0:00
0:00
Rozhovor1. 9. 202215 minut

Blažek: Moc času nám nezbývá, lidé chtějí slyšet o konkrétních opatřeních

S ministrem spravedlnosti o zastropování cen energií, obavách z nespokojenosti, Miloši Zemanovi i prezidentských volbách

Pavel Blažek, 2018
Autor: HN - Lukas Biba

V Poslanecké sněmovně jste řekl, že energetická krize může vést k ohrožení politického systému. Co přesně jste měl na mysli?

Velmi jednoduše poučení z historie, že žádná demokracie nikdy v dějinách nevydržela bez fungující ekonomiky, čímž se tenhle systém vládnutí velmi liší od jiných systémů, jako jsou třeba diktatury, které naprosto klidně přežijí, i když lid je chudý. Demokracie nikoliv.

↓ INZERCE

Přes růst ceny energií, inflaci způsobenou ruskou agresí na Ukrajině ekonomika stále funguje, česká i evropská. Co je pro vás nejčernější scénář, kdyby to tak nebylo?

Dodám druhý důvod, a to je pocit nejistoty a strachu obyvatelstva, které volá po rychlém a rázném řešení růstu cen energií v dobách, kdy kvůli tomu stoupají výrazně náklady na normální život. Rozhodně zde zatím není vidět žádnou chudobu, ale pohybuji se mezi lidmi - a kamkoliv přijdu, slyším, co mi říkají: musíte s tím něco udělat. Ano, ekonomická situace v Evropě není tak špatná, jsou tu však jevy a tendence, které to můžou negativně změnit.

Co nejhoršího by se mohlo stát v Česku?

Tím nejčernějším scénářem jsou samozřejmě pouliční boje, které mohou vzniknout proto, že budou tak drahé potraviny nebo budou méně dostupné v důsledku zdražování a krachu mnoha firem a výrobců. To by mohlo vést k rabování, to znamená k násilí a pak už je jen krůček ke zhroucení politického systému a volání po tom, čemu diktátoři říkají zavedení pořádku. První test budou prezidentské volby, obávám se, aby nebyl zvolen někdo, kdo se bude chtít dohodnout s Vladimírem Putinem, že nějak zařídí plyn výměnou za vstřícnost k němu.

Ve Sněmovně jste také řekl, že “pokud se nenajde celoevropské řešení, je dokonce ohrožena Evropská unie jako taková”. Teď tu byl na návštěvě německý kancléř Olaf Scholz a žádná dohoda není. České předsednictví v tomhle selhalo?

České předsednictví trvá de facto měsíc, to znamená červenec, protože, jak známo, v srpnu má celá Evropa dovolenou. To znamená, že za tu krátkou dobu se moc podařit nemohlo. Co zmiňujete, je první jednání s Německem, nikoliv Evropskou unií, to je potřeba zdůraznit. Němci se zatím nechtějí připojit k celoevropskému zastropování cen energií, mají pro to své argumenty. My o to usilujeme a budeme je dál přesvědčovat, že je to v zájmu všech. Jinak by obyvatelstvo mohlo ztratit důvěru v Unii jako celek.

ODS dosud říkala, že EU by v energetice neměla národním státům říkat, co mají dělat. Premiér Fiala odmítal zastropování cen, což nyní prosazuje. Jde o obrat ve vaší ideologii?

Odpovím citátem knížete Metternicha, ten říkal, že v politice ideologie nutné jsou, ale rozhodují věci. Těmi věcmi myslel řešení konkrétních problémů. Ideologie se nezříkáme. Je tu ale zcela mimořádná situace, běžné pravolevé postupy nefungují. Pravda je taková, že trh momentálně prochází něčím, co nepamatujeme, ceny energií na burze se obchodovaly za neskutečné částky, kousek od nás je válka. Na to musíme reagovat.

Když se vám nepodaří se dohodnout na evropské úrovni, co bude české řešení, jak na rostoucí ceny energií řešit?

Jako ministr spravedlnosti se pokusím v řádu dnů navrhnout takový postup, aby bylo právně možné ono zastropování cen. Jde mi o to, aby to způsobilo co nejmenší škody třetím osobám, to znamená dodavatelům a výrobcům energií. Momentálně se o tom radím s odborníky z energetiky a dalšími experty, chci to zvládnout do konce tohoto týdne a informovat premiéra. Musím to vymyslet tak, aby to nenarazilo na právní problémy.

