0:00
0:00
Politika22. 10. 20183 minuty

Příliš malé vítězství polských konzervativců

PiS nemá na politické scéně žádní spojence, pouze zapřisáhlé protivníky

Polský premiér Mateusz Morawiecki a lídr strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczynski

V Polsku se v neděli odehrály volby do vojvodství (obdoby českých krajů) a zastupitelstev měst - tedy “malé” volby. Jejich význam v současné polské politice je však větší, než bývá zvykem. Na ostře polarizované politické scéně s jedním vládním hegemonem, jímž je strana Právo a spravedlnost (PiS), slouží jako generálka na parlamentní volby, které Polsko čekají přesně za rok.  Hlavní zprávou je, že konzervativní a euroskeptický PiS vyhrál. S přehledem - ale zároveň málo na to, aby byl dál oním hegemonem, který nepotřebuje spojence.

Při prvním pohledu na volební výsledky je to překvapivé. Srovnáme-li zisky PiS vedené Jaroslawem Kaczynským s minulými volbami v roce 2014,  pak získalo šest procent víc hlasů. Se svými 32 procenty porazil hlavní opoziční konkurenty a získal i víc vojevodství - z minulých pěti poskočil na osm, a zvítězil tedy v celé polovině. V běžné politice velký úspěch, zvlášť po třech letech u vlády.

↓ INZERCE

Jak ale píší polští komentátoři, dosavadní politický styl přivedl vládní stranu do situace “všechno nebo nic”. Aby mohla vládnout, musí dosáhnout absolutního vítězství, které ji nenutí ke koaličnímu jednání. Nemá totiž na politické scéně žádní spojence, pouze zapřisáhlé protivníky. A takové velké vítězství se tentokrát nekonalo – což je z hlediska blížících se parlamentních voleb pro PiS varovná zpráva.

Co se týče liberálního dua Občanská platforma a Moderní strana, Pis na vymezování vůči těmto “komunistům a zlodějům” do značné míry staví svou politiku. Přirozeným spojencem PiS coby strany venkova jsou teoreticky polští lidovci, kteří jsou na komunální úrovni silní. Jenže v průběhu právě skončené kampaně se PiS pokusil lidovecké konkurenty zničit tak jedovatou rétorikou, že nějaká koalice je jen obtížně myslitelná. V rovině sociální politiky by si pak PiS rozuměl s SLD, postkomunistickou levicí, ovšem ideologicky je takové spojení nemožné. Zbývá antisystémové hnutí Kukiz 15 - to je ale nestálý a nespolehlivý koaliční partner, s nímž by vládnutí vypadalo všelijak.

Nedobrý výhled doplňují výsledky z velkých měst, především Varšavy. PiS nemohl počítat s tím, že tu zvítězí, ale  kdyby kandidátovi opoziční Občanské platformy Rafału Trzaskowkému cestu k vítězství byť jen zkomplikoval, byla by to nadějná zpráva. To se však nestalo: kandidát vládního bloku, mladý, ambiciózní a energický Patryk Jaki, prohrál už v první kole (starostové se v Polsku volí stejně jako v Česku senátoři).

Suma sumárum - PiS je pořád dominantní politickou silou v Polsku, a to s velkým náskokem. Pokud ale dokážou jeho oponenti v následujícím roce spojit síly, k pokračování nadvlády PiS nad Polskem to nemusí stačit.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].