Odvolaný zmocněnec: Z Dukovan se stalo politické téma, které zasáhne i do voleb

Vláda v pondělí odvolala Jaroslava Míla z postu vládního zmocněnce pro jádro, kde měl na starosti přípravu jaderného tendru na dostavbu Dukovan. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček svůj návrh  odůvodnil tím, že Míl nemá dostatečnou bezpečnostní prověrku. Podle kritiků současného postupu kabinetu je  však tento krok veden tím, aby ministr dál mohl prosazoval účast Rosatomu v tendru.  

Co přesně vaše odvolání znamená pro pokračování projektu?

Když jsem do funkce nastoupil, měl jsem podmínku, že tu bude fungovat stálý vládní výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů, který bude řídit premiér, ale bude v něm mít zastoupení i opozice. Bez politické shody s ní se takhle zásadní projekt dělat nedá. Tím, co se v poslední době děje, je tento základní požadavek a myšlenka oslabena. A to v konečném důsledku ohrožuje i samu realizaci projektu.

Opozice chce vyřadit ze zájemců ruský Rosatom, jak vládě delší dobu doporučují také tajné služby. Kabinet to zatím nechce udělat. Žádná shoda zde tedy není tak jako tak…

Faktem je, že se z toho stalo politické téma a lze proto očekávat, že zasáhne i do voleb. V nich se mimo jiné bude rozhodovat, jakým směrem chce Česko směřovat, s kým chceme rozvíjet kritickou infrastrukturu státu. Někdo se na projekt dívá jako na ekonomickou nebo technickou otázku, ale to je zúžený pohled. Nad tím je téma politických vazeb a spolupráce: kdo chceme, aby byl náš nejbližší partner, jestli chceme být součástí širších projektů rozvíjených v rámci EU. Jaderná energetika je symbolem toho, kde jsme a kde chceme být. Vzpomeňme na slova sovětského akademika Andreje Sacharovova v jeho slavné eseji „Jaderná energetika a svoboda Západu“. Je zjevné, že v nadcházejících volbách bude jaderná energetika tématem a směřování Česka předmětem voleb. Velmi jsem bojoval za to, aby tomu tak nebylo, protože to vede k poškození daného oboru jako celku. Neochota najít shodu před volbami tomu ovšem brání. Neexistence politické shody vedla k zastavení tendru na Temelín 3 a 4 - a nechtěl jsem, aby se to opakovalo. Do politických jednání nezasahuji, ale tlačil jsem na politiky, aby došli ke shodě. Jinak riskujeme promarnění času, peněz i energie.

Jak se v tomhle složitém tématu orientuje veřejnost?

Politické strany mají jasná stanoviska, z jaderného tendru se stalo i téma hodnotového střetu, to je - myslím - srozumitelné. To s kým se v jaderné zakázce spojíme, o nás řekne, jaké hodnoty máme. Máme průzkum ministerstva zahraničí, který hovoří dost jasně: většina lidí si nepřeje, aby se na jaderné zakázce podílelo Rusko. Máme tu také šest politických stran, které jsou proti účasti Rosatomu v zakázce v jakékoliv podobě. Mohu si o tom myslet, co chci, ale mám-li zájem projekt realizovat s širokou podporou veřejnosti, tak to nemohu ignorovat. Překvapuje mě, že není ochota o těchto názorech naše ruské partnery informovat. Kdyby to tak bylo, projekt mohl být zahájen a mohli jsme podle stále platné strategie pokračovat dál. Místo toho se kolem toho dělají různé tanečky. A když v tomhle budeme pokračovat, zaděláváme si na to, že projekt nebude realizovatelný.

Jak to myslíte?

Zasahuje se do schváleného postupu. Nyní přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu s tím, že se osloví všichni čtyři potenciální zájemci a pošle se jim část zadávací dokumentace. Před časem jsme se přitom rozhodli pro jinou cestu: stanovili jsme si jasný časový harmonogram a postup. Tyhle změny vytvářejí nejistotu, nemůžeme stále měnit podmínky a odsouhlasený věcný a časový postup. Nemluvíme o dodávce rohlíků, ale nemalých nákladech na straně dodavatelů. Jen pro příklad: náklady na účast dodavatelů na jejich straně u zastaveného tendru na Temelín 3 a 4 přesáhly 700 milionů korun. V řadě věcí potřebujeme toleranci sousedních zemí i Evropské unie, máme řadu platných mezinárodních závazků.

