Gates přitáhl pozornost k přehlíženým nemocem, ale očkování není vše

Bill Gates je průkopníkem počítačové éry a po dlouhou dobu byl díky tomu nejbohatším mužem planety. V novém tisíciletí se ale postupně ze své mamutí firmy Microsoft stáhnul a se stejnou vervou jako kdysi softwaru se pustil do humanitární pomoci. Nadace, kterou vede společně s manželkou Melindou, vydala už přes padesát miliard dolarů, většinu na péči o zdraví v rozvojovém světě. Nyní slíbila vynaložit čtvrt miliardy dolarů na boj proti covid-19, především na podporu vývoje vakcíny a na pomoc chudým zemím v jižní Asii a Africe. Text o filantropické kariéře Billa Gatese najdete v aktuálním vydání tištěného Respektu. Jako jeho doplněk přinášíme rozhovor s Adamem Moe Fejerskovem, výzkumníkem z Dánského institutu pro mezinárodní studia, jenž práci Nadace Billa a Melindy Gates několik let zkoumal. Předloni vydal knihu Nástup Gatesovy nadace k moci. Růst soukromé moci v globální politice. 

Čím se Nadace Billa a Melindy Gatesové liší od jiných důležitých nevládních nebo mezinárodních organizací?  

Bill Gates je jedním z tvůrců digitální revoluce, je v dobrém smyslu technologickým nerdem. Takže není úplně překvapivé, že se tento charakter odráží i v přístupu k problémům, kterým se věnuje jeho nadace. Sází dominantně na technologie a na dobře změřitelná technická řešení. To jej logicky vede k důrazu například na podporu očkování v chudých zemích. Protože na jedné straně je náročné vakcíny technicky rozvinout a na druhé straně je jejich aplikace jasně hmatatelná a měřitelná. Jdete do konkrétní vesnice, očkujete konkrétní dítě, můžete úspěch snadno evidovat a počítat. Vyhýbá se společenským i politickým souvislostem a posilování zdravotnických systémů, tedy nemocnic, výuky lékařů a zdravotních sester v chudých zemích. To jsou pomalá, v podstatě politická témata, kde se hůře na základě dat měří úspěch. Svým důrazem na vakcíny a lékařské technologie tak Gatesova nadace tuhle rovinu problémů chudých zemí zanedbává.

Čeho Bill a Melinda Gatesovi během dvaceti let filantropické práce dosáhli?   

To nejdůležitější je, že přinesli spoustu zdrojů a pozornosti k tématům, která předtím ležela zcela na okraji zájmu. Zvláště k otázkám globálního zdraví. Například výdaje na vývoj vakcín v devadesátých letech klesaly, některé nemoci byly víceméně zapomenuté, léčba AIDS byla pro rozvojové státy nedostupná, malárie nebyla pro farmaceutické firmy z tržního hlediska zajímavá, protože kosila chudé obyvatele chudých zemí. Jakmile Gates začal platit výzkum malárie, stal se hlavním dárcem na poli výzkumu malárie vůbec. To ukazuje, jak podfinancovaná a málo sledovaná na počátku tisíciletí malárie byla. Farmaceutické firmy se soustředily na chronické nemoci klientů v bohatších zemích. Nebýt nadace manželů Gatesových, tak by se to možná nezměnilo. A nejde jen přímo o peníze nadace. Gates dokázal těmto tématům získat pozornost médií a dalších dárců. Má silnou síť kontaktů, schopnost ovlivnit hodně lidí. Když přijede třeba do Dánska, hned dostane audienci u premiéra. Kdykoli mají šanci, mluví Bill a Melinda o očkování nebo o problémech sanitace v Asii a Africe a dostávají tím téma do širšího povědomí.

Gates pořádá a štědře dotuje soutěže vědců, jejichž cílem je najít nečekané řešení problémů spojených se zdravím ve světě. Například vyhlásil soutěž o vynález nového typu toalety, která by se dala použít ve slumech rozvojového světa. Jaké má tento přístup úspěchy?

V praxi se z toho mnoho neujalo, třeba nový typ toalety se nikde masově nepoužívá. Ale stejně je to skvělý a vhodný přístup pro soukromou nadaci. Je to v jádru experiment, riziko, hledání nápadu, který toho v případě úspěchu hodně změní – nebo také možná nebude k ničemu. Většina soutěží se nicméně zaměřuje na technologická řešení a jen výjimečně se na problémy dívají sociální a politickou perspektivou. Úzké zaměření na přírodní vědy je z mého pohledu slabinou “velkých výzev” - jak Gates těmto soutěžím říká.

