Smejkal: Rušme opatření, ne testování

Vláda minulý týden rozhodla o postupném uvolnění některých protiepidemických opatření. Od 9. února nebude nutné prokazovat se v restauracích i na jiných místech certifikáty o dokončeném očkování či prodělané nemoci. V polovině února pak skončí plošné testování, které jednou týdně probíhalo ve školách a dvakrát týdně ve firmách. Podle epidemiologa Petra Smejkala je však rušení plošného testování předčasné - na rozdíl od jiných opatření, která podle něj už skutečně nemusí platit. „My těch opatření zas moc nemáme, třeba Holanďané jich donedávna měli daleko víc - ale některá se u nás skutečně mohla zrušit dřív. Nechápu například, proč když vláda odmítla povinné očkování, dál pouštěla do restaurací nebo divadel jen lidi s očkováním nebo prodělanou nemocí, a nemohli tam lidé s platným testem,“ říká Smejkal a dodává: „Pokud chceme rušit opatření, tak rušme opatření v pravém slova smyslu, ne veškeré testování.“ Výhledu na další „život s covidem“ se věnuje hlavní text v novém Respektu, následující rozhovor je jeho doplněním.

Pro Radiožurnál jste řekl: „Mám pocit, že stejný film už vidím pošesté. Všechno můžeme zrušit, protože u nás se nic nestane. Byl bych nerad, abychom po šesté udělali stejnou chybu ve chvíli, kdy nám hospitalizace rostou a nemáme dost proočkovanou starší populaci.“ Kdy podle vás ten čas přijde?

Já jsem to takto prohlásil, protože jsme vždy říkali: data, ne kalendářní datum. Teď se najednou rozhodlo, že k jednomu datu se skončí s testováním, k jinému datu končí O. N. systém.  Myslím, že s tím jsme mohli počkat alespoň týden, lépe dva, dokud nám nezačnou klesat čísla, což se v počtu nákaz ani růstu hospitalizovaných zatím neděje - a v tom druhém ještě pár týdnů dít nebude. Jde o princip. Chápu, že když se podíváme na současné hospitalizace, tak to do velké míry nejsou hospitalizace těžkých covidových pacientů s postižením plic, kteří potřebují ventilaci, jako jsme to viděli u varianty delta. Ale stále jsou to hospitalizace vyvazující personál, lůžka a léky. Ve Spojených státech a v Izraeli jsou vysoká čísla hospitalizovaných a zemřelých. Souvisí to s proočkovaností a načasováním podání posilujících dávek. Dánsko, Norsko nebo Nizozemsko na druhou stranu ruší covidová opatření, ale musíme mít na paměti, že jsou proočkovanější.  Naší výhodou je fakt, že starší populace, kam se epidemie nyní přelévá, je také proočkovaná - a v poslední době i “proboosterovaná” víc než v USA. A dost nám k roztažení vlny pomohlo ono testování ve školách a firmách. Ale my najednou chceme všechno zrušit naráz a jásáme, že už je to konečně „chřipčička“.  Není to jaro ani podzim 2021, ale míra rizika by mohla být před zahájením rušení všeho určitě nižší.

O tom se na přelomu prosince a ledna mluvilo jako o výhodě. Že na západní Evropě, potažmo na Spojených státech uvidíme s předstihem, jak se situace vyvine.

Neumím si vysvětlit, že ve Spojených státech jsou tak vysoká úmrtí i v období omikronu jinak než právě nižší proočkovaností a proboosterovaností, rizikovostí pacientů a únavou i nedostatkem personálu; to se vždy projeví na kvalitě péče a mortalitě. Hodně pacientů je na malém průtoku kyslíku, ale hospitalizaci potřebují. Také tam jsou tam díky vysoké infekčnosti omicronu náhodné nálezy, tedy pacienti, kteří v nemocnici prokazatelně leží s jinou diagnózou, ale jsou pozitivní na covid. Nicméně potřebují izolaci a lék. Konečně začalo trochu platit to absurdní rozdělení pacientů „s covidem“ a „na covid“ - to je paradox, že?

Vidíte takové pacienty u Vás?

Také máme v IKEM dost pacientů, kteří u nás leží s jinou diagnózou a zároveň jsou pozitivní, často nepotřebují ani kyslík. Je dobře, že testujeme, že o nich víme, můžeme jim podat profylakticky antivirotikum remdesivir nebo molnupiravir. Bojíme se hlavně covidu u transplantovaných, tam i přes tři očkování nevíme, co nákaza udělá.

A na to, zda se rozvolňovalo už bez rizika, si tedy teprve počkáme?