Ministr průmyslu se před odpor bezpečnostní komunity pokouší v zakázce za každou cenu Rosatom udržet. Nesleduje byznysové aspekty tendru, ale geopolitické - a jde v tom proti bezpečnostní komunitě. Co je jeho motivací?

Obecně řečeno dosažení strategického cíle nemůžete ovlivňovat či podmiňovat dílčími nápady nebo ad hoc podmínkami, které se objeví. Když jdu na severozápad, nemohu si z čista jasna říct, že teď jdu na jih, za chvíli půjdu kousek na severovýchod,  a potom zase na severozápad. To bychom se mohli velmi rychle začít točit v kruhu.

Ministr Havlíček jde v zakázce hlavně na východ. Proč, když to pro Česko představuje bezpečnostní riziko?

Nevím, z hlediska postupu podle bezpečnostní výjimky dle zákona o zadávání veřejných zakázek ekonomické parametry a otázky jaderné bezpečnosti nehrají žádnou roli.

Prezident Zeman veřejně opakovaně řekl, že chce za vítěze zakázky právě Rosatom. O jádro se zajímá také jeho poradce Martin Nejedlý. Proč Havlíček vychází Hradu vstříc? Mluví se o tom, že mu Hradem byla nabídnuta funkce premiéra, víte o tom? Nebo je za tím něco jiného?

Na Hradě jsem nebyl, takže se pohybujeme v oblasti spekulací. Pokud bychom řídili takto veliký a dlouhodobý investičně-technický projekt na základě osobních zájmů a preferencí někoho z týmu vládního zmocněnce, ministerstva průmyslu či investora, respektive někoho dalšího stojícího mimo projekt, tak to časem vždy skončí špatně.

Jaký je postoj premiéra Babiše? K věci se skoro nevyjadřuje, co vlastně chce?

V poslední době jsem s ním o tom nemluvil, můj pocit je, že toto téma předal právě do kompetence pana ministra. V předchozích obdobích tomu čas věnoval, nyní to - asi s ohledem na další aktivity a úkoly - zřejmě tak není.

Když chtěl ministr Havlíček průmyslu minulý týden předběžně vypsat tendr i s Rosatomem, je možné, aby o tom premiér nevěděl?

Někdy se stávalo, že premiér měl hodně odlišný názor než ministr. U téhle konkrétní věci to nemohu komentovat, protože bych hodnotil něco, o čem nemám informace.

Podle našich informací přišly podklady ke změně na ministerstvo průmyslu z ČEZ, je to tak?

Na ČEZ jsme si vyžádali konečnou verzi dokumentace tak, aby se projekt nezdržoval a mohli jsme pokročit dál. Obdrželi jsme ovšem dokument, který se od dohody lišil. Argumentem bylo, že takto byla uzavřena dohoda s ministerstvem průmyslu - nicméně ani já, ani nikdo z mého týmu jsme o dohodě uzavřené zcela určitě mnoho dnů před zasláním dokumentace informováni nebyli. Proto jsem ještě minulý pátek informoval ministra, že k navrženému postupu a některým částem textu dokumentu máme zásadní výhrady. Následně jsem žádal podklady k jednání Bezpečnostní rady státu a vlády, která se tím měla podle zpráv v médiích o jednání Poslanecké sněmovny zabývat – ale ty jsem nedostal a ani na moji žádost nebylo nijak reagováno.

Co ČEZ upravil?

Původně to mělo být tak, že výběrové řízení je vypisováno s termínem předložení nabídek za dvanáct měsíců. To odpovídalo i dohodě mezi předsedou vlády a předsedy politických stran. Chtěli jsme, aby byly zapracovány všechny bezpečnostní výhrady, které vzneslo ministerstvo vnitra. Seznam pozvaných uchazečů by měl logicky být v kompetenci vlády. Místo toho jsme obdrželi dokumentaci, která zkracovala celé řízení, a měl být formulován „bezpečnostní dotazník“ - který ovšem měl být sestaven tak, že by se v něm nehodnotili uchazeči z pohledu dopadů na bezpečnost státu, nýbrž z pohledu jaderné bezpečnosti, dodavatelského řetězce a řady dalších aspektů, které už jsou součástí hodnocení v rámci standardního výběrového řízení. Navíc ČEZ v posledních třech letech byl s potenciálními dodavateli v pravidelném a častém kontaktu a věděl o nich vše, co bylo k vyhlášení tendru potřeba. Nejzávažnější bezpečnostní otázkou není subdodavatelský řetězec, ale to, kdo je dodavatelem jaderného ostrova, takzvaným architect engineerem projektu. To je klíčová funkce rozhodující o úspěšnosti či neúspěšnosti přípravy a výstavby jaderné elektrárny. Zde nalezení odpovědi a hodnocení není tak složité.