Když Gates založil nadaci, neměl s humanitární prací žádné zkušenosti. Zároveň je to člověk, který hodně čte a v rozhovorech uznává a reflektuje vlastní chyby. Jak se nadace za dvacet let existence změnila? 

Zdůrazním dva body. Když nadace začínala, chtěla pracovat osamoceně. Dávat granty na podporu projektů, které jí dávaly smysl, a vyhýbat se politickým tématům. Nechtěla například příliš spolupracovat se Světovou zdravotnickou organizací WHO, neboť ji považovala za příliš zpolitizovanou. Během let zjistila, že pokud toho chce na poli globálního zdraví dosáhnout co nejvíc, nemůže zůstat v izolaci. Nyní je ve WHO silně angažovaná, spoluutváří její priority, je klíčovým sponzorem - a také lobbuje mezi politiky ve Washingtonu. Gates byl jedním z prvních, kdo dostal v Bílém domě termín u Donalda Trumpa a vyprávěl mu o cílech své nadace.

A druhý bod?

druhou významnou změnou je přece jen postupné zpochybňování Gatesova čistého důrazu na technologie. Podstatnou roli v tomto posunu hraje jeho manželka Melinda. Ve směřování nadace hraje významnou a rovnocennou roli – a přitom je jistým protikladem Billa. On vidí problém, načte si o něm knihy a pak je konzultuje s vědci, především přírodními. Ona se více zajímá o kontext, ve kterém se problém vyskytuje, chce vidět země, kde nadace pomáhá, a chápe, že rozvoj nespočívá jen ve vývoji a užití vakcíny. Vakcinace milionů a milionů dětí je samozřejmě přínosná. Ale můžete být očkovaný, a pak být odkázaný na pití vody z nejbližší řeky, které je otrávená. Očkování vás nezachrání ani tehdy, když je ve vaší zemi hrozný zdravotnický systém. Na globální zdraví je třeba se dívat takto celostně - a Gatesova nadace se tímto směrem během let posouvá. I když na můj vkus stále příliš málo.

Říkal jste, že nadace zpočátku chtěla být outsiderem, být v izolaci. Klíčový nástroj při podpoře vakcín, tedy v roce 2000 založená organizace Gavi, ale byla od počátku široká, přispívá do ní spousta vlád a mezinárodních organizací. Není to v rozporu?

Gavi vznikla právě kvůli tomu, že Gates nebyl spokojen s WHO, považoval ji za byrokratickou, pomalou a zpolitizovanou. Proto nadace iniciovala fond, který se měl věnovat pouze jednomu tématu - očkování. Je to čistě technická organizace, nesoustředí se na širší otázky péče o zdraví, ale pouze konkrétní vakcíny na specifické nemoci. Ve spolupráci s farmaceutickými firmami, bez nichž by svých cílů nedosáhla.

Donald Trump nyní zmrazil americké financování WHO a Gatesovi se stali hlavním sponzorem nejvýznamnější globální organizace věnující se zdravotním otázkám. Jak WHO ovlivňují? 

Neposílají prostředky, s nimiž si WHO může nakládat podle uvážení. Směřují je na podporu konkrétních politik, které odpovídají prioritám nadace. Podporují reformu organizace a platí některé zaměstnance nadace, aby pracovali na konkrétních projektech v rámci WHO. Stejně jako ostatní hlavní dárci, kterými jsou především národní vlády, ovlivňuje směřování organizace, v Gatesově případě důrazem na očkování. Přijde mi to problematické. Jak už jsem říkal a jak ukazuje i pandemie covid-19: samozřejmě potřebujeme vakcíny, ale stejně důležité je mít robustní zdravotnické systémy, a ty jsou dnes v chudých zemích zcela nefunkční.

Jak nadace toto zaměření odůvodňuje?

Říkají, že každý dělá to, v čem je nejlepší. To je pravda. Přístup Gatesových by samozřejmě nebyl špatný, kdyby měl vliv pouze na jejich nadaci. Jenže ona je tak velká a bohatá, že má obrovský vliv na veškeré dění v oblasti globálního zdraví.  Mnozí menší donoři nadaci následují a podobně se i vědci zaměřují na oblasti a metody, které odpovídají grantovým prioritám nadace. Ta je přitom soukromá a rozhodují v podstatě Bill a Melinda Gatesovi. Bez demokratické kontroly nebo požadavků na transparentnost, kterým čelí státní rozvojové agentury.