Schwarzenberg: Prezidentská kampaň je nuda, jen Zeman chce vážně vyhrát

O prezidentský post se o víkendu v prvním kole utká devět kandidátů. Jedním z nich je i současný prezident Miloš Zeman, který v roce 2013 vyhrál nad tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Čestný předseda TOP 09 a poslanec je tak tím pravým, kdo může odpovědět na to, jakou chybu by neměl udělat protikandidát Miloše Zemana, pokud letos na druhé kolo dojde. A v čem je současná kampaň a atmosféra okolo prezidentských voleb jiná než v roce 2013. „Zeman-Schwarzenberg, to alespoň byla sranda. A boj, který národ zajímal a podle reakcí i bavil. Miloš Zeman ze svého hlediska nyní právem odmítl diskusi, čímž ovšem automaticky utlumil zájem o kampaň,“ říká Schwarzenberg.

Jaký je recept na druhé kolo prezidentské volby?

Je důležité a správné se ihned zamyslet, jaké chyby jsem v prvním kole udělal – a přiznat je.

Jaké to byly u vás?

Projevil jsem svoje slabosti. Zanedbal jsem severní část České republiky a důchodce. Oboje zpětně považuji za zásadní chybu. A zároveň jsem neměl propracovanou strategii v posledních dnech hlasování. Proto bych kandidátům poradil, aby hned den po prvním kole voleb měli analýzu, kde a v čem byli v posledních dnech kampaně slabí.

A vy jste takovou analýzu měl?

Právě, že ne. Proto říkám, že to byla také jedna z mých slabostí - a ti, kdo kandidují, by ji rozhodně neměli opakovat, pokud chtějí Zemana porazit. Ovlivněn překvapivou a velkou přízní mladých lidí jsem se zapomněl dostatečně věnovat i starším občanům.

Dají se chyby za tak krátkou dobu vůbec dohnat?

Samozřejmě, že se leccos dá dohnat, musíte se o tom alespoň pokusit.

Co rozhodlo ve vašem případě, že jste postoupil do druhého kola?

Myslím si, že mojí výhodou v prvním kole byla originalita kampaně – právě ta možná způsobila pro některé až překvapivý nárůst preferencí a postup do druhého kola. A za druhé jsem na rozdíl od Jana Fischera měl jasné názory. Každý věděl, za čím Schwarzenberg stojí – co je jeho postoj a o co bojuje.

V čem je dnes situace obecně jiná?

Nuda v kampani. Zeman-Schwarzenberg, to alespoň byla sranda. A boj, který národ zajímal a podle reakcí i bavil. Miloš Zeman ze svého hlediska nyní právem odmítl diskusi, čímž ovšem automaticky utlumil zájem o kampaň. A to se mu hodí: když občany volba nezajímá, je to automaticky výhoda pro stávajícího prezidenta.

Co by kandidáti měli nyní dělat?

Myslím, že na to už je v prvním kole pozdě. Před měsícem by se s tím dalo něco udělat.

A co tedy před měsícem?

To si musí každý podle své nátury rozmyslet. Já si nemyslím, že výroky jednotlivých kandidátů někoho nějakým způsobem zaujaly – teď nemluvím o tom, zda s nimi souhlasíte, či souzníte. Ale že vás probudily, zajímaly.

Ale není to taktika a možnost, jak Miloši Zemanovi ubrat voliče, kteří nejsou jeho skalními podporovateli? Neříkat v prvním kole vyhraněné názory a příliš nepobuřovat. Podle průzkumů se ukazuje, že právě slušnost je jedním z faktorů, které současný prezident podle občanů nemá tak silné jako jeho protikandidáti.

Přesto se obávám, že zapadnou. Vyhrává pouze ten, kdo vážně chce vyhrát. Viděli jsme to i v říjnových parlamentních volbách. Jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman chtěli mermomocí vyhrát a chtěli se stát prezidentem - ať to stojí, co to stojí. A to se jim podařilo. Ostatní kandidáti dělají dojem, že by bylo hezké a milé, kdyby se stali prezidentem: něco pro to udělám, ale rozhodně to nepůsobí tak, že je to klíčová otázka jejich života a existence. Tak to ale nejde, to bohužel voliči poznají.

A vidíte tuhle motivaci u Miloše Zemana?

Ano, a proto se obávám, že znovu vyhraje. Je jediný, kdo stoprocentně chce – a hlavně je připraven ke všem hanebnostem, aby volby vyhrál.

Jakou roli podle vás hrají v kampaních dobrovolníci?

Zásadní. Dobrovolníci do velké míry vytváří atmosféru kampaně. Je velký rozdíl, jestli kandidáta doprovázejí placení asistenti nebo nadšení lidé, kteří s vámi sami diskutují a stojí za vámi. Je to ohromný rozdíl nejen pro kampaň, ale i pro kandidáta samotného.

A co reklama? Jsou dnes z vašeho pohledu důležitější sociální sítě nebo billboardy?

