Povinné očkování neznamená, že stát bude lidi k vakcinaci fyzicky nutit, říká rakouská vědkyně

Rakousko je zemí, která v rámci Evropy nejvíc ze všech tlačí na své občany, aby se nechali očkovat proti covidu. Na začátku tohoto týdne zavedlo lockdown pro neočkované, čímž neočkovaným lidem zakázalo chodit do restaurací, posiloven nebo obchodů. V pátek pak vláda kvůli špatné epidemiologické situaci a přeplněným nemocnicím rozšířila lockdown na celou populaci. Kancléř Alexander Schallenberg však zároveň slíbil, že po skončení třítýdenní plošné uzávěry bude dál platit lockdown pro neočkované - a od února má být očkování proti covidu dokonce povinné pro všechny. Povinné očkování dosud na světě zavedly pouze Indonésie, Mikronésie a Turkmenistán.

Podle politoložky Julie Partheymüller z Vídeňské univerzity, která zkoumá postoje rakouské veřejnosti k covidovým opatřením od samého začátku pandemie, byl lockdown pro neočkované relativně úspěšný, protože dokázal část populace přimět k očkování. Přišel nicméně příliš pozdě na to, aby zabránil nezvladatelnému rozšíření pandemie. Povinné očkování, které v pátek avizovala vláda, je přitom podle sociální vědkyně zbytečně démonizované. „Lidé si představují, že je někdo bude fyzicky nutit ke vpíchnutí jehly do těla. Tyhle obrazy vyvolávají paniku, ale povinné očkování takhle vypadat nebude. Bude to vypadat tak, jako když platíte pokutu za parkování na nepovoleném místě. A ta pokuta nebude příliš vysoká. Výsledkem je, že nikdy nedosáhneme stoprocentní proočkovanosti, ale tu ani nepotřebujeme. Bude stačit, když se nechají očkovat váhající a otálející. Tito lidé dostanou jasný signál, že se mají nechat očkovat, že je to opravdu potřeba, a proto to z mého pohledu pomůže,“ konstatuje.

Myslíte, že rakouský experiment s lockdownem pro neočkované zafungoval v tom smyslu, že donutil neočkované nechat se očkovat? Jinými slovy, je to cesta, jak neočkované přesvědčit k přijetí vakcíny?

Počty poprvé očkovaných v Rakousku začaly růst už od okamžiku, kdy vláda na začátku listopadu zavedla nová pravidla. První krok nastal, když vláda zavedla povinnost 3G - což znamenalo, že v práci musíte být buď otestovaný, očkovaný anebo vyléčený z covidu. Ve stejnou dobu vláda zavedla také pravidlo 2G pro restaurace, kavárny, sportoviště, tedy že na tato veřejná místa směli chodit už jen lidé s očkováním nebo po prodělání nemoci. Od minulého pondělka pak navíc vláda zavedla ještě lockdown pro neočkované, což podmínky pro neočkované ještě zpřísnilo. Neočkovaní tento týden směli chodit jen do práce, do supermarketu na nákup základních potravin a na zdravotní procházku. Během celého tohoto období počty očkovaných začaly poměrně výrazně růst. Povedlo se první dávkou zvýšit proočkovanost zhruba o tři procenta, což je za tak krátkou dobu úspěch. Ale stále je tu skoro 25 procent neočkovaných lidí. Jiná věc je otázka, zda tato opatření stačila k zpomalení šíření viru. Evidentně nestačila, proto teď vláda zavádí kompletní lockdown pro všechny, pro očkované i neočkované.

Po skončení aktuálně ohlášeného plošného lockdownu se má Rakousko podle slov kancléře Alexandera Schallenberga vrátit k lockdownu pro neočkované, takže vláda evidentně považuje experiment za úspěšný a chce v něm pokračovat. Oznámila zároveň, že tlak bude stupňovat a od února chce zavést povinné očkování pro všechny.

Aktuální lockdown bude trvat deset dní, pak bude nejspíš prodloužen o dalších deset dní a poté má dál platit lockdown pro neočkované. Problém tu totiž stále bude, protože stále nebude očkováno dost lidí k tomu, aby byla situace pod kontrolou. Zároveň se teď naplno otevírá debata o povinném očkování pro všechny, které vláda zavede.

To je poměrně radikální krok. Má u rakouské veřejnosti podporu?