Jak to celé vzniklo? Čí to byl nápad?

To opravdu netuším. Byl jsem překvapený, že když jsme se 11. března za účasti a souhlasu vicepremiéra Havlíčka na něčem domluvili, tak jsme 19. března obdrželi něco zcela jiného. Takovou úpravu neuděláte za 48 hodin. Změna zadání podle mě musela padnout už okolo toho 11. března.

Vláda chce využít bezpečnostní výjimku ze zákona o veřejných zakázkách, ale na druhou stranu nevyloučí Rusko. Podle expertů to může vést k tomu, že celé výběrové řízení zruší antimonopolní úřad nebo pak Evropská komise jako nezákonný. Vidíte to stejně?

Když se dělalo výběrové řízení na dostavbu Temelína, stát udělal technickou předkvalifikaci a následně do tendru podle zákona o veřejných zakázkách pozval tři firmy. Pokud nyní uděláme bezpečnostní předkvalifikaci včetně hodnocení subdodavatelů a hodnocení jaderné bezpečnosti, budeme odpovídat na řadu otázek, proč nepostupujeme podle standardního výběrového řízení. Předpokládám, že na ně jsou odpovědi k dispozici. Musím vyjít z toho, že nemám všechny informace z posledních dní a ministerstvo průmyslu přesně ví, proč a s jakými argumenty takto postupuje. Potom určitě nebude mít problém to u antimonopolního úřadu nebo Evropské komise obhájit. Při zahájení i samotných jednáních v rámci pre-notifikačního řízení u Evropské komise jsme informovali o plánovaném postupu. Teď budeme muset vysvětlit, proč jej modifikujeme. Podle mě si zbytečně komplikujeme život.

Co potenciální uchazeči o jádro říkají náhlé změně postupu státu? Po půlročním “bezpečnostním posouzení” mají podle ministra Havlíčka nyní dostat na následnou přípravu nabídek do oficiálního výběrového řízení jen půl roku. A nikoliv rok, jak dříve stát avizoval. Neptali se vás na to?

Pokud jim na předložení nabídek nedáme prostor dvanácti měsíců, tak otázky budou. Každá z těch stran počítá s roční lhůtou. Plánuje na to lidi, peníze i rozdělení činností a aktivit jednotlivých odborných útvarů. Není to tak, že si vzpomeneme a uchazeči najednou stovce lidí řeknou, že mají zastavit práce na rozpracovaných projektech a začít dělat na něčem jiném. Takto to v žádné ze čtyř uvažovaných firem nefunguje. Mám veliké obavy, zda změna postupu - o které nikdo z dodavatelů nebyl informován a dovídají se o ní z médií - nevytvořila u vedení potenciálních dodavatelů určitou nejistotu, která povede k menší pozornosti věnované našemu projektu. Navíc, a to je velmi špatné pro české dodavatele, bude minimum času na dojednání výhodných obchodních dohod mezi nimi a potenciálním hlavním dodavatelem.

Ministr Havlíček vaše odvolání zdůvodňuje tím, že nemáte nezbytnou bezpečnostní prověrku, u níž se ukázalo, že je ve funkci potřeba. Jak je možné, že jste ve funkci dva roky a ta “potřeba” se vynořila až nyní?

Prověření na nejnižší stupeň pochopitelně mám. To dostačovalo na účast na uzavřených jednáních vlády. K roli, kterou mám, prověrku na vyšší stupeň nepotřebuji. Kdyby tomu bylo jinak, nebyl problém, abych o ni požádal. V minulosti jsem ji měl na stupeň T. Nepotřebuji se seznamovat s tajnými dokumenty a hodnoceními bezpečnostních služeb. Pro mě byl důležitý výsledek jejich posouzení – pokud někoho označí za nebezpečného, tak jsem to respektoval.

Takže to byla záminka?

O odvolání jsem se dozvěděl z vysílání ČT24. Beru to tak, jak to je. Už jsem toho v životě zažil tolik, že se necítím nijak dotčený. Svoji práci jsem jak já, tak můj tým odvedli. Práce vás musí těšit. Je neštěstí strávit život něčím, co vás nebaví. To je smutný život.