Myslím, že obojí stejně. Je tu část obyvatelstva, která čte sociální sítě. K jejich oslovení je to velmi důležité. Na druhé straně si mnoho lidí až poté, co uvidí billboardy, uvědomí, že kandidát vůbec nějakou kampaň má. Už to není nic abstraktního a možná neuchopitelného jako na internetu, ale hmatatelná věc v okolí bydliště. A v parlamentních volbách jsme viděli, že ti, kteří nebyli vidět na billboardech, to bídně odnesli.

Často zaznívá výtka, že je letos příliš mnoho debat. Co z Vaší zkušenosti funguje lépe – debaty nebo osobní setkání?

S voliči se musíte nějakým způsobem setkat. Je rozdíl, jestli přijedete na vesnici a sedí tam čtyři lidé u piva, nebo se na té vesnici podaří sehnat patnáct lidí, kteří se na vás přijdou kouknout a popovídat si s vámi. Při debatách oslovujete lidi, kteří se o prezidentské volby a politiku osobně většinou nějak zajímají. Když dorazíte na vesnici, máte jednu výhodu: že jste ten politik a kandidát, který za nimi přijel. A to je věc, na kterou voliči nezapomínají. Ovšem ne každý je skvělý v debatě a zároveň nemá těžkosti setkávat se s lidmi.

Je dobře, že politické strany více méně zůstávají mimo letošní volbu?

Zajímavá otázka. Popravdě řečeno to budou politické strany cítit, protože hlava státu má v současné chvíli v rukou větší moc, než si strany připouštějí. Kdo určuje premiéra? Prezident republiky. A když si strany nevytipují svého kandidáta, protože není jejich člen, mohou na to doplatit. Měly se podívat, kdo z kandidátů je pro ně nejlepším garantem jejich programu a směřování – a toho podpořit.

To mluvíte o výhodách či nevýhodách pro strany. Ale co sami kandidáti? Nemůže je pak nepopularita některých stran spíše poškodit?

Je pravda, že jsou dnes politické strany v krizi a nejsou příliš vážené – proto kandidátům jejich podpora nemusí příliš pomoct. Nicméně při kampani je důležité mít síť buněk podobnou té, kterými politické strany disponují. A může být organizační výhoda, opřít se o strukturu nějaké strany. Každopádně úplně bez podpory politických stran je to velice těžké, zvlášť pokud nemáte dostatek finančních prostředků.

Vás hodně v druhém kole poškodila negativní kampaň ze strany Zemanova týmu Zemana. Dá se na to nějak připravit?

Pokud politici šíří lži, špatně se proti tomu brání. Ale když zaútočí na vaši ženu, je to trochu jiná věc. Nebyl jsem na to připraven. Pokud někdo útočí jako politik a v určitých mantinelech, na to se připravit můžete  - a možná vás to příliš ani nezasáhne.

Myslíte, že přijde i letos něco takového?

Dokud je rozdíl desítky procent, panovník je blahosklonně přehlíží. Můžeme očekávat výroky typu „on se snažil, jako vědec byl výtečný, ale…“. Rádoby přátelské poznámky, ovšem myšlené dehonestujícím způsobem. Něco jiného je, když se druhý kandidát výsledku Miloše Zemana bude blížit. Nastává jiná situace, je potřeba najít něco, co mu procenta ubere. Takže v případě, že by protikandidát byl blízko výsledku Miloše Zemana, tak ano.

Někteří z neúspěšných kandidátů vás v roce 2013 nečekaně odmítli v druhém kole proti Miloši Zemanovi podpořit. Hrálo to nějakou roli?

Nějakou asi ano; zvlášť, když byl konečný výsledek tak těsný.

A myslíte si, že letos po prvním kole relevantní kandidáti podpoří Zemanova protivníka?

Myslím, že většina. Nebo doufám, snad se poučili z minulé volby.

Hodně se debatuje o tom, jestli mají veřejné osobnosti vyjadřovat svou podporu. Podpoříte Vy někoho aktivněji?

Ohledně dvou kandidátů jsem se vyjádřil, když mě o to někdo požádal; v prvním kole se ale nechci vyjádřit ani pro jednoho z nich. Nyní je nejdůležitější, aby se vygeneroval kandidát schopný porazit Miloše Zemana. I kdybychom na něm viděli samé mouchy.

Vidíte někoho takového?

Průzkumy říkají, že to může být Jiří Drahoš. Uvidíme. Ale jsou to zvláštní volby, je tu víc kandidátů, kteří by byli schopní prezidentský úřad zastávat, například i Pavel Fischer, ale těžko říct, jak to nakonec dopadne. Znovu opakuji, že nejsme v situaci, kdy hledáme nejlepšího z nejlepších, bez chyby, ale někoho, kdo je schopný Miloše Zemana porazit. Miloš Zeman svým působením na Hradě pokazil politickou morálku a vytvořil zmatek v zahraniční politice.