O našem bytí, či nebytí na sítích nemůže rozhodovat svévole Facebooku

Odcházející prezident Donald Trump přestal existovat na sociálních sítích. Například Twitter jeho účet - s téměř 90 miliony fanoušků - smazal natrvalo s argumentem, že Trump představuje bezpečnostní riziko, jak měly ukázat události v Kapitolu minulý týden. Jak vnímáte to rozhodnutí?

S Trumpem se opravdu málokdy shodnu a jeho výrok o ukradených volbách považuji za nepřípustný, stejně jako podněcování k násilí. Ale nepovažuji za správné, že o tom, jestli je něco legálního, nebo není, rozhodují soukromé firmy. Rozhodnutí, jestli Trump představuje ohrožení národní bezpečnosti, patří do rukou soudů.

Skaut vás může vyloučit, váš hokejový oddíl vás může vyloučit. Nemají mít soukromé společnosti právo stanovit si vlastní pravidla? O čem všem má rozhodovat soud?

Na Facebook nebo Twitter nelze pohlížet jako na běžný soukromý podnik jako na pekařství na rohu, které má svoje pravidla. Obě sítě mají svůj byznys model postavený na tom, že vytvářejí online prostor pro veřejnou diskusi - a Facebook má na svém segmentu trhu monopol. To samozřejmě mění pohled na tyto firmy. Podle mě je nepřípustná svévolnost rozhodnutí Facebooku, kde několik jednotlivců rozhodne, které příspěvky jsou ještě v pořádku a které už ne.

Jak by to podle vás mělo fungovat?

My jsme s naší politickou skupinou v europarlamentu vypracovali modelový zákon na ohlašování a odstraňování nelegálního obsahu na internetu. Jeho principem je, že by digitální platformy měly povinnost mít uživatelsky přívětivé rozhraní, pomocí kterého by jejich uživatelé mohli nahlásit nelegální obsah. To je sice možné už teď, ale má to různá úskalí. V našem návrhu by bylo rozhodující, zda by příspěvek naprosto evidentně porušoval zákon, nebo jestli by to bylo sporné. V případě – řekněme - dětské pornografie není co řešit, tu by musela odstranit sama platforma. Kdyby to ale bylo nejednoznačné, například tedy, zda je prezident USA hrozbou pro národní bezpečnost, pak by o tom neměla rozhodovat dotyčná firma. Udělala by to příslušná kompetentní autorita - nezávislý soud.

Evropský parlament nemá právo zákonné iniciativy. Co se svým návrhem chcete dělat?

Už jsme ho předali Evropské komisi a rádi bychom, aby tento princip - tedy přenos rozhodnutí na nezávislé soudy v případě sporů o legalitu obsahu na sítích - vpravila do zákona o digitálních službách, který se momentálně připravuje na půdě EU.

Jak se chcete vyrovnat s dilematem, zda zasáhnout včas a teprve poté nechat věc přezkoumat nezávislým orgánem, nebo se nejdříve obrátit na soud a riskovat, že konečný verdikt přijde i za několik let a mezitím budou - když to vyhrotíme - mrtví? Část lidí kritizovala rozhodnutí Twitteru v případu Trump za to, že přišlo pozdě.

Konečný verdikt soudu může trvat dlouho, ale soud má možnost vydat předběžné opatření a daný obsah nechat preventivně odstranit. To vše se dá zautomatizovat, nepředstavujme si to tak, že by si Facebook nebo Twitter posílal faxy s příslušným soudem. V čase nevidím zásadní problém. Problém skutečně je, že rozhodnutí tady na sebe vzaly dané firmy a my jako společnost se musíme zamyslet nad tím, kdo to má dělat. Podle mě to mají být soudy. Je potřeba to systémově řešit kvůli běžným uživatelům sítí, kterým se také děje, že jejich účty jsou zablokovány.