V našem výzkumu se na tuto otázku ptáme několik měsíců už od loňska a podpora pro povinné očkování byla dlouho poměrně nízká. Podporovala ho jen třetina respondentů. V posledních průzkumech ale podpora rostla a věřím, že až se budeme ptát příště na konci listopadu, povinné očkování už bude mít nadpoloviční podporu respondentů. Nikdo už nechce zavřené školy, obchody a sportoviště. Postoj lidí se mění i vlivem epidemiologické situace, která v posledních dnech a týdnech eskaluje.

V posledních týdnech množství prvoočkovaných vzrostlo, protože si tím lidé často chtěli zjednodušit život, získat přístup do obchodů či restaurací. Teď ale o tuto motivaci přijdou, protože bude všechno zavřené. Dost lidí si tak možná řekne, že mu injekce každodenní život nezlepší. Nesníží se tím ochota oné zbylé čtvrtiny nechat se očkovat?

Myslím, že hrát roli bude také další faktor, a to šíření infekce, které lidi motivuje k očkování. V létě a na podzim panoval pocit, že je pandemie za námi, infekce se šířila pomalu. Také někteří politici lidem říkali, že pandemie skončila a žádný lockdown už nepřijde. Když teď lidé uvidí, že krize stále nekončí, že je tu další lockdown a nemocnice jsou přeplněné, tak se třeba nechají očkovat. Je ale také potřeba říci, že v našich výzkumech vidíme skupinu lidí, kteří očkování poměrně silně odmítají. V sobotu se ve Vídni odehraje rozsáhlá demonstrace proti vládním opatřením zorganizovaná ultrapravicovou stranou FPÖ, která se na odporu k očkování snaží získat voliče. Bude se demonstrovat proti omezením pro neočkované a určitě také proti plánu zavést povinné očkování pro všechny. Ve společnosti je přítomný také obecný odpor vůči vládním nařízením. Už tak intenzivní příkopy mezi očkovanými a odpůrci vakcinace se budou prohlubovat.

Na základě čeho si to myslíte?

V dotaznících jsme například zkoumali, jak intenzivně lidé vnímají konflikt mezi očkovanými a neočkovanými. Už v září nám vyšlo, že jde momentálně o nejvíce konfliktní téma ve společnosti, které převyšuje i názor na přistěhovalce nebo na ekonomickou nerovnost ve společnosti. Tohle téma bude společnost stále více polarizovat a povinné očkování to ještě zesílí.

Jak velká je podle vás skupina lidí, kteří se nenechají očkovat za žádných okolností?

V našich dotaznících to nyní vychází tak, že očkování odmítá zhruba 15 procent lidí. V rámci této skupiny ale část lidí říká, že čekají, až se na trhu objeví nový typ vakcíny, ať už od firmy Valneva nebo Novavax. Tito lidé tedy nejsou zapřisáhlými odpůrci očkování, kteří by odmítali vakcínu jako takovou, alespoň to říkají v průzkumu. Pak jsou tu samozřejmě skalní odpůrci vakcinace, kteří se nechtějí nechat očkovat ničím a tečka. Ti jsou v populaci zastoupeni podle našeho odhadu jen asi sedmi procenty. Kromě těchto 15 procent je tu ještě skupina lidí, kteří zatím váhají. Jde především o mladé lidi, kteří si dosud nebyli jisti, zda očkování potřebují, protože jsou zdraví a necítí se koronavirem ohrožení. Nejsou si také jistí, zda očkováním ochrání lidi kolem sebe. Tato skupina se podle mě ale bude rychle zmenšovat s vládním omezením přístupu neočkovaných do volnočasových aktivit. Nejsou to velcí odpůrci očkování, spíše je to téma nezajímalo. Někteří se nechají očkovat, někteří se také mohou nechat radikalizovat odpůrci očkování a přidat se k protestům.

Do jaké míry je podle vás rakouská společnost v pohledu na vakcinaci rozdělená? Z toho, co popisujete, i z počtu vakcinovaných se zdá, že je tu velká většina zastánců a jen malá skupina odpůrců očkování.