Budeme si na to muset chvíli počkat. Data z ÚZIS ukazují, že každý den rostou o několik set hospitalizace. Na druhou stranu nejsou na jednotkách intenzivní péče, jsou to lehčí případy a je jich hodně, ale v tom počtu to dejte dohromady s nakaženým a unaveným personálem - a to zátěž bude. Pokud by nikde na světě nezahýbal omikron nemocnicemi, tak souhlasím: zrušme všechna opatření. Ale to se nestalo. Na druhou stranu se také kloním jednoznačně k tomu, že zatížení nemocnic nebude nic podobného, co jsme tady měli v předchozích vlnách; to určitě ne. Za bod zlomu bych považoval moment, kdy procentuální záchyt pozitivních případů začne významně klesat, protože víme, že s nějakým zpožděním se to projeví v počtu hospitalizovaných.

Jeden z poradců dánské vlády ke koronaviru na svém Twitteru napsal, že klíčem jejich zvládání epidemie je rozvolnit ve chvíli, kdy je to jen trochu možné, aby dánská společnost nebyla frustrovaná.

My těch opatření zas moc nemáme, třeba Holanďané jich donedávna měli mnohem víc - ale ano, některá se u nás skutečně mohla zrušit dřív. Nechápu například, proč když vláda odmítla povinné očkování, dál pouštěla do restaurací nebo divadel jen lidi s očkováním nebo prodělanou nemocí a nemohli tam lidé s platným testem. Připadá mi, že ani omezení počtů na hromadných akcích nemá velký smysl, pokud si lidé před akcí udělají test. Pokud ovšem chceme rušit opatření, tak rušme opatření v pravém slova smyslu, ne veškeré testování. Vnímám frustrovanou společnost, která chce, aby už byl všemu konec. Je jasné, že politici nebudou příliš poslouchat odborníky - nebo si opět vyberou „ty své pravé“. Mimochodem, já jsem též dost frustrován, když jedu ze služby, kde stále umírají lidé na covid, a stojím v zácpě na Malostranském náměstí pod kývající se šibenicí, protože policie nezvládá zajistit průjezd ulicí kolem parlamentu. Je tady hodně věcí, které nás frustrují a které můžeme zrušit - z mého pohledu také karantény.

Plošné testování máme ještě zachovat, ale můžeme zrušit karantény? Jak to?

K brždění vlny omicronu stačí, aby ti pozitivní byli v izolaci a jejich okolí bylo informováno. Trasování se má zachovat do jisté míry u těch rizikových. Ale formou „byl jste v kontaktu s pozitivním člověkem, udělejte si test“, a ne už karanténu. Změna by měla nastat u izolací. Říkali jsme, že by místo pěti dní měla být izolace dlouhá sedm dní, popř. na jejím konci by si měl izolovaný zajít na test. Virus vylučujeme déle než pět dní.

Řekněme, že se s omikronem budeme v nějaké míře potýkat ještě pár týdnů. Poté přijde rozvolnění a pravděpodobně do podzimu bude klid na to, abychom se připravili na nástup zimních měsíců. Jakou práci před sebou máte vy jako odborná veřejnost a jakou politická reprezentace? V minulosti se mluvilo o „zaspání“ - jednou to byla chytrá karanténa, pak zase očkování…

Jaro a léto budou pravděpodobně bez opatření, ale mezitím bude důležité připravit očkovací strategii na podzim. Myslím si, že se budeme každý podzim nepovinně očkovat včetně dětí - a teď jde o to neztratit přehled o tom, jaké budou vakcíny a jaké budou léky. Neztratit přehled o variantách, které budou kolovat světem. Pravděpodobně se nezbavíme ani ochrany dýchacích cest, ale asi jen ve vybraných vnitřních prostorách a v nemocnicích. A musíme počítat s testováním u příznakových na tři závažná virová respirační onemocnění - tj. chřipku, covid a RS virus. Abychom je mohli rozlišit a věděli, v jaké míře tu tahle onemocnění máme. Mimochodem covid není jen respirační infekce, je to i PIMS u dětí, long covid atd.  Letošní podzim bude z hlediska covidu obecně o nových lécích a vakcínách. Konečně bychom se mohli dostat i k důkladné reformě veřejného zdravotnictví a zdravotnictví obecně, aby nás něco v budoucnu tak nepřekvapilo. Vždyť v úmrtí na covid jsme třetí v EU a kolem nás jsou v číslech jen východoevropské země; to chce velkou sebereflexi a zamyšlení.  České předsednictví v EU bychom mohli využít i k lepší koordinaci unijního boje proti infekcím a zdravotním hrozbám obecně - jako je rezistence na antibiotika. Ale hlavně klid a trpělivost. Můžeme už myslet na jiné věci.