Pavel Blažek Autor: Milan Bureš

Co už máte v hlavě?

Konkrétní obsah vám v tuhle chvíli ještě říct nemůžu.

Největší výzvou pro vaši vládu bude zvládnout na podzim narůstající hněv společnosti, kterou bude drtit právě inflace, drahé energie a další problémy. Jak tomuhle hněvu rozumíte?

Ve společnosti se děje to, že v podstatě si zvykla na desítky let života v zásadě v klidných obdobích, kdy tu nebyla válka. Kromě toho tu byla cenová stabilita. Politika probíhala v normálních cyklech, byly tu volby, střídaly se vlády. Takhle žila řada generací. Turbulentní doba přinesla nejistotu, že to tak nebude dál - a u některých to způsobuje hněv, naštvání, rozčarování. Zvládnout se dá jedině tak, že se budeme snažit dělat konkrétní opatření, aby lidé viděli, že je v tom nenecháme. To říkám i svým kolegům ve vládě. A přiznávám, je asi naší chybou, že o tom dostatečně s veřejností nemluvíme: ta má pak pocit, že nás to buď nezajímá, nebo nic neděláme. Moc času nám nezbývá.

Ať už jako vláda přijdete nakonec s čímkoliv, nevyřešíte vše, část odpovědnosti nějak si v těžkých dobách poradit si bude na obyvatelích. Nemáte pocit, že lidé jsou zpohodlnělí?

Když si někdo zvykne na nějaký standard, nechce o něj přijít. Lidé získali pocit, že jistoty jsou neměnné, ale nic takového neexistuje.

Válka na Ukrajině se mění na opotřebovávací. To bude mít dopady i na nás, hlavně v ekonomické rovině, o níž se bavíme. Máte nějaká data, jak odolná je česká společnost?

Tak to se přiznám, že pokud nějaká existují, já je neviděl. Náš národ je pravděpodobně s Francouzi asi nejvíc rovnostářský, což se ukázalo mnohokrát historii. To znamená, když někdo bude mít na energie a jiný ne, bude to mít možná mnohem větší společenské následky než kdekoliv jinde ve světě, pokud jde o onu sociální nespokojenost.

Michal Redl Autor: ČTK

Po měsíci končí ve funkci šéf rozvědky Petr Mlejnek, který měl kontakty s podnikatelem Michalem Redlem, mužem podezřelým policií z korupčního spolčení. Kdo by měl být novým šéfem rozvědky? A měl už by nastoupit s nejpřísnějším stupněm prověřením na Přísně tajné, což Mlejnek neměl?

Platí, že jde o podřízeného ministra vnitra. Předpokládám, že po negativních zkušenostech s panem Mlejnkem Vít Rakušan předloží jméno “neprůstřelné” osoby.

Vyplouvá na povrch, kdo vše se s Redlem vídal. Vy sám jste s ním byl někdy ve styku?

Já mám obavu, že pan Redl byl takový šíbr, že se potkal kdoví s kým. Se mnou ne.

Odmítl jste návrh předsedy krajského soudu v Brně, abyste jeho místopředsedou jmenoval soudce Aleše Novotného. Ohrožujete svými posledními tahy v justici nezávislost soudů?

Nemám čím. Já určitě ne.

Jako důvod jste uvedl jeho „nezákonné rozhodování“ s tím, že v důsledku jeho verdiktu stát nakonec platil odsouzeným odškodné. Soudcovská unie to ve svém prvním vyjádření označila za „nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné”. Podle zákona soudech a soudcích je místopředseda soudu chápán jako úzký spolupracovník předsedy soudu a na tuto pozici se nemusí konat výběrové řízení, rozhodující je návrh šéfa.Ministr může do kariérního postupu zasahovat jen ve výjimečných situacích, například kdyby se do vedení soudu chtěl dostat někdo pochybný a nedůvěryhodný. Nebo kdybyste měl v ruce rozhodnutí kárného senátu, že dotyčný eticky chyboval ve svém rozhodování. Máte něco takového?

