Nechci jít do vztahu jen proto, že se bojím být sám

Je mi 34 a jsem sám. Měl jsem několik krátkých vztahů, ale žádný netrval déle než půl roku. Určitě byla někdy chyba i na mé straně, ale myslím, že to bylo spíš tím, že jsme si jako lidi nesedli a nedokázali se celkově sladit.

Nejlepší to bylo vždycky v počátečních fázích zamilovanosti, kdy jsme dokázali tolerovat nedostatky toho druhého, ale jakmile se z toho stal dlouhodobý vztah, přišly konflikty a projevily se neshody. S poslední přítelkyní to vyústilo ve společné bydlení a teprve pak jsme zjistili, jak moc jsme rozdílní. Došlo nám, že to nebude fungovat.

Teď jsem už rok sám a začínám z toho být frustrovaný. Přemýšlím, jestli vůbec dokážu normálně žít v páru. Jestli jsem už nepropásl dobu, kdy jsem se ještě dokázal přizpůsobit a tolerovat, že ta druhá osoba je dost jiná.