Tři muži a domácí násilí

Na podzim loňského roku posuzoval Nejvyšší soud jednu z trestních kauz domácího násilí. Výsledné rozhodnutí soudního senátu stojí za pozornost odborné i laické veřejnosti. Jeho důsledky v konkrétním případě můžeme vysledovat právě nyní, kdy soudy nižší instance rozhodly na základě závazného právního názoru Nejvyššího soudu.

Rozhodnutí naší nejvyšší soudní autority může ovlivnit i další směřování trestní praxe v kauzách domácího násilí. Tento text tedy vznikl s myšlenkou polemizovat s úvahami, které vedly Nejvyšší soud ke konstatování, v jakém případě se o trestné domácí násilí vůbec nejedná, případně kdy o tom vznikají důvodné pochybnosti. Článek není jakýmsi opravným prostředkem svého druhu. Nemůže konstatovat, zda se v konkrétní věci, ve které Nejvyšší soud rozhodoval, obviněný dopustil trestného činu, či nikoli. Předmětem zhodnocení jsou závěry naší nejvyšší soudní instance v kontextu informací dostupných ze soudního projednávání případu.

Abychom lépe porozuměli podstatě věci, je vhodné připomenout, co pojem domácí násilí znamená a kdy se může stát předmětem trestního řízení. Jednotící definici domácího násilí v českém právním řádu nenajdeme. Teorie tento sociálně patologický jev obvykle definuje jako násilí, k němuž dochází mezi blízkými osobami žijícími ve společné domácnosti, přičemž vzájemné role těchto osob jsou v rámci násilného vztahu neměnné – jeden z aktérů je stále osobou ohroženou a druhý osobou násilnou. K násilí dochází téměř zásadně v soukromí. Současně jde o násilí opakované, dlouhodobé. Formy násilí mohou být fyzické, psychické, emocionální, sociální, sexuální či ekonomické.

Nejzávažnější podoba domácího násilí nachází svůj odraz v trestním zákoníku, konkrétně ve skutkové podstatě trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Hranice trestnosti dosahuje domácí násilí tehdy, pokud se zlé nakládání s druhou osobou vyznačuje vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti, jakož i určitou mírou trvalosti, a současně dosahuje takové intenzity, aby bylo schopno vyvolat stav, který jeho oběť pociťuje jako těžké příkoří. Jednotlivé prvky násilného jednání pak nemusí naplňovat znaky jakéhokoliv trestného činu, potřebného stupně závažnosti dosahuje takové jednání jako celek.