Já s vaším výkladem toho zákona zásadně nesouhlasím. Ministr podle zákona nemusí říci vůbec žádné důvody - stejné je to jak u soudců, tak u státních zástupců. Nikdy se to neodůvodňovalo za celých třicet let, a když nějaký z mých předchůdců někoho podobně neakceptoval, demokracie se nezhroutila. Problém nastal ve chvíli, kdy se mě na to začali ptát vaši kolegové z Aktuálně a Transparency International. Poslali žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím a ministerstvo vypracovalo reakci, v níž byly uvedeny škody za nezákonná rozhodování. Později jsem o tom mluvil se Soudcovskou unií a shodli jsme se, že formulace zvoleného odůvodnění, které poskytlo ministerstvo jako odpověď podle informačního zákona na svých stránkách, nebyla nejšťastnější. Po našem jednání Soudcovská unie akceptovala mé důvody pro nejmenování soudce Novotného. Oponentní právní stanovisko k prohlášení Soudcovské unie je na stránkách ministerstva.

Váš postup může leckomu připadat jako libovůle. Předseda soudu si někoho vybere a vy řeknete ne.

Trvám na tom, že takový postupovat dovoluje zákon. Ale opakuji, že mé důvody k nejmenování soudce Novotného akceptovala Soudcovská unie. Představte si, že bych někoho jmenoval, do půl roku ho zatkli, že kradl, tak vy půjdete za mnou, ne za předsedou dotyčného soudu. Ptali byste se mě na moji odpovědnost. U soudce Novotného jsem si to vyhodnotil tak, že za něj neponesu spoluodpovědnost.

Soudce Novotný vynesl v minulosti rozsudek nad spojenkyní prezidenta Miloše Zemana Alenou Vitáskovou. Chtěl ji poslat na osm a půl roku do vězení za účast na podvodu. Vy často s prezidentem komunikujete, žádal vás o stopku pro Novotného?

To se přiznám, že ani nevím, jestli je paní Vitásková jeho spojenkyně.

Označil ji za prezidentskou kandidátku a vyjádřil své sympatie. 

Vsadím si s vámi o sto tisíc korun, že pan prezident vůbec netuší, kdo je nějaký soudce Novotný. Tohle je pod jeho rozlišovací schopnost. Takže nic takového po mě nechtěl.

Jak často jste od nástupu do funkce vůbec jednal s prezidentem Zemanem? Mluví se o vás jako o spojce vlády na Hrad.

Odhaduji tak osmkrát, někdy prezident jmenuje soudní funkcionáře, takže jsem také u toho.

O čem se bavíte?

S prezidentem o všem možném, namátkou jsem mu doporučil knížku, která vyšla o Rudolfu Slánském. Když jsme se pak viděli na slavnostním koncertu při příležitosti českého předsednictví Evropské unii v Rudolfinu, říkal mi, že ji četl. Není to tak, že bychom někde seděli a on mi říkal, koho kam mám jmenovat. To, že jsem spojkou, určil pan prezident za přítomnosti premiéra. Moje role je taková, že se snažím předcházet a vyrovnávat konflikty mezi Hradem a Strakovou akademií. Střety mezi mocemi mohou být kořením demokracie, to jednoznačně ukazují dějiny USA. Střety uvnitř jednotlivých mocí nemám rád.

Novou předsedkyní Krajského soudu v Plzni se stala Věra Oravcová. Do funkce ji jmenoval prezident Miloš Zeman, vpravo ministr spravedlnosti Pavel Blažek Autor: ČTK / Kamaryt Michal

Co jste za dobu vládnutí a před ustanovování vlády nejvíc vyrovnal? Bylo to prosazení ministra zahraničí Jana Lipavského do funkce, když ho prezident nechtěl?

Nechme to do pamětí. V případě ministra Lipavského byl ale rozhodující rozhovor premiéra s prezidentem, já jsem se mohl jen přimlouvat.

Jak často jste jednal s jeho kancléřem Vratislavem Mynářem a poradcem Martinem Nejedlým?

S Martinem Nejedlým jsem se za tu dobu párkrát viděl, totéž s kancléřem Mynářem, s ním víc. Na rozdíl od mnoha jiných se tím od počátku netajím.

