Nord Stream 2 se po útoku na Navalného dostal do bodu obratu

Zdravotní stav ruského opozičníka Alexeje Navalného se zlepšuje. V úterý na svůj Instagram umístil fotografii z berlínské kliniky Charité, kde se zotavuje. Je na ní se svojí rodinou s dovětkem, že je již schopen sám dýchat. Navalnyj byl v Rusku otráven nervovou látkou ze skupiny novičoků. Německo na násilný akt reagovalo prohlášením, že proti Rusku – jehož politické vedení je z útoku podezřelé – můžou být na evropské úrovni přijaty blíže nespecifikované sankce. Jednou z nich je zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2, na němž má Moskva zájem. O tom, nakolik je to pravděpodobné, jsme mluvili s účastníkem postdoktorandského studia na Harvardově univerzitě a bývalým poradcem amerického ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost v Evropě Benjaminem L. Schmittem.

V Německu až donedávna panovala shoda, že rusko-německý plynovod Nord Stream 2 - který může odříznout od plynu Ukrajinu a část střední a východní Evropy - by se měl dokončit. Po otravě Alexeje Navalného, který se zotavuje v Berlíně, nicméně někteří politici začali mluvit o tom, že tato významná geopolitická stavba by se měla zastavit. Jak se podle vás nakonec německá vláda rozhodne?

Zejména ve světle šokující otravy Alexeje Navalného na ruském území je stále pravděpodobnější, že USA a Evropa společně projekt Nord Stream 2 zastaví. Důvodem je kombinace sankčního a diplomatického tlaku, který roste na obou stranách Atlantiku. A pak jsou tu také prohlášení napříč německým politickým spektrem, která požadují pozastavení celého projektu. Zahrnují politiky CDU / CSU, Zelené a FDP. K věci se vyjadřovala také kancléřka Angela Merkel a ministra zahraničí SPD Haiko Maas - a ani oni nevyloučili ukončení projektu. To vše by umožnilo společný postup proti plynovodu - tedy postavit transatlantickou jednotu proti agresivní politice Ruska doma i v zahraničí.

Může Navalného otrava skutečně ovlivnit rozhodování vrcholných politiků v Berlíně, kteří Nord Stream 2 roky hájili?

Opravdu se zdá, že otrava Navalného může být bodem obratu pro širokou škálu německých politiků. A nejde jen o ruského opozičníka, Rusko vytrvale usiluje o podkopání Západu, byla tu nelegální anexe Krymu, ruská agrese na východní Ukrajině, snaha manipulovat volby v řadě zemí, kybernetické útoky napříč USA a Evropou i mnoho dalších podobných kroků.

Trumpova administrativa již kvůli plynovodu přistoupila k uvalení sankcí - jsou zaměřené na jednotlivé firmy, které se výstavby projektu účastní. Německo na to reagovalo podrážděně. Lze očekávat, že by se přístup USA k plynovodu změnil, kdyby letošní prezidentské volby vyhrál demokrat Joe Biden?

Americký pohled na Nord Stream 2 je založen na obavách, že by tento projekt podkopal ekonomickou a strategickou bezpečnost Ukrajiny a sloužil by jako prostředek pro ruský zhoubný vliv a strategickou korupci v celé Evropě. Postoj Ameriky k Nord Streamu 2 je hodně jednotný. Počínaje Obamovou demokratickou administrativou, za níž projektu ve veřejných prohlášeních oponovala řada vysokých úředníků - včetně tehdejšího viceprezidenta Joe Bidena, který ho označil za „špatný obchod pro Evropu“. Je proto vysoce nepravděpodobné, že by se na tomto postoji něco změnilo, kdyby Biden zvítězil v listopadových prezidentských volbách. Vezměte v potaz i to, že sankční legislativa týkající se Putinova plynovodu byla v Kongresu schválena demokraty i republikány.

Proč se USA dívá na Nord Stream 2 s nedůvěrou?

Sankce USA jsou přijímány kvůli hlubokým obavám demokratů i republikánů, které tu jsou od roku 2015, kdy byl projekt zahájen. Jde především o negativní dopad plynovodu na transatlantickou bezpečnost. Přijaté sankce vstoupily v platnost jako součást zákona o národní obraně USA, jejich okamžitým dopadem bylo to, že od projektu odstoupila ve Švýcarsku sídlící společnost Allseas, jeden ze subkontraktorů najatých ruským Gazpromem. A protože mu to zkomplikovalo možnost projekt dokončit, byla Moskva nucena podepsat novou přepravní smlouvu s Kyjevem, což odvrátilo uzavření toku plynu na Ukrajinu ke konci roku 2019.

Česko na jednu stranu přistupuje k Nord Streamu 2 kriticky, vyjadřuje solidaritu se zeměmi, jako je Ukrajina nebo okolní státy, které by nový plynovod odstřihnul od dodávek cenné suroviny, na druhou stranu Praha zdůrazňuje ekonomické výhody Nord Streamu 2. Myslíte si, že aktuální vývoj v Německu bude mít vliv i na postoj Česka?

Domnívám se, že ano, že momentální evropská dynamika ohledně projektu se ve světle otravy Alexeje Navalného může odrazit i v pozici Česka. V uplynulých letech jsme mohli vidět, jak politici a úředníci v Praze vyjadřují solidaritu s těmi, kdo měli s Nord Streamem 2 problémy, ale kromě toho také říkali, že z projektu můžou těžit některé české firmy. Nicméně zaznamenal jsem, že i v Česku se už začala objevovat prohlášení, aby bylo od dokončení Nor Streamu 2 upuštěno - zaznívají od poslanců i od řady českých expertů na národní bezpečnost.