Víc než jen kabelky Jany Nečasové

Jana Nagyová-Nečasová si vyslechla první pravomocný trest. Dostala tříletou podmínku a desetiletý zákaz vykonávat vedoucí funkci ve státní správě. O něco nižší podmínky a zákazy dostali dva bývalí šéfové Vojenského zpravodajství, generálové Ondrej Páleník a Milan Kovanda. První dostal třicetiměsíční podmínku a osm let zákaz práce v tajných službách, druhý dvouletou podmínku a sedmiletý zákaz. Důstojník Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek pak dostal podmínku dvacet měsíců a šest let zákazu činnosti.

Jana Nagyová jako šéfová kanceláře premiéra Petra Nečase „přemluvila“ postupně dva šéfy vojenské tajné služby, aby sledovali manželku jejího milence, tedy premiéra Nečase. A generálové to postupně udělali skrze Jana Pohůnka a jeho podřízené. Lidé z tajné služby sledovali dokonce i dva zaměstnance Úřadu vlády, kteří mohli o poměru Nagyové vědět. Je to zatím největší selhání tajných služeb od vzniku České republiky, které stvrdil soud.

Celý proces měl poněkud tragikomický průběh. Soudkyně nižší instance Helena Králová třikrát po sobě Janu Nečasovou osvobodila. Městský soud měl při odvolacích řízeních vždy velmi vážné výhrady k tomu, jak soudkyně nakládala s důkazy, ale Králová rozhodnutí nadřízeného soudu nerespektovala. Proto jí byl případ odebrán. Nová soudkyně Pavla Hájkové dala všem čtyřem obžalovaným podmínky a nyní je odvolací soud zpřísnil. Jana Nečasová i zpravodajci se bezpochyby dovolají k Nejvyššímu soudu. Nicméně verdikt platí.

Připomeňme si, že Jana Nečasová je souzena ještě v dalších třech případech. Za zneužití informací další tajné služby BIS, za napomáhání korupci a za přijímání drahých darů (ve funkci šéfové sekretariátu premiéra) v celkové hodnotě deset milionů korun, Také si připomeňme, že policejní zátah v červnu 2013, na jehož konci stálo obvinění řady lidí ze zmíněných trestných činů, odstartovalo pád vlády Petra Nečase (ten je také obžalován v jednom případu), velkou proměnu politické scény.

To umožnilo tehdy čerstvému prezidentovi Miloši Zemanovi získat moc – jmenoval svou úřednickou vládu, přestože mohl vzniknout kabinet, který by zřejmě získal důvěru sněmovny. Po tomto prezidentském „puči“ se konaly volby, v nichž nečekaně uspěl Andrej Babiš. A od té doby jde šéf hnutí ANO v podstatě až dodnes stále nahoru. Dá se tak říct, že Jana Nečasová a její poddajný milenec (jak konstatoval soud), způsobili svým konáním začátek skutečného očišťování od korupce i politické zemětřesení, jehož následky nyní neseme. Mimochodem, Nečas se po policejní akci zachoval jako správný politik a rezignoval - což je trochu jiný formát než současný stíhaný premiér Andrej Babiš.

Politickou kulturu v Česku přitom ovlivnily i dohady nad policejním zásahem z roku 2013. Řadou lidí je zpochybňován dodnes - i v relativně seriózních médiích je od té doby relativizována práce policistů a státních zástupců v jiných případech; jsou nabízena konspirační vysvětlení a občané ztrácejí přehled, kde je spravedlnost. Dnes tu máme první pravomocný rozsudek, jehož zdůvodnění by mělo aspoň části společnosti vrátit důvěru v právní stát a justici.