S Martinem Nejedlým jste se naposledy viděl kdy?

V květnu nebo v červnu.

Co jste řešili?

Já se sestavil u kancléře a Martin Nejedlý se tam někdy staví také. Například na jaře jsme spolu mluvili o válce na Ukrajině. Kdybych to mohl říct za něj, byl velmi překvapen z toho, že Rusko zaútočilo. Názorově nejsme v mnoha věcech v souladu.

Martin Nejedlý měl dlouhodobé vazby na Rusko, obdivoval prezidenta Vladimira Putina, měl na zadní straně telefonu jeho podobiznu. Je pro vás Nejedlý temný muž?

Na celé osazenstvo Pražského hradu se musím já a nejenom já dívat jediným úhlem pohledu. Prezident Zeman vyhrál volby, každý věděl, jaké bude mít poradce a kancléře. To se stalo. Jestli chci sehrávat komunikační roli mezi hlavou státu a vládou, nemůžu kádrovat jeho okolí.

Bylo na místě, když před časem prezident udělil šéfovi Lesní Správy Lány Miloši Balákovi milost záhy poté, co mu odvolací soud potvrdil tříleté vězení za to, že ovlivnil dvousetmilionovou zakázku na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem přehrady Klíčava? Jak známo, prezident Baláka omilostnil s argumentem, že soudy ho trestaly za to, kde pracuje, tedy na Hradě.

Takovou pravomoc má. Když jsem se s ním tehdy potkal, informoval, mne, že před pár dny milost panu Balákovi podepsal, nějakým způsobem mi to vysvětloval, říkal své důvody - a to já z pragmatických důvodů hodnotit nebudu.

Zaujalo mě, že prezident použil argument, že Miloš Balák je trestán justicí za to, kde pracuje. Jako ministr spravedlnosti byste se měl vyznat v tom, zda šlo o spiknutí justice vůči hlavě státu, nebo ne?

Pochopil jsem, že prezident je pravděpodobně přesvědčen, že některé orgány činné v trestním řízení se cíleně zaměřují, řekněme, na Pražský hrad. A proto si myslel, že rozhodnutí není v tomto kontextu spravedlivé. Mluvil jsem o tom také s druhou stranou, s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, měl jsem možnost slyšet i druhý pohled. O názoru, který mi prezident v podstatě oznámil, už nebyla možnost diskutovat. Byl jsem tehdy u něj kvůli tomu, zda nepropustíme odsouzené ukrajinské vězně, aby mohli jít bojovat, a při této příležitosti mi to - na toto téma zcela nepřipravenému - sdělil.

Lenka Bradáčová Autor: HN / Václav Vašků

Nevezme to policii a státním zástupcům energii postupovat vůči lidem kolem Hradu, když dnes vědí, že stejně kamarádi hlavy státu dostanou milost?

Oni nejsou hloupí, takže ne. Pokud by orgány činné v trestném řízení něco činily a já to nevím, neukončí to, myslím si, před koncem prezidentova mandátu příští rok v březnu i z objektivních důvodů.

Připravuje prezident Zeman před koncem mandátu nějakou větší amnestii, milost nebo abolici?

Nikdy jsme o tom nemluvili. Amnestii v žádném případě.

Kdyby s ní přesto přišel, co doporučíte premiérovi, který ji musí kontrasignovat?

Nad tím textem bychom si museli sednout. Nemyslím si však, že k tomu dojde, ale přestupkovou amnestii či amnestii u bagatelních trestných činů bych i přivítal.

Jste spokojený s prací nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a Vrchní pražské zástupkyně Lenky Bradáčové?

V zásadě ano, nemám žádné veřejné výhrady.

Takže vás ve svých funkcích přežijí?

Připravujeme nový zákon o státním zastupitelství, budou tam stanovena funkční období vedoucích státních zástupců. Mohou se přihlásit do výběrových řízení. Igor Stříž opakovaně říkal, že svou funkci nevidí na mnoho let. Pokud jde o doktorku Bradáčovou, když “přežije” mě, tak to bude pro tento stát jen dobře.

