S milostí pro Miloše Baláka padla na Hradě pojistka, která měla rozbít klientelistickou vazbu

Soudce Petr Sedlařík z okresního soudu v Kladně vynesl rozsudek v případu zmanipulování zakázky v „případu lánské obory“, v němž byl odsouzen i její šéf Miloš Balák k tříletému trestu vězení. Prezident Miloš Zeman okamžitě svého nepřímého podřízeného osvobodil udělením milosti. Co vedlo soudce Sedlaříka k vynesení rozsudku - a jak se tedy dívá na udělení milosti? Podle reakcí, které zní ze všech stran, i podle soudce Sedlaříka to byla jedna z největších ran, kterou v moderních dějinách justice dostala od doby vyhlášení amnestie v roce 2013.

V odůvodnění rozsudku jste zmínil, jednání odsouzených bylo popřením smyslu zadávacího řízení. To samo o sobě působí přesvědčivě. Co bylo pro vás nejpodstatnější při vynesení verdiktu?

Podstata byla v tom, že bylo dopředu rozhodnuto, kdo a v kombinaci s jakými subjekty zvítězí v oficiálně se tvářícím výběrovém řízení. Tak se i stalo - a zmíněné subjekty si pak měly rozdělit peníze, které byly na zakázku určeny.

Proč dostal Miloš Balák nepodmíněný trest? Co k tomu z hlediska práva vedlo?

Počet přitěžujících okolností byl mnohem vyšší než v podstatě jediná polehčující okolnost, kterou bylo to, že pan Balák byl dosud bezúhonnou, netrestanou osobou. Byl bych nerad, aby to bylo vnímáno jako exemplární trest. Ten samý trest by dostala jakákoli osoba, která by spáchala stejný trestný čin na stejném odpovědném místě, jako pracoval pan Balák. Pokud jde o přitěžující okolnosti, tak šlo o vysokou sumu peněz, ale hlavně o to, že ty peníze šly přes prezidentskou kancelář. V tom má vlastně obhajoba pravdu - ale ne v tom smyslu jak to interpretovala, či jak to podal tiskový mluvčí prezidenta.

Opakuji: peníze, které šly přes prezidentskou kancelář, byly použity na trestnou činnost. Prezidentská kancelář je veřejností sledovaná instituce, která by měla reprezentovat zákon a morálku. Trestní zákon zná okolnost zneužití svého zaměstnání a postavení k páchání trestné činnosti; v tom nemá Hrad pravdu, když říká, že nezná. Zneužití postavení byla další z přitěžujících okolností. Kooperace velkého množství lidí a firem pečlivě skrývaná v prostředí hradní lánské obory byla tak rozsáhlá, intenzivní a dlouhodobá, že se to stalo další přitěžující okolností.

Už jste to zmínil – prezident se podle tiskové zprávy vyjádřil, že by Miloš Balák takový trest nedostal, kdyby nepracoval tam, kde pracuje. Má to podtón obvinění justice či vás a vyššího soudu z jakéhosi komplotu proti Hradu.

První asociací bylo, že to bylo takové stylové zakončení případu, který byl protkán kamarádíčkováním.  Vlastně pro mě není tohle zakončení případu překvapením. Jak už jsem řekl: spolupráce lidí, kteří měli se zakázkou něco společného, byla značná.

Není běžné, že by prezidenti udělovali milost ihned po vynesení pravomocného rozsudku. Co to v tomto případě znamená?

Zapadá to do kontextu případu. Pokud by trest odnětí svobody či zákazu činnosti byly aplikovány, pak by zřejmě došlo k přetržení té pracovní linie, která ale teď, po udělení milosti, bude pokračovat.

To zní jako obava, že by trestná činnost mohla pokračovat. Na Hradě je skupina lidí, kteří si jdou vzájemně na ruku ve věcech politických a ekonomických; kryjí se. Máte obavu, že by se tam zase mohly dít nějaké nepravosti?

Nejsem v pozici, kdy můžu odpovědně říct, že bude pokračovat trestná činnost. Ale můžu odpovědně říct, že bude pokračovat soubor vztahů, který je vytvořen, to je zjevné. Každopádně trest byl uložen i kvůli tomu, aby se zamezilo situaci, která vedla ke spáchání trestného činu. Tahle pojistka ze strany justice a státu udělením milosti padla.

Jak na vás milost působí jako na soudce, tedy nikoli jen na toho, kdo vynesl potvrzený prvoinstanční rozsudek, ale jako na reprezentanta justice?

Může to působit demoralizujícím způsobem, vyvolávat pocit marnosti. My se snažíme odvést profesionální práci, aby měla smysl. Justice je už tak dost okopávaná a tato milost respektu soudních rozhodnutí ze strany pachatelů trestné činnosti nepřidává. Ještě smutnější je, jak to bude působit na laickou veřejnost. Lidé, kteří budou odsouzeni, své tresty si odpykají a mohou říct, proč já ano a jiný ne? Jen proto, že zná někoho vysoce postaveného? A ten zná prezidenta? Podle mě je to jedna z nejtěžších ran, kterou spravedlnost dostala od dob velké amnestie z roku 2013.