Tři čtvrtiny dospělé populace jsou naočkované aspoň jednou dávkou, což je velká většina společnosti. Kdyby pro nějakou stranu hlasovalo ve volbách 75 procent voličů, bylo by to téměř socialistické vítězství pro vakcínu. Ale nejsme ve volbách, nýbrž v pandemii. V pandemii se potřebujeme přiblížit stoprocentní proočkovanosti. Vědci mluví o tom, že je potřeba dosáhnout alespoň 85 procentní proočkovanosti, abychom měli pandemii pod kontrolou. Podle mého názoru byla očkovací kampaň poměrně úspěšná, ale ani tak to nestačilo a přišla nová vlna infekce, která zaplnila nemocnice. Polevili jsme v zájmu o očkování těsně před cílovou páskou, protože si dost lidí řeklo, že už je pandemie za námi.

Co se mělo udělat jinak?

Kdyby restrikce 2G nebo lockdown pro neočkované byly zavedeny o něco dříve, možná bychom měli vyšší proočkovanost - a teď by nebylo nutné zavádět plošný lockdown. Neočkovaní mohli dostat také finanční motivaci, aby se nechali očkovat. Možná se také mělo zavést povinné očkování pro určitá povolání nebo ohrožené skupiny obyvatel. Ve skupině 65 až 75 let je stále 15 procent neočkovaných, přitom jde o virem poměrně ohroženou skupinu. Tito lidé se bojí vedlejších účinků, nejsou přesvědčení, že vakcína zabrání nákaze, nevěří, že vakcína je cestou z pandemie. Také posilující třetí dávka mohla být lidem nabídnuta o něco dříve. Z dat z Izraele už delší dobu víme, že účinnost vakcíny v čase klesá, ale až teď se naplno rozjela posilující kampaň na třetí dávku. Teď je o ni velký zájem, ale to už je trochu pozdě, abychom zastavili čtvrtou vlnu.

Pokud se v Rakousku na začátku příštího roku začne povinně očkovat, jak velká bude podle vás skupina lidí, kteří raději státu zaplatí pokutu a očkovat se nenechají?

Je možné, že to bude oněch sedm procent skalních odpůrců a ještě pár procent váhajících. Řekněme 10 až 15 procent. Ale když se objeví nové vakcíny, tak se ta skupina možná zmenší. I když to bude 15 procent, budeme mít stále proočkovanost 85 procent, což by mělo ke zvládnutí pandemie stačit. Cílová páska se zdá být blízko, stačí už jen kousek.

Je podle vás povinné očkování opravdu dobrý nápad? Není to přílišný zásah do osobních svobod lidí? K takovému opatření zatím nepřistoupila žádná evropská země.

Je to zásah do osobních práv, a proto nemůžete nastavit pokuty za odmítnutí vakcíny příliš vysoké. Pokuta tedy podle mě vysoká nebude. Je to pro lidi signál, aby se zamysleli. Dopady toho, že se dost lidí nenechalo očkovat, vidíme teď všude kolem sebe: jsou plné nemocnice, lékaři jsou vyčerpaní. Povinnost očkování tuto debatu zesílí, a pokud i pak budete proti, zaplatíte aspoň malou pokutu, abyste přispěli k řešení problému. Nemůžete donutit lidi, aby do sebe nechali píchnout jehlu. To by zákon ani nenavrhoval. Mluvíme o menších pokutách. Diskuse je polarizovaná, protože lidé si představují, že je někdo bude fyzicky nutit ke vpíchnutí vakcíny. Tyhle obrazy vyvolávají paniku, ale povinné očkování takhle vypadat nebude. Bude to vypadat, jako když platíte pokutu za parkování na nepovoleném místě. Výsledkem je, že nikdy nedosáhneme stoprocentní proočkovanosti, ale tu ani nepotřebujeme. Bude stačit, když se nechají očkovat oni váhající a otálející. Tito lidé dostanou jasný signál, že se mají nechat očkovat, že je to opravdu potřeba, a proto to z mého pohledu pomůže.

Když mluvíte o malé pokutě, o jaké sumě mluvíme?

O tom se bude jistě diskutovat, ale představuji si, že to bude třeba 100 eur. Bude to podle mě podobná částka, jako když nedodržíte jiný státní předpis, jako je třeba povinná registrace trvalého bydliště. Je možné, že pokuta bude nejdříve malá, a pokud to nezabere, bude se zvyšovat. Je také možné, že zůstanou dlouhodobě zavedena omezení pro neočkované, což lidi přinutí nechat se očkovat. V některých zemích například děti nesmějí do školky, když nemají očkování proti spalničkám. Je možné, že u vakcíny proti covidu to bude stejné.