Výhrady jste měl k fungování olomouckých vrchních žalobců, kde se nedávno změnil jejich šéf. Tvrdil jste, že máte analýzu, že tam nepracují dobře, ale nezveřejnil jste ji. Nejde z vaší strany o útok na instituci, kde se prověřují případy související se zadáváním zakázek v Brně, v nichž by mohlo figurovat vaše okolí?

Nemám již co zveřejňovat, vše bylo v tehdejší tiskové zprávě, vše bylo napsáno a vydáno a každý si to může přečíst. Kdybych to tehdy tušil, možná bych to nazval jinak, možná jsem to měl nazvat srovnávací analýza.  O každém politikovi můžete napsat, že je prověřován, a je to věc absolutně neověřitelná. O mně píší už 2,5 roku vaši kolegové z Aktuálně.cz a říkají tomu „manipulace s byty“ - 12 let již nejsem v radě Brna-střed, kde se rozhoduje o bytech, odmítám, že bych s tím měl něco společného.

Briefing ministra spravedlnosti a prezidenta Soudcovské unie po společném jednání. Na snímku Libor Vávra a Pavel Blažek Autor: Petr Horník / Borgis / Profimed

Policie vás nekontaktovala?

Přesně před dvěma lety jsem byl podat svědeckou výpověď v trestní věci Hubálek. Pravdivě jsem vypověděl, že jsem tohoto pána viděl asi dvakrát v životě, před více než deseti lety, několik let před jeho prvním trestním stíháním. On tehdy jako mnoho jiných úředníků krajského úřadu koordinoval spolupráci s městem Brno a nikdy jsem s ním nemluvil mezi čtyřma očima. Nemám s tím nic společného, nebojím se, spím v klidu. Nikdy jsem neviděl jediný důkaz, že, by se to mělo týkat mě nebo někoho z mého okolí.

Kdo bude kandidátem Spolu na prezidenta?

Nejsem ve vedení ODS, takže to nevím. Může se stát, že nikdo.

To jste trochu prokaučovali, ne?

Ptejte se předsednictva strany.

Z ODS se mluvilo o Miroslavě Němcové nebo Miloši Vystrčilovi, oni nechtějí?

Každý kandidát musí chtít a musí být chtěn. Nic takového, že by někdo stál a říkal „chci to“, se neděje. Mluvím s těmi lidmi, už bych to věděl.

Kdyby se dostal do druhého kola proti Andreji Babišovi Petr Pavel, podpořil byste Pavla?

To jsme strašně daleko.

Když jsme u chtění v politice, co v ní vlastně chcete dosáhnout vy?

Nejsem typ, co plánuje. Nikdy jsem nic neplánoval.

Nějak přece chcete být jednou zapsaný?

Docela čtu a tak moc dobře vím, že v historických knihách jsou maximálně prezidenti, ani premiéři tam už nejsou. Kdo dnes ví, jak se který jmenoval za první republiky. Takže o mně se jednou v historii nebude psát vůbec nic. Zas tak důležitý nejsem.

Justice prověřuje některé válečné zločiny spáchané na Ukrajině. Jak jste daleko?

Existují online dotazníky, kam se ve čtyřech světových jazycích můžou hlásit svědci válečných událostí. Oni se hlásí, troufnu si říct, že v podstatě už máme nahlášeny desítky trestných činů. Vím i číslo, kolik jich vypadá nadějně na to, že by mohlo dojít k trestnímu stíhání, ale nechci to v této fázi medializovat, bylo by to ještě předčasné.

Jsou to desítky nebo jednotky?

Jsou to zatím jednotky.

Co dělali: vraždili, znásilňovali?

Nemůžu nikoho dopředu varovat, nejsou na území Ruské federace, je možnost je dopadnout.

Ve čtvrtek se hlasuje o nedůvěře vládě. Kabinet má podle všeho dost hlasů na přežití, ale vydrží celé čtyři roky? A jak chcete, aby Česko vypadalo na konci vašeho vládnutí?

Vláda musí zvládnout současnou energetickou a společenskou krizi, předseda vlády musí dobře koordinovat vztahy v koalici a musíme si přát, aby na Pražský hrad dosedla od března osobnost, jejímž základním cílem nebude současnou vládu zničit.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články