Specialistka na finštinu: S angličtinou ani švédštinou si ve Finsku nevystačíte

Rozhovor s Hilkkou Lindroos, odbornou asistentkou Ústavu lingvistiky a ugrofinistiky při Filozofické fakultě UK.

Vystačí cizinec ve Finsku se švédštinou jakožto úředním jazykem i v běžné komunikaci?

Se švédštinou člověk ve Finsku opravdu nevystačí, pokud zrovna nepracuje v oblastech, kde se švédsky mluví, tedy v Helsinkách, Turku a v dalších městech na pobřeží Finského nebo Botnického zálivu. V celém vnitrozemí je finština jazyk číslo jedna. Pro běžnou komunikaci zde finštinu potřebujete.

Jaký je vztah Finska k zemím Skandinávského poloostrova? Nepociťují Finové jazykovou méněcennost?

Myslím, že dnes už není na místě mluvit o pocitech méněcennosti, protože angličtina se používá běžně i ve Skandinávii. Spolupráce se skandinávskými zeměmi sice často probíhá ve švédštině, ale většina Finů švédštinu studuje ve škole jako jeden cizí jazyk, takže nejsou úplnými „outsidery“. Švédština je mateřským jazykem jen pro necelých šest procent Finů.

Jak silně se podle vás projevilo na českém zájmu o tyto jazyky otevření finského pracovního trhu?

Když se na to díváme z hlediska univerzitního studia, zájem je stále stejný. Musím říct, že mnohonásobně převyšoval a převyšuje univerzitní kapacity, a to se přitom dnes finština studuje i v Brně. Kurzy finštiny probíhají i na brněnských a pardubických univerzitách. Myslím, že se hodně zvýšil zájem v jazykových školách, firmách a dalších institucích. Důvodem asi není jen otevření pracovního trhu. Stále více studentů má zájem ve Finsku studovat ať v rámci evropského programu Erasmus nebo jiných výměnných pobytů.

Potřebují vlastně cizinci ucházející se v severských zemích o práci znát tamní jazyky? V Norské, Švédské i Finské společnosti je přeci silně adaptována angličtina.

Cizinci ucházející se o práci v severských zemích si vystačí s angličtinou ve firemní komunikaci zhruba podobně jako v Česku. Ale co komunikace mimo firmu?

Rozhovor vznikl v rámci projektu FUTURA, který je financován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a hlavním městem Praha. Realizátorem projektu je Respekt Institut.