Ohrožení národní bezpečnosti je vysoce politická věc. Nežádáte přenosem rozhodnutí v případu, jako byl Donald Trump, aby soud rozhodl něco, co mají posoudit politici a profesionální vedení státu?

Nerozumím americkému ústavnímu systému natolik, abych na to mohl zodpovědně odpovědět. Ale z obecného pohledu mi jde o to, aby výmaz ze sociálních sítí v případech, které nejsou jednoznačně protizákonné, nařídila nezávislá instituce. Nezávislá na politice, na ekonomických zájmech - a to jsou, nebo by měly být, soudy. Případ Donalda Trumpa je možná extrémní, protože jde o amerického prezidenta a v Kapitolu umírali lidé, ale kandidátů na výmaz mezi politiky by se na sítích zřejmě našlo víc. Když o nich budou rozhodovat soukromé společnosti, nikdy nezískáme nezávislý verdikt - a bude to špatně pro svobodu slova.

Evropská unie také přitvrzuje v boji proti teroristickému obsahu na internetu, dokončuje se příprava legislativy, která by digitální platformy zavázala smazat do hodiny po zveřejnění obsah, který by podněcoval terorismus. Souhlasíte s tím?

Na téhle legislativě začal pracovat už minulý parlament a postoje europoslanců a členských států byly velmi odlišné, což vždycky snižuje možnost dobrého kompromisu. My za Piráty jsme měli výhradu právě vůči tomu časovému limitu. Velké firmy a platformy s tím nebudou mít problém, protože na to mají software i dost lidí, kteří jsou neustále online. Pro menší sítě bude problém smazat něco hodiny po půlnoci. Podařila se nám odstranit povinnost pro firmy mít upload filtry, které by některé příspěvky automaticky mazaly z obsahu, což by omezilo svobodu projevu, protože filtry ignorují kontext, satiru a další věci. Stejně tak se nám podařilo uhájit soukromou komunikaci na sítích, například v messengeru, před automatickým prohlížením kvůli obavě z terorismu.

Proč považujete za prospěšné hájit soukromou komunikaci na sociálních sítích z hlediska potírání terorismu?

Protože jen proto, že v naší společnosti žijí kriminálníci a teroristé, není možné na všechny a priori pohlížet jako na podezřelé a porušovat jejich právo na soukromí. Česká pošta taky neotevírá dopisy s tím, že v nich může být něco nelegálního. Právo na soukromí a svobodu v soukromí chceme zachovat.

Vrah francouzského učitele Samuela Patyho se se svými komplici domlouval hlavně po zprávách na sociálních sítích. Není to přesvědčivý argument, aby se ponoukání k terorismu mohlo prohledávat i v soukromých konverzacích?

Případ Patyho urychlil dohodu na nové protiteroristické normě, stejně jako poté útok ve Vídni. Ale pokud se nepletu, Samuel Paty se obrátil na policii, protože se stal terčem výhrůžek smrtí a policie věděla o zvýšené aktivitě na sociálních sítích okolo něj. Přesto nedokázala zabránit jeho smrti. Myslet si, že tu pomůže prohledávání veškeré online komunikace, je podle mě naivní.

Podpoříte zmíněnou protiteroristickou legislativu, až se o ní bude hlasovat v europarlamentu?

Kromě toho, že tam zůstala ona hodina času na odstranění teroristického obsahu, mi vadí ještě to, že příkaz k odstranění může vydat řada politicky závislých institucí - a můžou ho vydat přeshraničně pro celou Unii. Konkrétně si to představme tak, že například Viktor Orbán by mohl přes jedno svoje ministerstvo nařídit odstranění kritického příspěvku vůči svojí vládě ve všech zemí EU, protože by toto ministerstvo tvrdilo, že danou věc říkají ekoteroristé. Norma nabízí širokou škálu zneužití tímto směrem a opravné mechanismy, jak to zastavit, jsou velmi slabé. Ještě se o tom bude vyjednávat, zatím mám vůči legislativě velké výhrady.