Stalo se něco neskutečného: česká veřejnost zcela naplnila na protest proti cynickému stylu politiky Letenskou pláň. Stalo se tak přesto, že na rozdíl od posledního zapojení Letné v roce 1989, kdy se spustily velké změny, se teď nedá příliš čekat okamžitá politická odezva.
To samozřejmě neznamená, že tak unikátní protest neměl smysl. Je nanejvýš pravděpodobné, že Letenskou pláň - plnou od okraje k okraji a kolorovanou lesem vlajek a vtipných hesel - si vybaví všichni, kteří budou vést příští vrcholná politická jednání včetně sestavování vlád. Účastníci protestů na Letné představují sílu, o níž jsme netušili, že tady existuje. A navíc musí politici počítat tím, že hned tak nezmizí.
Zároveň je však nutné vzít v potaz realitu, proti níž se vlastně protestuje. Proti Letenské pláni stojí politická síla, která v rámci české politiky za posledních pětadvacet let nemá obdobu. Je to dvojblok prezident zřejmě porušující Ústavu a premiér s vlastní, velmi poslušnou stranou - svým majetkem, kteří se drží jeden druhého, protože se vzájemně potřebují.
Zeman potřebuje, aby Babiš držel v křesle ministryní Benešovou, která může krýt kriminalitu prezidentových lidí. A Babiš potřebuje, aby měl pojistku v podobě prezidentské amnestie. Babiš bude také potřebovat Zemana, aby ho držel u moci pro případ, že se premiérův střet se spravedlností - českou či evropskou - vyostří. A to se dá čekat.
Dvojblok premiér-prezident půjde těžko porazit, zvlášť když byl Zeman zvolen přímou volbou. Ale lze ho držet v obavě a v přesvědčení, ze si Češi nenechají všechno líbit. Příští masové protesty - pokud bude tyhle Babiš urážet – už mohou byt méně pokojné a méně usměvavé.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
