boty, že přidá to první. A zachycení toho druhého nechá buď na mně nebo jazykovědcích.

Chystáte novou knihu o „hacknuté“ češtině. Budou tam i termíny, které vznikly během pandemie?

Budou tam mít velký prostor, ale nebude to jen o nich. Kniha se bude oproti té minulé lišit tím, že v ní budou pouze novotvary - a vznikne tak skutečně ucelený slovník nových pojmů, které se objevily od vydání poslední knihy.

Jaký odkaz by Čeština 2.0 měla zanechat? 

Beru Češtinu 2.0 jako projekt s různými rolemi. Kdybych měl vypíchnout jednu z nich, tak zmíním hlavně onu popularizaci češtiny. Nechci, aby byla vnímaná jako nudný předmět, který přetrpíme, spíš jako úžasný nástroj, se kterým si můžeme hrát, přetvářet, bavit se jím. Vidím na svých dětech, které se na základce učí vyjmenovaná slova, že je čeština v takovém podání úplně neočarovala. A je mi to líto. Na druhé straně vidím i jejich zápal pro nová nebo slangová slova z Češtiny 2.0, která jim ukazuje úplně jinou tvář mateřštiny.

Počet záznamů roste. Pokud tento trend vydrží, budete stíhat kontrolovat tolik slov denně? 

Počet slov roste výrazně, loni poprvé přibylo přes 4000 hesel za jediný rok, letos by to mohlo být zase o tisícovku nebo dvě více. Věřím, že mám ještě nějaké rezervy, navíc přemýšlím o tom, jestli a jak někoho dalšího do editování slovníku zapojit.

Jaká jsou vůbec vaše oblíbená slova z jarního koronavirového období? Nechcete pojmy hodnotit, ale favority určitě máte.

Rozhodně. Líbí se mi třeba hned první koronavirové slovo, které přišlo – skoronavirus, což je chřipka tak silná, že máte skoro podezření na koronavirus. To bylo na konci ledna, od té doby přibyly stovky slov. Další kouzelná slova jsou haranténa, tedy nucený pobyt dětí doma, prdom je zase práce z domova, cofit je člověk, který není nakažený covidem, koronakroj je protichemický obleček používaný jako ochrana před koronavirem, covidní  je zase naopak člověk nakažený koronavirem, vakčína je vakcína vyrobená v Číně. Líbí se mi i značková rýma, tedy rýma spojená s koronavirem. Cenná rýma pak naráží na fakt, že jí marketingově prodáte lépe než klasické nachlazení. Jiným označením pro covid-19 je také rýmula, hadrouška je nevypraná, nevábně vypadající rouška nebo jasnocovidec - člověk, který se snaží předpovídat vývoj koronavirové infekce… Mám těch oblíbených fůru.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Amerika po bitvěZobrazit články